|
|
Periferní sídla okresu České Budějovice a jejich lidský a demografický kapitál
PSOHLAVCOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje hodnocení lidského a demografického kapitálu v periferních a dalších sídlech okresu České Budějovice. Periferní a ultraperiferní sídla jsou definována na základě jejich větší časové odlehlosti veřejnou dopravou od mikroregionálních měst. Suburbánní sídla se vyznačují silnou výstavbou suburbánních domů. Semiperiferní sídla jsou zbývajícími sídly. Periferní oblasti vznikají jako shluky sousedních periferních a ultraperferních sídel (+ sídla bez spojů). Nejprve bylo proto třeba vymezit mikroregionální města a také nižší sídelní střediska (velmi malá města, městyse, střediskové vesnice, významnější vesnice a větší vesnice) s využitím čtyř ukazatelů sídelní střediskovosti - počtu obyvatel, služeb, dojíždějících a dopravních spojů. Následně bylo uskutečněno vyhodnocení lidského a demografického kapitálu typů sídel a periferních oblastí na základě několika ukazatelů populačního vývoje, věkové struktury, vzdělanosti, výstavby bytů, nezaměstnanosti, míry podnikání a dalších ukazatelů. V okrese České Budějovice byly vymezeny tři mikroreginální města, čtyři velmi malá města, dva městyse a množství dalších nižších sídelních středisek. Rozsáhlá území periferních a ultraperiferních sídel (+ sídel bez spojů) se vytvořila ve větší vzdálenosti od mikroregionálních měst. V rámci těchto bylo vymezeno 15 periferních oblastí. Velmi příznivé hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla, málo příznivé pak mikroregionální města a městyse. Periferní oblasti v přírodně hodnotné krajině jižně od Českých Budějovic mají výrazně příznivé hodnoty sledovaných kapitálů, opačně jsou na tom některé periferní oblasti kolem Týna nad Vltavou a v Novohradských horách.
|
|
|
Periferní sídla okresu Jindřichův Hradec a jejich lidský a demografický kapitál
NOVÁK, Štěpán
Bakalářská práce má za cíl vymezit periferní sídla a periferní oblasti okresu Jindřichův Hradec a vyhodnotit jejich lidský a demografický kapitál. Nejprve jsou vymezována sídelní střediska s rozdílnou hierarchií na základě populační velikosti, zastoupení služeb, dojížďky za prací a do škol, a počtu spojů veřejné dopravy v pracovní den. Klíčovými sídelními středisky jsou mikroregionální města, protože vůči nim jsou vymezována periferní a ultraperiferní sídla. Nižšími sídelními středisky jsou velmi malá města, městyse, střediskové, významnější a větší vesnice. Periferní sídla jsou ohraničena půlhodinovou izochronou spojů veřejné dopravy, ultraperiferní sídla hodinovou izochronou této dopravy. Suburbánní sídla mají velké zastoupení suburbánních domů, mezi suburbánními a periferními sídly leží semiperiferní sídla. Navíc jsou vymezena sídla bez spojů veřejné dopravy. Následně byly ohraničeny periferní oblasti skládající se z periferních a ultraperiferních sídel a ze sídel bez spojů. V dalším kroku byl sledován lidský a demografický kapitál periferních a dalších typů sídel, také periferních oblastí a jejich typů, a to pomocí 12 indikátorů. Indikátory analyzují populační vývoj sídel, jejich bilanci obyvatel, věkovou a vzdělaností strukturu obyvatel v sídlech, a ještě další charakteristiky sídel. Hodnoty, které leží v posledních kvartilech, jsou považovány za problematické. Mikroregionálními městy řešeného okresu se staly Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. V půlhodinové vzdálenosti od nich se rozprostírají rozsáhlé plochy s periferními a ultraperiferními sídly, případně se sídly bez spojů (zejména na území České Kanady, Studenska, Dešenska, Staňkovska a Českovelenicka), které vytvářejí periferní oblasti. Velmi malými městy se staly České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená a Kardašova Řečice. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla kolem Jindřichova Hradce, periferní sídla mají průměrné hodnoty. Z periferních oblastí na tom byly lépe periferní oblasti mezi mikroregionálními městy okresu, nejhůře periferní oblasti podél státní hranice s Rakouskem.
|
|
|
Rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Český Krumlov
MAXA, Ondřej
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení lidského a demografického kapitálu periferních a dalších typů sídel v okrese Český Krumlov. V prvním kroku byla vymezena sídelní střediska s různou hierarchií (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a významnější vesnice) na základě ukazatelů jako je počet obyvatel, vybavenost službami pro obyvatele, počet dojíždějících za prací a studiem, počet dopravních spojů v pracovní den (autobus a vlak). V druhém kroku byla v mapě ohraničena periferní sídla na základě 30 minutové izochrony autobusové a vlakové dopravy do mikroregionálních měst (a také ultraperiferní sídla za 60 minutovou izochronu) a ještě sídla suburbánní (na základě znaků suburbanizace) a semiperiferní (zbylá sídla). Ve třetím kroku byl vyhodnocován lidský a demografický kapitál v odlehlostních typech sídel (různě dlouhý populační vývoj, věková skladba, vzdělanost, míra podnikání, výstavba bytů a věk zastupitelů obcí). Ve zkoumaném území okresu Český Krumlov se nachází 2 mikroregionální města (Český Krumlov, Kaplice), 3 velmi malá města, 3 městyse, 10 střediskových vesnic a 10 významnějších vesnic. Přibližně 41 % území okresu a 19 % obyvatel okresu přísluší k periferním a ultraperiferním sídlům. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují kupodivu semiperiferní sídla, u některých indikátorů dokonce i ultraperiferní sídla a sídla bez spojů. Relativně příznivé hodnoty mají také periferní sídla. Tato zjištění značně nabourávají zažitou představu nerozvinutosti periferních území.
|
host ::
RSS.