|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání biodiverzity v hospodářském lese a v přirozeném horském lese - indikátory biodiverzity
BARBORKOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o biodiverzitě v hospodářských lesích a v přirozených horských lesích. V literárním přehledu diskutuje příčiny poklesu biodiverzity v lesích ovlivněných antropogenní činností. Dále poukazuje na význam mrtvého dřeva v přirozeném lesním ekosystému. Je diskutován vliv holosečné těžby na mikroklima daného stanoviště a biodiverzitu (významný mikrobiotop bezobratlých). Jako bioindikátory antropogenního ovlivnění lesa jsou navrhovány bioindikátory změn biodiverzity, v našem případě epigeičtí brouci (zejména střevlíkovití a drabčíkovití). Vlastní průzkum se týká epigeických bezobratlých brouků hospodářského lesa na Klatovsku (Černíč).
|
host ::
RSS.