|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Mobbing v pracovním prostředí
PIXA, David
Bakalářská práce se zabývá fenoménem psychického teroru v pracovním prostředí a nabízí kompaktní náhled na tento celospolečenský problém. Náplní empirické části bylo kvantitativní průzkumné šetření, jehož cílem bylo poodhalit stav mobbingu na českých pracovištích. Sběr dat byl realizován formou onlinového Dotazníku negativních aktů (NAQ-R) od příležitostného souboru pracujících (N = 306; Ž = 66,0%). V rámci sebe-identifikační strategie uvedlo 16,0% respondentů, že se v průběhu posledních 6 měsíců na pracovišti stali terčem mobbingu (4,9% pravidelně; 11,1% příležitostně). Komplementární behaviorální metoda zároveň detekovala 21,9% (11,4%) respondentů zakoušejících každý týden alespoň jednu (dvě) z forem negativního jednání. Nejčastěji zakoušené negativní akty byly pracovní povahy. Původci mobbingu byli ve většině případů deklarováni lidé v nadřízených pozicích (73,5%). Mezi pohlavími ani zaměstnanci veřejného a soukromého sektoru nebyl v incidenci mobbingu signifikantní rozdíl.
|
|
|
Kvalita života a její vnímání osobami s duševním onemocněním v centru Paprsek naděje
BARTOŠÍKOVÁ, Radka
Touto prací bych chtěla čtenáře seznámit s následky, které na člověku zanechává duševní onemocnění. V práci jsem se soustředila na psychosociální důsledky nemoci ve formě opory člověka v nemoci, kvality mezilidských vztahů a kvality sociální interakce vázané na stigma. Podstatou výzkumu v sociální oblasti byla zjištění týkající se životních podmínek klienta, jeho aktivit, trávení volného času či druhu opory v nemoci. Důležitým úkolem klienta bylo odpovídat na otázky po strádání v životě. Práce se dále zabývá poznatky v oblasti fyzických, duševních i duchovních kvalit. Zaměřuje se na srovnávání a uvědomování si role nemoci a farmakoterapie jako omezujícího faktoru v prožívání kvalitního života. Poukazuje na materiální podmínky těchto osob, objevující se závislosti na návykových látkách a subjektivní hodnoty a pocit kvalitně prožívaného života obecně. Za důležitý prvek výzkumu považuji zjišťování životních cílů klienta a zaznamenávání životní spokojenost na ?škálu životní spokojenosti?. Mým cílem bylo zmapovat skutečnou úroveň kvality života klientů centra Paprsek naděje a klíčové aspekty v jeho prožívání a jak z pohledu klienta uspokojování jednotlivých potřeb ovlivňuje kvalitní život. Výsledky jsem následně hodnotila a porovnávala s Maslowovou pyramidou potřeb. Práci dělím do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám klasifikací duševních poruch, jejich prognózou a léčbou, zdůrazňuji onemocnění schizofrenie jako současný fenomén, a konečně kvalitou života a jednotlivými aspekty, které ji ovlivňují ? statusem nemocného v rodině, společnosti, zaměstnání a izolací. V empirické části se pak věnuji samotnému výzkumu. Pro výzkum jsem užila metody kvalitativního šetření a techniky polostrukturovaného rozhovoru doplněného o pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen 5 uživateli centra Paprsek naděje ve věkovém rozmezí od 28 do 59 let. Předem provedení výzkumu jsem realizovala jednu pilotní studii. Výsledná data byla zpracovávána a následně umístěna do tabulek a grafů a hodnocena a porovnávána v rámci diskuse a závěru. Část výzkumu jsem realizovala za pomoci Programu hodnocení individuální kvality života, zvaný SEIQoL. Pomocí této metody jsem zjišťovala jednotlivé životní cíle každého klienta a jejich důležitost a spokojenost s jejich dosahováním. Celkem jsem odpovídala na jednu hlavní výzkumnou otázku a dvě dílčí otázky. Za stěžejní výsledky, ovlivňující negativně kvalitu života, považuji zjištění týkající se abnormální invalidizace a nezaměstnanosti, vysokou míru stigmatizujících zkušeností, nedostatek aktivního vyplnění volného času a fyzických aktivit, objevující se závislosti na návykových látkách či chudost v interpersonálních vztazích. Fyzická zchátralost byla vždy přítomnou komponentou. Z výzkumu také vyplynula občasná neznalost diagnózy. Pozitiva lze spatřit v převládající opoře rodiny a kvalitě rodinných vztahů, dostatečném materiálním zabezpečení a v rodinných a duchovních prioritách. Podstatné je, že v porovnání s Maslowovou pyramidou bylo zjištěno, že si zachovala své tradiční uspořádání v postupu uspokojování potřeb. Obsah jednotlivých potřeb se však lišil v každé její jednotlivé části. Zjistila jsem také, že díky duševnímu onemocnění jsou klienti značně omezení například v kontextu kultury a zájmů nebo uplatňování rodičovského pudu z důvodu strachu z velkého množství odpovědnosti nebo dopadu jejich nemoci na potomky. Nečekaným zjištěním byla spokojenost všech klientů s materiálním zabezpečením. Stejně tak vidina duševního onemocnění jako určitá cesta uvědomění si, spokojenosti.
|
|
|
Stigmatizace klientů se schizofrenií
MYŠÁKOVÁ, Helena
Bakalářská práce je zaměřena na stigmatizaci osob se schizofrenií. Faktem je, že schizofrenie se v naší populaci vyskytuje a přesto, že osoby se schizofrenií mají stejné právo na důstojný život, jako ti ostatní, objevuje se bohužel v nemalé míře jejich stigmatizace. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá schizofrenií, jejím výskytem, vznikem, diagnostikou, klinickými projevy, typy a léčbou. Druhá část je věnována klientovi se schizofrenií, jeho postavení v právním systému, vztahu člověka se schizofrenií a jeho rodiny, komunikaci s člověkem se schizofrenií a organizaci zdravotní a sociální péče. Třetí kapitola teoretické části obsahuje informace o stigmatizaci, včetně stigmatizace odborníky, sebeznačkováním a destigmatizací. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou v naší společnosti osoby se schizofrenií stigmatizovány. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké je povědomí veřejnosti o schizofrenii, jaké je povědomí o stigmatizaci osob se schizofrenií a zjistit, zda jsou lidé se schizofrenií stigmatizováni v oblasti zaměstnávání.
|
|
|
Psoriáza u sester
ONDRÁČKOVÁ, Andrea
Psoriáza neboli lupénka je neinfekční zánět s genetickou dispozicí. Jde o chronické zánětlivé onemocnění spojené s urychleným množením kožních buněk, jehož příčina není doposud známá. Podle různých údajů postihuje 2-3 % středoevropské populace v různých formách, včetně nejtěžších, které nejen intenzitou zánětu, ale i rozsahem mohou postihovat celý povrch kůže. Psoriázy existuje několik typů, které se liší intenzitou a příznaky. Onemocnění se projevuje červenou ohraničenou plochou, pokrytou stříbrně bělavými šupinkami odumřelých buněk. Psoriáza nepatří k život ohrožujícím stavům, ale má výrazný vliv na fyzické, psychické a sociální aspekty života. Obsahem bakalářské práce je problematika psoriázy u všeobecných sester vykonávajících zdravotnické povolání. Práce je rozdělena do dvou částí ? teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje dostupné zmínky o psoriáze z historie, charakteristiku onemocnění, roli sestry při poskytování péče o nemocné a vybrané druhy léčby. Dále pak obsahuje shrnutí sesterských diagnóz u nemocných s psoriázou a kvalitu života, na kterou má nemoc nesporně výrazný vliv. Ve výzkumné ? empirické části práce bylo šetření prováděno kvalitativní metodou. Technikou sběru dat byl anonymní, individuální, hloubkový a nestandardizovaný rozhovor s respondenty ? všeobecnými sestrami s psoriázou. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje psoriáza sester jejich profesní život. Okruh výzkumných otázek se týkal všeobecného přehledu o sestře jako pacientovi, o omezeních při výkonu práce, stigmatizace ze strany pacientů i pracovního kolektivu a vlivu zdravotnického prostředí na zhoršení příznaků psoriázy. Z výzkumu bylo zjištěno, že psoriáza nemá vliv na poskytování kvalitní ošetřovatelské péče a že tato nemoc více ovlivňuje soukromý život než ten profesní. Výsledkem výzkumného šetření je informační leták, v němž pacienti mohou zjistit, že se nemusí bát sester s psoriázou a že jejich onemocnění nemá vliv na poskytování ošetřovatelské péče. Dále článek do tisku, díky kterému se tyto informace mohou dostat k široké veřejnosti.
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
|
|
Životní styl u pacientů se schizofrenií
KAŠPÁRKOVÁ, Eva
Životní styl u pacientů se schizofrenií Schizofrenie je závažná duševní choroba. Provází ji změna myšlení, vnímání sebe a reality. Objevuje se úzkost, bludy, halucinace. U pacientů dochází k zásadní změně životního stylu. Cílem bakalářské práce je ověřit, zda lidé nemocní schizofrenií mají jiný životní styl než zdraví spoluobčané. Výzkum je realizován na skupině klientů s poruchami schizofrenního okruhu, převážně z ústavního zařízení a kontrolním souborem jsou náhodně vybraní občané s obdobným zastoupením mužů a žen, obdobného věkového rozložení. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu byl dotazník. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. První hypotéza se nepotvrdila. Druhá a třetí hypotéza byly potvrzeny. Využití bakalářské práce lze spatřovat v možnosti jejího zprostředkování jako zdroj informací pro laickou veřejnost nebo její eventuelní využití ve výuce.
|
|
| |
host ::
RSS.