|
|
Srovnání diverzity vybraných skupin epigeických členovců v hospodářském nížinném lese s různou věkovou strukturou a typem managementu
Staněk, Luboš
Diplomová práce sleduje druhovou bohatost a abundanci epigeických členovců (pavouci, střevlíci, stonožky, mnohonožky, stínky) v souvislosti s různou věkovou strukturou a typem managementu. Výzkum probíhal v porostech čtyř věkových skupin(paseky, mladé, dospívající a staré porosty), zároveň byl u pasek a starých porostů hodnocen vliv managementu na sledované organismy. Z hlediska porovnání věkových tříd lesa se nejvíce druhů vyskytovalo na pasekách bez mechanické přípravy půdy. Nejméně druhů bylo v mladších věkových třídách lesa. Nejvyšší abundance byla v mladých, nejnižší v dospívajících porostech. Celkový počet druhů téměř u všech skupin konstantně rostl se stářím porostu. Z výsledků vlivu managementu vyplývá nevhodnost frézování porostů pro všechny skupiny organismů. Reakce na management starých porostů byla pozitivní především pro druhovou bohatost u pavouků a stonožek v bezzásahových lesích, u ostatních skupin zde nebyl rozdíl. U pavouků byla naopak nejvyšší početnost v hospodářských lesích, u stonožek v bezzásahových, ostatní skupiny byly bez rozdílu. Z výsledků vyplývá význam diverzifikovaného pěstování lesa v podobě různých věkových skupin v rámci jednoho území, zároveň je nutné omezit velkoplošné frézování pasek a udržovat kontinuitu jak starých hospodářských, tak i bezzásahových porostů.
|
|
|
Suchozemští stejnonožci jako modeloví půdotvorní činitelé v praktické školní výuce
Korbélyi, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Suchozemští stejnonožci (Isopoda) jsou významní a zároveň lehce odlovitelní dekompozitoři rostlinného materiálu, kteří se podílejí na tvorbě půdy. Proto jsou tyto organismy vhodné k začlenění do praktické výuky. Cílem práce tedy je návrh badatelsky orientované výuky využívající těchto organismů z pohledu půdních činitelů. První část práce věnuji teoretickému seznámení se s badatelsky orientovanou výukou, seznámením se se suchozemskými stejnonožci (Isopoda), kde je vysvětlena jejich morfologie, životní cyklus a popis jednotlivých nejběžnějších druhů ČR. Součástí práce je zjednodušený určovací klíč pro tyto druhy. Druhá část práce je věnována kompletnímu návodu, jak tyto organismy uchopit v praktické výuce s prvky badatelsky orientované výuky. Návod obsahuje techniku sběru suchozemských stejnonožců, postup při jejich uchovávání, návody na jednotlivé pokusy včetně seznamu pomůcek a rad, kde pomůcky získat a další didaktické materiály. Třetí část práce má výzkumný charakter, kde jsou na základě vyplněných testů hodnoceny postoje žáků k suchozemským stejnonožcům (Isopoda) a jejich vědomostní posun před a po praktiku. Klíčová slova Isopoda, badatelsky orientovaná výuka, chov, stínky, svinky, praktická výuka, dekompozitoři
|
|
|
Optimalizace chovu tropických stínek Trichorhina tomentosa.
BĚHOUNEK, Ladislav
Práce vznikla za účelem zjištění, zda se produkce tropických stínek druhu Trichorhina tomentosa může lišit v závislosti na podávané potravě. Tropické stínky jsou inovativním druhem krmného hmyzu v teraristice, a proto neexistuje příliš mnoho studií o jejich chovu. Tento fakt se stal jedním z hlavních původců výběru tohoto druhu krmného hmyzu pro mou studii. Dalším aspektem byla relativní nenáročnost chovu. Stínky byly chovány ve stejných podmínkách a rozděleny do čtyř skupin. Každé ze skupin byl podáván různý druh potravy. Sběr dat probíhal každý týden v podobě počtu jedinců. Statistickou metodou bylo zjištěno, že podávaná potrava má na produkci tropických stínek vliv. V pokusu nejrychleji narůstaly populace krmené ovesnými vločkami a granulemi pro psy. Tento fakt by mohl napomoci nejen chovatelům krmného hmyzu k lepší produkci chovů tropických stínek.
|
host ::
RSS.