|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv zastoupení invazivního trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia L.) v porostu na společenstva střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae)
Podešva, Jan
V rámci předložené bakalářské práce byl studován vliv zastoupení nepůvodního invazivního trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na společenstva střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae). Trnovník akát je v Evropě nepůvodní a invazivní dřevina, která je velmi tolerantní vůči suchu, teplu a znečištění. Na mnoha místech Evropy se šíří díky svým invazivním projevům se stal významnou hrozbou pro původní ekosystémy. Vliv trnovníku akátu na prostředí byl studován dosud převážně na roslinách a dopady na ostatní složky ekosystému nejsou dostatečně prozkoumány. Proto byl v rámci předložené práce studován vliv trnovníku akátu na bioindikačně významnou skupinu střevlíkovitých brouků. Výzkum probíhal poblíž obce Želešice nedaleko Brna v porostu s vhodným zastoupením trnovníku akátu a původních dřevin. Bylo vytipováno a založeno celkem deset výzkumných ploch s požadovaným zastoupením trnovníku akátu. Na každé ploše byly instalovány čtyři padací pasti. Nasbíraná data byla analyzována prostřednictvím programu Statitica a mnohorozměrných ordinačních technik (CCA). Bylo zjištěno, že zastoupení trnovníku akátu v porostu nemá vliv na početnost jedinců ani na počet druhů střevlíkovitých. Naproti tomu byl prokázán vliv trnovníku akátu na složení společenstva střevlíkovitých brouků. S přibývajícím zastoupením trnovníku akátu klesají početnosti druhů vázaných na lesní porosty, naproti tomu přibývají druhy eurytopní, často vázané na otevřené ruderální stanoviště. Na základě předložených výsledků je proto možné konstatovat, že trnovník akát ovlivňuje významným způsobem společenstva střevlíkovitých brouků. S ohledem na negativní vlivy trnovníku na původní ekosystémy by proto bylo vhodné při obnově porostů upřednostnit autochtonní a stanovištně původní druhy dřevin.
|
|
| |
|
|
Vliv postřiku insekticidy na diverzitu střevlíků (\kur{Carabidae}) na poli ozimé řepky
KEPL, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá stanovením přímého dopadu postřiku na půdní bezobratlé na základě porovnání ošetřených a neošetřených ploch postřikem na ochranu rostlin. Pokus probíhal na jaře roku 2012 v porostu řepky ozimé v západní části Jižních Čech. Jako bioindikátor byli využiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Odchyt probíhal metodou zemních pastí. V práci se porovnával rozdíl ve výskytu střevlíků v ošetřeném a neošetřeném porostu řepky ozimé a v navazující stromové aleji. Z vyhodnocených dat se pouze 15 % střevlíků nacházelo v plochách, na které byl aplikován postřik pesticidů, 69% se nacházelo na kontrolních neošetřených plochách a 16% v aleji. Z toho lze usuzovat na přímý dopad postřiku na necílové organismy. Na to navázal druhy experiment, jehož cílem bylo určit dlouhodobý dopad intenzivního hospodařeni na populaci střevlíkovitých v biotopech navazujících na sledované pole řepky. Zvolené biotopy byly louka, pastvina, alej, ruderál a břehový porost. Z výsledků práce tedy vyplývá zásadní význam těchto navazujících biotopů jako útočiště a místa šířeni střevlíkovitých na pole, které pak na poli poskytují službu v biologickém boji.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích dřevin a okolních biotopů
ZUKAL, Radim
Cílem práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích dřevin (Japonského topolu klon J - 105 (= Jap - 105, Max - 4, Maxvier)) a okolních biotopů (Zea mays L.). Jako porovnávací plocha sloužil porost Kukuřice seté (Zea mays L.). V roce 2012 v období od května do září byly prováděny odběry vzorků epigeických brouků pomocí metody zemních pastí. V 10 odběrech na každém stanovišti bylo celkem získáno celkem 1054 jedinců a 57 druhů epigeických brouků. V plantáži rychle rostoucích dřevin v oblasti "Na Vrbovecku" bylo odchyceno 528 jedinců, což je nesrovnatelně více než na ostatních stanovištích. Vysoká podobnost v počtu odchycených jedinců byla zaznamenána v porostu Kukuřice seté v oblasti "Na Vrbovecku", kde bylo odchyceno 293 jedinců a v plantáži rychle rostoucích dřevin v oblasti "U rybníka", kde bylo odchyceno 233 jedinců. Na všech zkoumaných lokalitách převažovaly expanzivní druhy (E) nad relikty II. řádu (R2). V porostech Japonského topolu se zastoupení eurytopních druhů pohybovalo okolo 70 %. V porostu Kukuřice seté (Zea mays L.) dosahovalo zastoupení eurytopních druhů k 90 %. V porostech Japonského topolu se zastoupení adaptabilnějších druhů (skupina RII) pohybovalo okolo 30%. V porostu Kukuřice seté (Zea mays L.) dosahovalo zastoupení adaptabilnějších druhů (skupina RII) 12 %. Vzácný druh skupiny RI Xantholinus gallicus byl odchycen v plantáži rychle rostoucích dřevin v oblasti "U rybníka". Byl spočítán index antropogenního ovlivnění společenstev (ISD) v jednotlivých lokalitách. V porostu Kukuřice seté (Zea mays L.) vyšel nízký index antropogenního ovlivnění společenstev okolo 6. Naproti tomu v porostech Japonského topolu vyšel index antropogenního ovlivnění společenstev okolo 24. Všechny sledované lokality vykazují vysoké antropogenní ovlivnění. Když porovnáme porost Kukuřice seté (Zea mays L.) v režimu konvenčního zemědělství s plantážemi rychle rostoucích dřevin (Japonského topolu klon J - 105) můžeme říci, že plantáže rychle rostoucích dřevin mají pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků. Vliv okolní krajiny na zjištěné výsledky na jednotlivých stanovištích je nevýznamný, protože se vždy jednalo o intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.