|
Srovnání účinnosti vybraných systémů hnojení na produkci a kvalitu pšenice ozimé
Horký, Jiří
Tato diplomová práce měla za cíl posoudit vliv různých variant hnojení na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé a rentabilitu jejího pěstování. Z kvalitativních parametrů byl sledován obsah dusíkatých látek, lepku a sedimentační hodnota. Výzkum proběhl formou jednoletého poloprovozního polního pokusu v lokalitě Jabloňov na Vysočině. Do pokusu bylo zařazeno následujících pět variant hnojení: LAV jako kontrolní, Močovina, DASA (dusičnan amonný se síranem amonným), Urea stabil (močovina s inhibitorem ureázy) a ENSIN (dusičnan amonný se síranem amonným a inhibitorem nitrifikace). Výsledky ukazují, že varianty hnojení neměly vliv na velikost výnosu. Vliv inhibitorů nitrifikace a ureázy a hnojiv se sírou na kvalitativní parametry zrna v porovnání s kontrolou LAV byl také neprůkazný. Průkazný nárůst kvalitativních parametrů byl zaznamenán při porovnání hnojiv s inhibitory a jejich neinhibovaných ekvivalentů. Varianta ENSIN obsahovala o 4,3 % více dusíkatých látek a o 8,3 % více lepku než varianta DASA. Varianta Urea stabil obsahovala o 8,2 % více dusíkatých látek, o 9,5 % více lepku a dosáhla o 12,2 % vyšší sedimentační hodnoty než varianta Močovina. Ekonomicky nejlépe dopadla varianta DASA, hnojiva s inhibitory ovlivnila ekonomiku pěstování spíše negativně.
|
|
Podzimní aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva u řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo posouzení efektivity technologie podzimního přihnojení stabilizovaným dusíkato-sirným hnojivem (ENSIN) u řepky ozimé. Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového polního pokusu na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích. V rámci pokusu byl hodnocen byl vliv jednotlivých variant hnojení výnos a olejnatost semene řepky ozimé . Do pokusu byly zařazeny tyto varianty aplikace hnojiva ENSIN: varianta č. 1 na podzim nehnojena , varianta č. 2 na podzim hnojena, varianta č. 3 hnojena na podzim později a varianta č. 4 hnojena na podzim později a na jaře na počátku dlouživého růstu . Rozdíly mezi výnosy jednotlivých variant byly statisticky neprůkazné, avšak nejlépe dopadla varianta č. 4. Olejnatost nebyla statisticky průkazná.
|
|
Ovlivnění výnosu a olejnatosti semene řepky ozimé použitím stabilizovaných močovin
Tuček, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu aplikace stabilizovaných dusíkatých hnojiv v regeneračním hnojení řepky ozimé na výnos a olejnatost semen a ekonomické zhodnocením v letech 2013 až 2015. Pokus byl založen formou maloparcelkového polního pokusu v Žabčicích u Brna. Do pokusu byly vybrány tyto varianty hnojení: 1. Nehnojeno, 2. Močovina dělená aplikace, 3. Močovina jednorázová aplikace, 4. UREA Stabil (močovina + inhibitor ureázy), 5. ALZON 46 (močovina + inhibitor nitrifikace). Na variantě č. 2 byla močovina aplikována na jaře v regeneračním a ve dvou produkčních hnojeních v celkové dávce dusíku 194 kg.ha-1. U ostatních variant byla aplikována hnojiva na jaře v regeneračním hnojení v plné dávce 194 kg.ha-1 dusíku. Pro lepší vyhodnocení vlivu aplikovaných hnojiv byly odebrány půdní vzorky, u kterých se stanovily obsahy jednotlivých forem minerálního dusíku. Varianty hnojení neměly na výnos semene ve sledovaných letech průkazný vliv. U všech hnojených variant se zvýšil výnos oproti nehnojené kontrole. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u dělené aplikace močoviny. Ze stabilizovaných hnojiv dosáhla vyššího výnosu i olejnatosti semen varianta hnojení ALZON 46. Olejnatost semen se v roce 2014 a 2015 u všech hnojených variant velmi vysoce průkazně snižovala oproti nehnojené variantě.
|
|
Stabilizovaná hnojiva na bázi DAM 390 ve výživě pšenice ozimé
David, Petr
Práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Pokus proběhl v roce 2017/2018 na dvou lokalitách, a sice v Žabčicích u Brna a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Do pokusu bylo zařazeno pět variant: 1. LAD + LAD + DAM, 2. LAD + DAM, 3. LAD + DAM + IN, 4. LAD + DAM + IU, 5. LAD + DAM + IN + IU. Bylo zjištěno, že výběr lokality a použitá hnojiva neměla statisticky významný vliv na výnos zrna, obsah dusíkatých látek v zrnu a sedimentační hodnotu zrna. Nejvyššího výnosu dosáhla žabčická varianta LAD + DAM s hodnotou 8,93 t/ha. Nejvyšší obsah dusíkatých látek byl zjištěn u žabčické varianty LAD + LAD + DAM, jednalo se o 16,5 %. Na této variantě byla také nejvyšší sedimentační hodnota, která činila 60 ml. Varianty s inhibitory v Žabčicích nedosáhly vyšších hodnot u sledovaných parametrů než varianty bez inhibitorů. Bylo to z důvodu vyšších teplot a sucha. Ve Vatíně byly úspěšnější varianty s inhibitory, konkrétně varianta LAD + DAM + IU u všech třech sledovaných znaků.
|
|
Vliv termínu aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva na výnos a olejnatost řepky ozimé
Lančová, Taťána
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě řepky ozimé na výnos a olejnatost semene. Práce zkoumá, zda je výhodnější užití těchto hnojiv oproti hnojivům klasickým. Problematika byla řešena formou tříletého maloparcelkového pokusu na pokusných stanicích v Žabčicích a ve Vatíně. Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. DASA + DASA, 4. ENSIN a 5. LAD + ENSIN. Hnojiva LAD a DASA byla použita v dělené aplikaci a v II. produkčním hnojení byla doplněna dávkou 150 l.ha-1 DAM 390. Čtvrtou variantou byla jednorázová dávka stabilizovaného hnojiva ENSIN. ENSIN byl také přidán k LAD, kdy bylo provedeno regenerační hnojení pomocí LAD a produkční hnojení hnojivem ENSIN, které tvořilo asi 60 % z celkové dávky N. Celková dávka dusíku na hnojených parcelkách byla 194 kg.ha-1. U jednotlivých variant nebyl zjištěn statisticky významný vliv hnojiv s inhibitory na výnos semene. Nejvyšších výnosů dosáhla varianta DASA + DASA s výnosem 2,80 t.ha-1. Podobných hodnot dosáhly varianty LAD + ENSIN (2,75 t.ha-1), ENSIN (2,72 t.ha-1) a LAD + LAD (2,67 t.ha-1). Nejnižší výnos pak vydala nehnojená varianta s výnosem 2,54 t.ha-1. Stabilizovaná hnojiva neměla statisticky průkazný vliv ani na olejnatost semene. Nejvyšší olejnatosti dosáhla nehnojená varianta (42,91 %), dále ukázalo dobrou olejnatost použití hnojiv LAD + ENSIN (42,44 %). U ostatních variant ENSIN (42,27 %), LAD + LAD (42,18 %) a DASA + DASA (42,16 %) byla zjištěna podobná olejnatost semene.
|
|
Různé termíny jarní aplikace stabilizovaného dusíkatého hnojiva se sírou u řepky ozimé
Lančová, Taťána
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě řepky ozimé na výnos a olejnatost semene. Práce zkoumá, zda je výhodnější užití těchto hnojiv oproti hnojivům klasickým a jak bude ovlivněn výnos a olejnatost semene. Problematika byla řešena formou maloparcelkového pokusu na pokusných stanicích v Žabčicích a ve Vatíně v hospodářském roce 2014/2015. Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. DASA + DASA, 4. ENSIN a 5. LAD + ENSIN. Hnojiva LAD a DASA byly použity v dělené aplikaci a v II. produkčním hnojení byly doplněny dávkou 150 l.ha-1 DAM 390. Čtvrtou variantou byla jednorázová dávka ENSINU. ENSIN byl také přidán k LAD, kdy bylo provedeno regenerační hnojení pomocí LAD a produkční hnojení s ENSINEM, který tvořil asi 60 % z celkové dávky N. Celková dávka dusíku na hnojených parcelkách byla 194 kg.ha-1. V Žabčicích nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv hnojiv s inhibitory na výnos semene. Nejvyššího výnosu 2,39 t.ha-1 dosáhla varanta LAD + LAD spolu s variantou DASA + DASA 2,34 t.ha-1. Statisticky průkazný vliv byl zjištěn u olejnatosti řepky. Nejvyšších hodnot dosáhla nehnojená varianta s olejnatostí 43 %. Ve Vatíně neměla stabilizovaná hnojiva průkazný vliv na výnos semene řepky. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta LAD + ENSIN s výnosem 2,48 t.ha-1 a také ENSIN s výnosem 2,31 t.ha-1. U olejnatosti semene nebyl zjištěn průkazný vliv hnojení, nejvyšších hodnot dosáhla nehnojená varianta a varianta LAD + LAD s olejnatostí 47%.
|
|
Ovlivnění výnosu a kvality pšenice ozimé použitím stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou
Minařík, Petr
Tato diplomová práce hodnotila vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (ENSIN a ENTEC 26) a dusíkatých hnojiv se sírou bez inhibitorů (DASA) ve výživě pšenice ozimé. V tříletém vegetačním pokusu byl sledován vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitativní parametry zrna pšenice ozimé. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na dvou lokalitách (Žabčice u Brna a Vatín u Žďáru nad Sázavou). Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. DASA + DASA, 3. ENSIN, 4. ENTEC 26, 5. LAD + ENSIN, 6. LAD + ENTEC 26. Na všech hnojených variantách došlo k signifikantnímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole (v průměru o 22,4 - 37,3 %). Nejvyššího průměrného výnosu za tři roky dosahovala varianta LAD + ENSIN a to na lokalitě Vatín i Žabčice. Na lokalitě Vatín dosáhla nejvyššího průměrného výnosu 7,39 t/ha a na lokalitě Žabčice 7,61 t/ha. Tato varianta dosáhla i nejvyššího obsahu N - látek i sedimentační hodnoty. Pouze u objemové hmotnosti byla lepší varianta LAD + ENTEC 26, nejednalo se však o průkazný rozdíl. Varianta LAD + ENSIN byla nejefektivnější i z hlediska ekonomické rentability.
|
|
Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé
Tržil, Marek
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé a porovnat výsledky hnojiv s inhibitorem nitrifikace s hnojivem bez inhibitoru a porovnat vliv velikosti aplikované dávky na změnu naměřených hodnot. Do pokusu bylo zařazeno 5 různých variant: 1. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100% dávka, 2. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 80% dávka, 3. ALZON 25 -- 6S 100% dávka, 4. ALZON 25 -- 6S 80% dávka, 5. močovina + síran amonný (1:1). U jednotlivých variant byl posuzován výživný stav porostu, výnos zrna a kvalitativní parametry zrna. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. U obsahu lepku, N-látek a sedimentační hodnoty statisticky průkazně nejnižších hodnot dosahovala varianta hnojená ALZONEM 25 -- 6S 80 %. U objemové hmotnosti varianta močoviny + síran amonný dosahovala statisticky průkazně nižších výsledků. Nejlepších výsledků z uvedených variant dosahovala varianta ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100 % a to u parametrů N-tester, výnos zrna, sedimentační hodnota, obsah N-látek a lepku.
|