|
|
Problematika podotrochlózy u koní a možnosti její léčby
Svačinová, Monika
Tato práce Podotrochlóza u koní a možnosti její léčby se zabývá problematikou související se střelkovým syndromem. Práce zahrnuje stručný anatomický přehled stavby kopyta, souhrn nejčastějších problémů a onemocnění kopyt. Dále jsou obsaženy možnosti původu a vzniku podotrochlózy, na které existuje více teorií. Může to být například důsledek otřesů v kopytě, trombóza nebo přestavba kostí. Zváženy jsou i možnosti výskytu v měkkých tkáních. Další kapitolou jsou možnosti diagnostiky a léčebné postupy, které lze dnes v praxi použít. Z nejlepších diagnostických metod je to jednoznačně magnetická resonance, která je průkopníkem v oblasti diagnostiky. Běžnější a dostupnější vyšetření je však rentgenodiagnostika a ultrasonograf. Terapeutických možností existuje mnoho a využívají se dle závažnosti onemocnění. Nejběžnější terapie je podkovářské ošetření. Dnes už se ale mnohem častěji vyskytují i medikamenty, které jsou dle studií vysoce účinné. Jsou to například bifosfonátové preparáty a kortikosteroidy. Nejdůležitější na celém onemocnění je zvládnutí vhodné prevence, jelikož je podotrochlóza degenerativní onemocnění a léčbou můžeme pouze tlumit následky.
|
|
|
Analýza faktorů souvisejících s výskytem podotrochlózy u koní
Daňková, Sára
Cílem práce bylo vyhodnotit vztah morfologických charakteristik těla koně (zejména postoj, morfologie kopyta, kohoutková výška) k výskytu podotrochlózy, zdokumentovat u skupiny koní s tímto onemocněním věk, pohlaví, intenzitu zátěže, stavbu těla, postoj hrudních končetin a tvar kopyta a vybrané morfologické charakteristiky porovnat se skupinou koní zdravých. Do studie bylo zařazeno 21 koní nemocných a 10 koní zdravých (jako kontrolní skupina). Na základě analýzy souboru koní s výskytem podotrochlózy bylo zjištěno, že častěji byli nemocní valaši, onemocnění se nejčastěji vyskytlo ve věku 11 až 15 let. Nebyly zjištěny rozdíly ve výskytu onemocnění ve vazbě na intenzitu zátěže koní ani k typu postoje. Jako významný morfologický znak doprovázející výskyt podotrochlózy byly identifikovány podsunuté patky. Porovnáním koní zdravých a nemocných, byly mezi skupinami zjištěny průkazné rozdíly v poměru kohoutkové výšky a obvodu holeně (u nemocných koní průměrná hodnota 8,25 ± 0,33 a u zdravých 7,94 ± 0,27; P ≤ 0,05). V morfologických charakteristikách kopyta byly mezi skupinami zjištěny průkazné rozdíly také v úhlu kopyt a poměru délky chodidla k šířce (P ≤ 0,05). U koní s podotrochlózou byl úhel kopyta ve většině případů ≤ než 50 stupňů a poměr délky chodidla k šířce byl ve většině případů u nemocných koní vyšší než 1,0.
|
host ::
RSS.