|
|
Uspokojování potřeb obyvatel domu s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově
KLACEK, Petr
Předmětem této práce je uspokojování potřeb seniorů žijících v Domě s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově. Práce zkoumá nabídku pečovatelské služby a nabídku služeb zaměřených na zájmy obyvatel této instituce. Teoretická část se skládá z obecných informací týkajících se stáří a stárnutí člověka. Dalšími aspekty, kterými se tato práce zabývá jsou potřeby seniorů v období stárnutí, péče o seniory a pečovatelská služba sama o sobě. V návaznosti na teoretickou část se praktická část zabývá výlučně pečovatelskou službou v konkrétním zařízení a vztahem mezi věkem a potřebností pomoci v rámci lidských potřeb. Na základě výzkumu je možné říci, že když jsou potřeby člověka naplňovány na tak vysoké úrovni jako je tomu v případě Domu s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově, mohou důchodci strávit i v domě s pečovatelskou službou radostné chvíle.
|
|
|
Spokojenost klientů s aktivizačními činnostmi v Domově pro seniory Mistra Křišťana Prachatice
BAUEROVÁ, Drahomíra
Bakalářská práce zjišťuje spokojenost klientů s aktivizačními činnostmi v Domově pro seniory Mistra Křišťana Prachatice. Teoretická část je věnována stárnutí, stáří, potřebám seniorů, domovům pro seniory a adaptaci v nich. Dále je zde charakterizována aktivita ve stáří a jejich podpora, motivace seniorů k aktivitám, jednotlivé aktivizační činnosti a jejich význam pro seniory. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který je zaměřen na spokojenost klientů s aktivizačními činnostmi. Bylo uskutečněno deset rozhovorů s klienty zařízení a dva rozhovory se dvěma zaměstnanci, kteří pracují v oblasti aktivizačních činností. Na základě výzkumu jsem stanovila následující hypotézu: Nejméně využívanou aktivizační činností v domovech pro seniory v České republice jsou výtvarné činnosti.
|
|
|
Specifické problémy při práci se seniory
ZELENÁ, Ivana
Bakalářská práce se zaměřuje na specifické problémy při práci se seniory. V teoretické části je poukázáno na stáří, změny a potřeby s ním spojené, na seniora a jeho rodinu. Podrobněji jsou rozebrány jednotlivé druhy možných problémových situací v péči o seniory. Teoretická část seznamuje čtenáře také se zátěží pracovníků v péči o seniory. Cílem praktické části práce bylo zjistit nejčastější problematické situace, se kterými pracovníci sociálních služeb přicházejí do styku ve své práci se seniory a analyzovat pozitiva a negativa, které pracovníci sociálních služeb vidí ve své práci se seniory.
|
|
|
Vzdělávání v pozdějším věku jako cesta ke zkvalitnění života a osobní spokojenosti
SUCHÁNKOVÁ, Ilona
V oblasti vzdělávání, resp. celoživotního učení plní Univerzity třetího věku (UTA) specifickou úlohu. Jsou spjaty s vysokými školami a otevřeny širší veřejnosti a jejím vzdělávacím potřebám. Lidem vyššího věku poskytují všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Historie vzniku vzdělávání seniorů v programech Univerzity třetího věku se v České republice začíná psát v 80. letech 20. století. První Univerzita třetího věku vznikla na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1987, další dvě na Karlově univerzitě v Praze a na Lékařské fakultě v Plzni. V roce 1992 vznikla U3V na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současné době Jihočeská univerzita nabízí 1125 seniorům 33 vzdělávacích programů, modulů a kurzů. Poskytuje jim příležitost k dalšímu vzdělávání, učení i uplatnění, dává šanci realizaci zájmů, otevírá možnosti nových kontaktů, včetně mezigeneračních. Bakalářská práce předkládá nástin historie Univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích v letech 1992-2010. V časových údobích realizace ucelených vzdělávacích programů specifikuje priority jejího vývoje, interpretuje výsledky hodnocení účastníků vybraných vzdělávacích programů realizovaných v akademickém roce 2009/2010. Vzdělávací nabídku programů, modulů a kurzů v akademickém roce 2009/2010 dokládá v přílohové části. Bakalářská práce a její výsledky jsou k dispozici studentům, badatelům v oblasti vzdělávání osob v pozdějším věku i odborné veřejnosti. Dílčí výsledky práce byly prezentovány autorkou na {\clqq}Studentské odborné konferenci Univerzity třetího věku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích`` dne 27.5. 2009, na konferenci {\clqq}Generace 50plus`` s mezinárodní účastí ve dnech 21.-22.4. 2009 a článek {\clqq}Nabídka vzdělávacích příležitostí pro aktivní seniory Univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích v akademickém roce 2008/2009`` publikován ve sborníku Problematika generace 50plus, 2009. Vzdělávání v pozdějším věku chápe jako cestu ke zkvalitnění života seniorů a jejich osobní spokojenosti.
|
|
|
Volnočasové aktivity v domovech pro seniory v porovnání město, obec
KUBIŠOVÁ, Barbora
Tématem této bakalářské práce jsou "Volnočasové aktivity v domovech pro seniory v porovnání město, obec." Teoretická část bakalářská práce je rozdělena na tři okruhy, v prvním jsou objasněny pojmy stáří, stárnutí a změny, které s tím souvisí. Druhý okruh je věnován volnému času seniorů a uvedení možných aktivit. V neposlední řadě je zmínka o sociální práci se seniory. Praktická část je zaměřena na dosažení stanovených cílů. Prvním cílem bylo porovnat volnočasové aktivity ve vybraných domovech pro seniory ve městech a v obcích pomocí sekundární analýzy dat. Sekundární analýze byly podrobeny plány činností volnočasových aktivit ve vybraných domovech pro seniory a jejich internetové stránky. Druhým cílem bylo zjistit spokojenost seniorů s poskytovanými volnočasovými aktivitami. Spokojenost seniorů byla zjišťována pomocí ankety. Z výzkumu vyplynulo, že senioři jsou s volnočasovými aktivitami spokojeni ve všech vybraných domovech jak ve městě, tak v obcích. Před realizací výzkumu byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Volnočasové aktivity v domovech pro seniory ve městech jsou srovnatelné s volnočasovými aktivitami v domovech pro seniory v obcích. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Ve všech vybraných domovech pro seniory je kladen důraz na volnočasové aktivity, všechny domovy pro seniory pořádají pro klienty podobné (srovnatelné) volnočasové aktivity. Hypotéza 2: Mezi organizováním volnočasových aktivit v domovech pro seniory ve městech a v obcích nejsou rozdíly, nebyla potvrzena. Ze sekundární analýzy vyplynulo, že domovy pro seniory ve městech mají více zaměstnanců, kteří se věnují volnočasovým aktivitám. Proto mohou věnovat větší pozornost i imobilním klientům. Navíc do těchto domovů dochází ještě dobrovolníci, kteří se individuálně věnují jednotlivým klientům domovů.
|
|
|
Očekávání seniorů před a po příchodu do domova pro seniory
DVOŘÁKOVÁ, Martina
V dnešní společnosti přibývá seniorů, kteří se s přicházejícími změnami, které souvisí se stárnutím, nedokáží vyrovnat. Ať z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, ztráty soběstačnosti, neschopnosti se o sebe postarat či jakékoli ztížené sociální situaci vyhledávají pomoc v sociálních službách. Do sociálních služeb přinesl zásadní změny Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění a provázející vyhláška č. 505/2006 Sb. v platném znění, které nabyly účinnosti dne 1.1.2007. Změny spočívají v novém pojetí sociálních služeb, jejich formách, druzích a podmínkách poskytování. Zákon též přinesl do systému novou dávku - příspěvek na péči, který je určen k zajištění si odpovídající péče buď v domácím prostředí, nebo v zařízení sociálních služeb. Dle výše uvedeného zákona domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Mezi základní činnosti poskytované domovy pro seniory patří: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Cílem práce je odkrýt problematiku stárnutí a stáří, fyzické, psychické a sociální změny u seniorů, problematiku jejich potřeb a změny v komunikaci. Dále se práce věnuje adaptaci na stáří a zátěži na seniora při vstupu do domova pro seniory. Výzkum pro praktickou část bakalářské práce probíhal v Domově důchodců Horní Planá. S každým druhým uživatelem této sociální pobytové služby byl veden rozhovor, který zjišťoval důvod pobytu v domově pro seniory, průběh adaptace a celkovou spokojenost s poskytovanými službami. Výsledky práce budou sloužit zejména pro potřeby Domova důchodců Horní Planá ke zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
|
Poruchy spánku ve stáří.
VÁLOVÁ, Hana
Tématem mé bakalářské práce jsou poruchy spánku, které se týkají stáří. Spánek je základní lidskou potřebou, provází nás celým životem od prenatálního období až do smrti. Je přirozenou a neodmyslitelnou součástí našeho života, má zcela zásadní význam pro pohodu každého jedince. Je nezbytným předpokladem zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Absence spánku vede k vážným poruchám. Spánek a jeho potřeba jsou u každého individuelní, v průběhu života se vyvíjí, ale postupně přibývá spánkových poruch. Oproti tradičním názorům, že starý člověk potřebuje spánku méně, se zjistilo, že celková potřeba spánku se tolik nemění. Pozorování potvrdila, že někteří staří lidé spí dokonce více než v mládí. V teoretické části je definován spánek, jeho význam, potřeba spánku, jednotlivé fáze a faktory, které ho ovlivňují. Dále pak poruchy spánku, jejich příčiny, dělení i léčba. Zabývá se spánkem seniorů, ovlivněním spánku seniorů hospitalizací a rolí sestry při podpoře a zkvalitňování spánku v ošetřovatelském procesu. Byly stanoveny tři cíle. První cíl měl zjistit spánkové návyky seniorů hospitalizovaných v Nemocnici Písek, a.s., druhý cíl měl mapovat poruchy spánku klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s. Třetí a poslední cíl zjišťoval, zda hospitalizovaní klienti, senioři, mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zněla: {\clqq}Klienti mají spánkové návyky``. Druhá hypotéza předpokládala že: {\clqq}Nejčastější poruchou spánku u klientů, seniorů, je časné probouzení``. Třetí hypotéza zněla: {\clqq}Klienti senioři mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku``. K dosažení cílů bakalářské práce a ověření hypotéz byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazníku u klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s., na jeho lůžkových odděleních. Po zpracování výzkumné části a následném vyhodnocení bylo zjištěno, že první hypotéza, přítomnost spánkových návyků, a třetí hypotéza, vhodné prostředí k navození spánku, se potvrdila, ale druhá hypotéza, časné probouzení, byla naopak vyvrácena. Přestože výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické, je určitě důležité se problematice poruch spánku u seniorů dále věnovat, neboť pro spoustu z nich spánek není zdaleka tak přirozený a samozřejmý. Člověk, který se nevyspí, nemá dostatek síly, energie a není schopen plnohodnotně zvládat běžné denní činnosti, natož odolávat některým nemocem. Problémy tedy nastávají nejen jemu, ale i všem ostatním, se kterými je člověk postižený nespavostí v kontaktu.
|
|
|
Oportunní paraziti pacientů geriatrických zařízení
ČERNÁ, Lenka
Hlavním cílem práce bylo zjištění výskytu střevních oportunních parazitů u starých lidí. Starší osoby mohou být ohroženy oportunními parazity v důsledku stárnutí imunitního systému. Vzorky stolice byly odebírány od pacientů geriatrických zařízení různého stáří a pohlaví a dále od starších jedinců, kteří žijí ve svých domácnostech. Jako diagnostické metody byly použity světelná a fluorescenční mikroskopie a molekulární diagnostika (PCR). K detekci protist, cyst a vajíček nebo larev helmintů byla použita koncentračně sedimentační metoda M.I.F.C. a k detekci kryptosporidií barvící metoda Miláček a Vítovec. Barvení calcofluorem sloužilo k detekci spor mikrosporidií. PCR byla použita na identifiaci určitého druhu mikrosporidií ve vzorcích stolice. Ve vzorcích byly detekovány pouze savčí mikrosporidie Encephalitozoon cuniculi a Enterocytozoon bienusi. Prevalence výskytu mikrosporidií u pacientů z geriatrického zařízení byla 8,3%, u druhé skupiny 18%. Nejvíce pozitivních vzorků (33%) bylo ve věkové kategorii 47 {--} 60 let.
|
|
|
Stáří jako fenomén znevýhodnění a potlačení lidských práv a potřeb u žen
HOLÁ, Michaela
V teoretické části diplomové práce byla využita metoda sekundární analýzy dat, analyzovány byly zdroje literární i elektronické tak, aby byl výsledkem ucelený pohled na stáří s mnoha jeho charakteristickými změnami a na život seniorů v jejich prostředí (ať již rodinném či ústavním). Dále byla pozornost zaměřena na lidská práva a potřeby a na jejich možné potlačení v seniorské populaci. Jako stěžejní témata zde bylo zvoleno špatné zacházení se seniory a ageismus. Pro praktickou část práce bylo zvoleno získání informací pomocí kvalitativního postupu. Využita byla metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Ty byly provedeny se ženami ve věku 70-80 let, které byly v průběhu maximálně deseti dnů před dotazováním propuštěny z oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice. Dotazování mělo podobu rozhovoru pomocí návodu. Po analýze získaných dat bylo možné stanovit pět konkrétnějších hypotéz.
|
|
|
Vyhodnocení rozdílu pohybové aktivity u seniorů v domácím prostředí a v ústavní péči ve východočeském kraji
OLIVOVÁ, Leona
Obsah bakalářské práce je zaměřen na současné trendy stárnutí společnosti, na naše zdraví a pohybovou aktivitu. Předmětem je proces stárnutí, projevy stárnutí a působení pohybu na lidský organismus, zejména na seniorskou populaci. Záměrem práce je zdůraznění významu pohybu a zároveň i změny životního stylu pro starší generaci. Cílem práce je vyhodnocení rozdílu pohybové aktivity seniorů v domácím prostředí a v ústavním zařízení v rámci Východočeského kraje. Výzkumná data byla získávána metodou kvantitativního výzkumu, dotazováním. Technikou sběru dat byl dotazník, doplněný řízeným rozhovorem a byl určen lidem od 70 let věku, žijících v domácím prostředí a v ústavním zařízení. Základní soubor mé práce tvoří senioři (muži a ženy) žijící na území Východních Čech. Výzkumným souborem je 100 náhodně vybraných seniorů z ústavního zařízení a 100 náhodně vybraných seniorů žijících v domácím prostředí. Předpokládaná hypotéza, jež se podařila potvrdit zní: Senioři ve svém domácím prostředí jsou více aktivní. Senioři, kteří bydlí ve svém přirozeném prostředí prokazovali větší aktivitu jak v oblasti sportování (jízda na kole, chůze, procházky, plavání), tak i v činnostech spojených se zajištěním chodu domácnosti (topení, vaření, praní prádla). Pravidelně se více stýkali s rodinou a spolu s nimi prováděli pohybovou aktivitu. Celkově jsou tito senioři spokojenější. K všeobecnému zlepšení jejich psychiky napomáhá i péče o domácí zvířata. Senioři žijící v ústavním zařízení vykazovali velký zájem v oblasti RHB cvičení a volnočasových aktivit pořádaných ústavním zařízením. Co se týče pohybu samotného, senioři v ústavním zařízení vykazovali mnohem méně pohybové aktivity. Tuto skutečnost ovlivňuje jejich životní styl v ústavním zařízení a zcela jistě zdravotní stav jednotlivců. Touto prací bych chtěla upozornit na rozdíl mezi těmito dvěma skupinami, nejen v oblasti pohybu.
|
host ::
RSS.