|
|
Aktivizační programy pro seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská
ŠTARKOVÁ, Iva
Práci Aktivizační programy pro seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská jsem věnovala v současné době velmi aktuálnímu tématu - stáří. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce se věnuje fenoménu stáří spíše jako souboru omezení a snížení dříve běžné aktivity. Také je věnována přehledu širokého spektra aktivizačních činností, které umožní jak klientům rezidenčních zařízení, tak seniorům, kteří pobývají doma, aktivně trávit svůj volný čas. Praktická část vychází z mé dlouhodobé zkušenosti s aktivizačními službami pro seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská v Českých Budějovicích, kdy jsem se jako dobrovolník podílela na vedení a přípravě čtenářského kroužku a následně kroužku orientálního tance. Centrum sociálních služeb Staroměstská poskytuje široké spektrum aktivit, které jsou zaměřeny na rozvoj či udržení fyzických i psychických schopností klientů. Sociální služby ve spojení s optimální nabídkou aktivizačních činností zajišťují obyvatelům zařízení plnohodnotný život.
|
|
|
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
|
|
|
Adaptační proces klientů Domova důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích
SÁKOVÁ, Pavlína
Změna prostředí je ve stáří závažný stresor. Starší lidé potřebují obvykle více času k tomu, aby se mohli přizpůsobit a nepociťovali změnu jako nátlak. Adaptace na nové prostředí ve stáří je obvykle ztížena a také probíhá delší dobu. Při přemístění klienta z domácího prostředí do institucionální péče je potřeba dbát na to, aby byl přechod co nejplynulejší a maximálně bylo vyhověno potřebám klientů. Byly použity techniky kvalitativního výzkumu: řízené rozhovory s vybranými klienty Domova pro seniory Hvízdal, kasuistiky klientů, neřízené rozhovory se sociálními pracovníky a jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat - sociální dokumentace klientů. Z výzkumu byla stanovena hypotéza: Na adaptační proces klientů Domova pro seniory Hvízdal má vliv rodinné prostředí, zdravotní stav a přijetí změny životního stylu.
|
|
|
PREVENCE ÚRAZŮ U SENIORŮ
NEDVĚDOVÁ, Jana
Prevence úrazů u seniorů Úrazy starých lidí jsou jedním z vážných problémů dnešní medicíny. Představují nejen závažný zdravotní, ale i sociální problém. Senioři nejčastěji utrpí úraz v souvislosti s pádem. Následují dopravní úrazy. Další ohrožení z hlediska úrazů je u seniorů zejména v domácím prostředí. Také intoxikace ve stáří nejsou vzácné. Preventivní opatření spočívají ve snížení rizika úrazovosti. Prevence, která povede k trvalému snižování úrazovosti u seniorů, plně koresponduje s cílem č. 5, uvedeným v dokumentu Světové zdravotnické organizace ,,Zdraví 21``. Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní sociologický výzkum prováděný formou šetření. Použitým nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Výzkumným vzorkem populace byli senioři ve věku 65 let a více (130 respondentů) v rámci okresu České Budějovice, kteří byli vybráni podle pravděpodobnostního výběru. Data byla sbírána v průběhu roku 2005. Údaje byli zpracovány softwarem Střediska prevence úrazů Jihočeského kraje. Lidé v seniorském věku jsou nejvíce ohroženi úrazy v domácím prostředí a to zejména v důsledku snížení pohyblivosti. Nejčastějšími úrazy u seniorů jsou pády. Ochranné pomůcky a vybavení, které by minimalizovali riziko pádu (např. bezbariérové úpravy, protiskluzové podložky, madla apod.) stále nejsou standardním vybavením domácností seniorů. Problematická je také znalost telefonních čísel tísňového volání. Možnosti prevence úrazů u seniorů jsou značné, ale dosud jsou málo využívané. Zdá se, že oslovení této věkové skupiny by mělo vyjít od zdravotnické veřejnosti, se kterou mají senioři častý kontakt a které důvěřují. Větší zapojení tématu prevence úrazů by bylo vhodné i ve vzdělávacích programech pro seniory.
|
|
|
Úrazy seniorů v ústavní péči
SOUKUPOVÁ, Marta
Prostředí, ve kterém žijeme, obytné prostředí, velmi výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. O to důležitější je pro seniory, kterým ubývá schopností lehce se v našem světě pohybovat. Úrazy představují v nemocnosti seniorů závažnou a specifickou položku. Jsou tím častější, čím křehčí je zdravotní a funkční stav seniorů. Oproti mladšímu věku je jejich léčení složitější, delší a přináší horší výsledky a vyšší náklady. Závažné úrazy jsou spojeny s vyšší úmrtností než obdobná poranění v mladším věku. V diplomové práci se autorka snažila zhodnotit prevenci úrazů seniorů v domovech pro seniory a zmapovat faktory, které tuto adaptaci nejvíce ovlivňují. V první části práce se zmiňuje o postoji ke starým lidem v průřezu dějin a zároveň uvádí současnou situaci pohledu na stáří. Další kapitoly pojednávají o rozdělení období lidského života, o bio-psycho-sociálních změnách ve stáří, o nejčastějších zdravotních problémech ve stáří a jejich prevenci, rehabilitaci. V druhé části práce se autorka zabývá průzkumem v domovech pro seniory. Zjišťuje, zda ve vybraných zařízeních, je primárně bydlení a život seniorů zajištěn tak, aby bylo riziko úrazů minimální. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla použita metoda dotazování a pozorování. Náhodně byly vybrány tři domovy pro seniory v Jihočeském kraji. Jednalo se kvantitativní výzkum. Hypotéza, zda Domovy pro seniory mají vybavení, které minimalizuje riziko úrazů, byla potvrzena.
|
|
|
VÝŽIVA SENIORŮ V DOMOVECH DŮCHODCŮ V JIHOČESKÉM KRAJI
ŠVEHLOVÁ, Jana
Cílem mé práce bylo zmapování situace výživy seniorů v domovech důchodců v Jihočeském kraji. Práce byla zpracována na podkladě kvantitativního výzkumu metodou dotazníků. Z mého výzkumu vyplývá, že výživová situace v domovech důchodců se jeví jako uspokojivá. Přesto bych doporučila vedením domovů důchodců seznámit se s Projektem Standardizace nutriční péče v domovech důchodců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza způsobů zabezpečení osob ve stáří
Karásek, Martin ; Radová, Jarmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá způsoby zabezpečení osob ve stáří. Popisuje demografický vývoj v České republice a z něj vyplývající důsledky. Zabývá se rovněž historickým vývojem a možným budoucím vývojem přístupů k zabezpečení osob ve stáří. Další částí práce je zmapování, popis a následné zhodnocení a srovnání jednotlivých produktů vhodných pro zabezpečení na stáří. V závěru se práce věnuje obecnější úvaze o možnostech zabezpečení se na stáří jednotlivce v České republice.
|
|
|
Komparace produktů pojišťoven na českém trhu
Dudová, Eliška ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Šípek, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje pouze na oblast životního pojištění. První část zkoumá postavení životního pojištění na českém trhu v kontextu současné diskuze o potřebě reformy penzijního systému. Druhá část nejprve obecně vymezuje jednotlivé varianty životního pojištění a dále přechází v hodnocení konkrétních pojistných produktů pěti vybraných největších pojišťoven (konkrétně České pojišťovny, ING, Aliianz, Kooperativy a Generali) a úrovně doprovodných poradenských služeb.
|
host ::
RSS.