|
|
Sociální a etické souvislosti přístupu ke klientům se schizofrenií
ROČOVSKÁ, Silvie
Tato diplomová práce se zabývá sociálními a etickými souvislostmi přístupu ke klientům se schizofrenií. Teoretická část představuje schizofrenii jako duševní onemocnění, které vážně narušuje vztah člověka ke skutečnosti a při němž dochází ke změnám osobnosti. V důsledku toho vznikají problémy v běžném životě v oblastech navazování blízkých vztahů, pracovního uplatnění, bydlení, vzdělávání nebo smysluplného trávení volného času. Tyto problémy ohrožují člověka sociálním vyloučením. Praktická část se zabývá spokojeností klientů s léčbou v rámci zdravotnického zařízení, jejich hlavními problémy a nabízí řešení těchto problémů zprostředkováním navazujících služeb. Etická část se zabývá etickými dilematy v přístupu ke klientům, jejichž společným jmenovatelem je tenká hranice mezi podporou autonomie člověka a jejím omezením v rámci léčby onemocnění.
|
|
|
Psoriáza u sester
ONDRÁČKOVÁ, Andrea
Psoriáza neboli lupénka je neinfekční zánět s genetickou dispozicí. Jde o chronické zánětlivé onemocnění spojené s urychleným množením kožních buněk, jehož příčina není doposud známá. Podle různých údajů postihuje 2-3 % středoevropské populace v různých formách, včetně nejtěžších, které nejen intenzitou zánětu, ale i rozsahem mohou postihovat celý povrch kůže. Psoriázy existuje několik typů, které se liší intenzitou a příznaky. Onemocnění se projevuje červenou ohraničenou plochou, pokrytou stříbrně bělavými šupinkami odumřelých buněk. Psoriáza nepatří k život ohrožujícím stavům, ale má výrazný vliv na fyzické, psychické a sociální aspekty života. Obsahem bakalářské práce je problematika psoriázy u všeobecných sester vykonávajících zdravotnické povolání. Práce je rozdělena do dvou částí ? teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje dostupné zmínky o psoriáze z historie, charakteristiku onemocnění, roli sestry při poskytování péče o nemocné a vybrané druhy léčby. Dále pak obsahuje shrnutí sesterských diagnóz u nemocných s psoriázou a kvalitu života, na kterou má nemoc nesporně výrazný vliv. Ve výzkumné ? empirické části práce bylo šetření prováděno kvalitativní metodou. Technikou sběru dat byl anonymní, individuální, hloubkový a nestandardizovaný rozhovor s respondenty ? všeobecnými sestrami s psoriázou. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje psoriáza sester jejich profesní život. Okruh výzkumných otázek se týkal všeobecného přehledu o sestře jako pacientovi, o omezeních při výkonu práce, stigmatizace ze strany pacientů i pracovního kolektivu a vlivu zdravotnického prostředí na zhoršení příznaků psoriázy. Z výzkumu bylo zjištěno, že psoriáza nemá vliv na poskytování kvalitní ošetřovatelské péče a že tato nemoc více ovlivňuje soukromý život než ten profesní. Výsledkem výzkumného šetření je informační leták, v němž pacienti mohou zjistit, že se nemusí bát sester s psoriázou a že jejich onemocnění nemá vliv na poskytování ošetřovatelské péče. Dále článek do tisku, díky kterému se tyto informace mohou dostat k široké veřejnosti.
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Názor veřejnosti na léčebné postupy používané na psychiatrii
FILLEROVÁ, Markéta
V bakalářské práci se zabývám aktuální problematikou léčby duševního onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny důležité pojmy jako duševní zdraví a duševní porucha, včetně uvedení klasifikace duševních poruch. Jsou zde kapitoly věnující se duševnímu onemocnění jako společenskému problému, stigmatizaci a právní problematice duševně nemocných a jejich léčbě. Stručně je zde nastíněna historie psychiatrické péče a její vývoj a popsány některé důležité postupy používané při léčbě duševně nemocných v současnosti.Empirická část je věnována kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem je zjistit, jaký názor má laická veřejnost na léčebné postupy používané na psychiatrii. Jsou zde zpracovány získané údaje, ověřovány hypotézy a vyhodnocení většiny otázek je pro přehlednost znázorněno graficky. V závěru je vyjádřen můj vlastní názor na tuto problematiku a shrnutí výsledků šetření.
|
|
|
Přístup zdravotnických a sociálních pracovníků ke klientům s psychiatrickým onemocněním
ZEMANOVÁ, Anna
V současné době se zvyšuje počet lidí s psychiatrickým onemocněním, tento nárůst má nejen ekonomické, ale i společenské důsledky. Společnost mívá stále předsudky vůči duševně nemocným, dochází tak k stigmatizaci duševně nemocných. Stigmatizaci lze předcházet osvětou a informovaností jak široké veřejnosti, tak i pracovníků, kteří přicházejí do kontaktu s duševně nemocnými. Zdravotničtí a sociální pracovníci by měli znát nejen základní projevy duševní poruchy, ale také hlavní zásady komunikace a jednání s klienty s konkrétním duševním onemocněním, neboť jedině tak lze dosáhnout kvalitní spolupráce a vytvořit prostředí důvěry. Cílem práce je zjistit, jaký přístup mají zdravotničtí a sociální pracovníci ke klientům s psychiatrickým onemocněním. Ke zjištění výsledků bylo provedeno 25 rozhovorů se zdravotnickými a sociálními pracovníky, kteří se přímo nespecializují na práci s duševně nemocnými. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí a sociální pracovníci umí vymezit, co vše může pojem duševní nemoc zahrnovat, orientují se v problematice stigmatizace a znají hlavní projevy konkrétních duševních poruch a základní zásady přístupu. Z výzkumu lze stanovit 2 hypotézy: 1. Zdravotničtí a sociální pracovníci respektují klienty s duševním onemocněním a přistupují k nim s ohledem na projevy jejich nemoci. 2. Zdravotničtí a sociální pracovníci znají specifika a zvláštnosti přístupu ke klientům s konkrétním duševním onemocněním. Diplomová práce bude využita jako zpětná vazba pro zdravotnické pracovníky.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
|
|
Životní styl u pacientů se schizofrenií
KAŠPÁRKOVÁ, Eva
Životní styl u pacientů se schizofrenií Schizofrenie je závažná duševní choroba. Provází ji změna myšlení, vnímání sebe a reality. Objevuje se úzkost, bludy, halucinace. U pacientů dochází k zásadní změně životního stylu. Cílem bakalářské práce je ověřit, zda lidé nemocní schizofrenií mají jiný životní styl než zdraví spoluobčané. Výzkum je realizován na skupině klientů s poruchami schizofrenního okruhu, převážně z ústavního zařízení a kontrolním souborem jsou náhodně vybraní občané s obdobným zastoupením mužů a žen, obdobného věkového rozložení. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu byl dotazník. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. První hypotéza se nepotvrdila. Druhá a třetí hypotéza byly potvrzeny. Využití bakalářské práce lze spatřovat v možnosti jejího zprostředkování jako zdroj informací pro laickou veřejnost nebo její eventuelní využití ve výuce.
|
|
| |
|
|
Stigmatizace duševně nemocných
KREJČOVÁ, Ema
Stigmatizace duševně nemocných V dnešní době se stále duševně nemocní lidé bojí své nemoci. A tak si ani nepřipouští, že potřebují psychiatrickou pomoc. Obávají se, a někdy i oprávněně, že budou ostatními lidmi stigmatizováni, což znamená, že budou označeni za nesvéprávné, zhlouplé, nevypočitatelné a nebezpečné. U nás stále také dochází k tomu, že v důsledku stigmatizace mají lidé potíže s nalezením a udržením zaměstnání, bydlení a podceňováním jejich potíží lékaři. V České republice stále neexistuje specifická legislativa, která by chránila práva duševně nemocných a usnadňovala jim jejich integraci do společnosti. Cílem této diplomové práce, který byl rozdělen na tři dílčí cíle, bylo zmapovat problematiku stigmatizace duševně nemocných. Domnívám se, že tento cíl byl splněn. K jeho naplnění byla provedena dvě dotazníková šetření. Prvního šetření se zúčastnili studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, u kterých byla zkoumána znalost problematiky stigmatizace duševně nemocných a jejich postoj k těmto lidem. Ve druhém dotazníkovém šetření byli klienti psychiatrických ambulancí v Českých Budějovicích a Písku, u kterých byla zjišťována subjektivně posuzovaná míra stigmatizace odrážející se v kvalitě jejich života. K dosažení cíle byly stanoveny tři hypotézy. První z nich se týkala subjektivně pociťované stigmatizace klientů psychiatrických ambulancí, která se projevuje diskriminací v různých oblastech života. Druhá se zabývala nedostatečnou znalostí studentů o právním postavení duševně nemocných a třetí integrací duševně nemocných mezi ostatní populaci. Jediná druhá hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Hodnocení terapeutického programu v denních stacionářích pro psychiatrickou klientelu z pohledu klientů
URBÁNKOVÁ, Iveta
Se stále přibývajícím počtem psychických poruch a onemocnění v populaci se postupně začal proměňovat i systém péče o duševně nemocné. Charakteristickým rysem těchto změn je tzv. deinstitucionalizace ve smyslu přesunu těžiště poskytování psychiatrické péče z velkých nemocnic a léčeben směrem k mimonemocničním formám péče co nejblíže přirozenému prostředí klienta. Denní stacionáře jsou typem zařízení, které stojí na rozhraní mezi ambulantní léčbou a celkovou hospitalizací. Jejich výhodou je, že klient není odpoután od svého přirozeného sociálního prostředí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak klienti denních psychiatrických stacionářů subjektivně hodnotí terapeutický program ve třech vybraných zařízeních tohoto typu. Ve výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkum proběhl v denních psychiatrických stacionářích ve Znojmě, Havlíčkově Brodě a Jihlavě. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, která předpokládala, že klienti hodnotí program denního stacionáře jako přínosný, se potvrdila. Druhá hypotéza, která zněla, že větší spokojenost s programem denního stacionáře udávají klienti trpící neurotickými a jinými nepsychotickými poruchami než klienti, kteří trpí psychotickými poruchami, se nepotvrdila. Z výzkumu vyplynulo, že klienti jsou spokojeni s touto formou psychiatrické péče, i to, že pro ně program denního stacionáře znamenal přínos. Proto se jeví jako důležité, aby v budoucnu došlo k dalšímu rozvoji tohoto typu zařízení a tím i dostupnosti většímu počtu klientů.
|
host ::
RSS.