|
|
Význam práce sestry při zajišťování výživy u seniorů
KOPAČKOVÁ, Lucie
Teoretická východiska Stárnutí a stáří je přirozenou součástí každého jedince během jeho života. Většina populace si přeje dožít život aktivně a pokud možno co nejkvalitněji. Jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují zdravé stárnutí, je výživa. Pro udržení kvalitního života a dobré fyzické kondice hraje adekvátní výživa významnou roli. Výživové potřeby seniorů jsou úzce specifické. Jsou dány především změnami organismu a celou řadou dalších faktorů vyplývajících z životního stylu seniora. Důležitou roli hrají zejména stravovací návyky, sociální a kulturní prostředí, vzdělání, společenské postavení, ekonomická úroveň a v neposlední řadě zdravotní a psychický stav daného jedince. Správná výživa seniorů přispívá k jejich zdraví a pocitu pohody, stejně tak je důležitá pro zotavení se z nemoci, ke které je starší člověk náchylnější. Při zajišťování stravy seniorům v nemocnici je velmi důležitá role všeobecné sestry. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 4 cíle: 1. Zjistit, zda sestry dodržují zásady podávání stravy seniorům. 2. Identifikovat nejčastější faktory, které ovlivňují stravování seniorů v nemocnici. 3. Zmapovat, jaké nejčastější poruchy výživy se u seniorů v nemocnici objevují. 4. Zjistit, jaká je nejčastější dieta u seniorů hospitalizovaných v nemocnici. Použité metody Výzkumné kvalitativní šetření probíhalo formou skrytého pozorování. Pozorovaným objektem byly sestry pracující na oddělení následné péče, které byly pozorované při podávání stravy seniorům. Skryté pozorování bylo doplněno hloubkovými rozhovory s pozorovanými sestrami. Pozorování bylo zpracováno v programu Microsoft Excel formou tabulek a rozhovory byly zpracované v programu Atlas.ti. Výsledky Z pozorování sester při podávání stravy seniorům se ukázalo, že žádná z pozorovaných sester nedodržela všechny zásady pro podávání stravy seniorům v nemocnici. Ve větší či menší míře se každá pozorovaná sestra dopustila určité chyby. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby patřily následující. Při servírování jídla sestry nepoužily zástěru nebo empír, sestry nezamezily přímému kontaktu rukou s potravinami. Téměř polovina pozorovaných sester nevěnovala P/K dostatek času a podpora P/K během podávání stravy ze strany pozorovaných sester byla taktéž nedostačující. Další téměř polovina pozorovaných sester nepopřála pacientům dobrou chuť. Za zmínku stojí i poslední nejčastěji se vyskytující chyba téměř polovina sester si po procesu podávání stravy po sobě neuklidila pomůcky. Za nejčastější faktory ovlivňující stravování seniorů v nemocnici označily dotazované sestry v rozhovorech následující faktory: biologické změny ve stáří, různé typy demence, psychický stav jedince, přidružená onemocnění, užívání léků, stravovací návyky jedince, stav dentice (zubní protéza), vliv rodiny. Za nejčastější poruchy výživy označily tyto poruchy: nechutenství, dehydrataci, nadváhu, obezitu a podvýživu. Za nejčastější diety, které senioři v nemocnici dodržují, byly označeny: dieta číslo 3, 9, 4, 0, dále pak diety v mleté formě, kašovité formě a strava podávaná přes NGS (nasogastrická sonda). Závěr Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury byl navržen pro ošetřující personál standard ošetřovatelské péče s názvem "Podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování." Ošetřující personál tak bude mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování, a sestry nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
|
Aktivizační činnosti klientů v domově pro seniory v kontextu individuálního plánování
ZEMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá využíváním volnočasových aktivit ve vybraném domově pro seniory. Hlavním zájmem bylo zjistit, zda tyto aktivity korespondují se zájmy a potřebami klientů a zda se shodují s navrženými individuálními plány. Práce sestává z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol. V prvních třech kapitolách je charakterizováno stáří jako poslední etapa života, změny v tomto období a potřeby seniorů. V další kapitole je popsána úloha aktivizačních činností pro seniory. Významu individuálního plánování v pobytových zařízeních je věnována další část. Poslední kapitola seznamuje s prostředím domova pro seniory, ve kterém probíhal výzkum. V praktické části prostřednictvím výzkumného šetření je zjišťováno, jakým způsobem jsou aktivity pro klienty vybírány a jak jim jsou nabízeny. Pro výzkum byla použita strategie kvalitativního šetření. Bylo prováděno metodou dotazování s použitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Metoda analýzy dokumentů byla použita při zkoumání osobní dokumentace. Výzkumné šetření proběhlo v Domově pro seniory Pacov. Zkoumaný soubor tvořilo šest uživatelů a dvě pracovnice v sociálních službách tohoto domova a jsou porovnávány výsledky rozhovorů a vytvořených individuálních plánů v tabulce. Cílem bylo zjistit, jak využívané aktivity korespondují s navrženými individuálními plány. Z výzkumu vyplynulo, že základem úspěšného plánování a zároveň výběru volnočasových aktivit pro uživatele je zmapování situace klienta, správné zaznamenání a předání informací mezi pracovníky, kteří se setkávají s uživatelem v průběhu poskytování služby. Je důležitá podpora klientů ze strany personálu, aby došlo k vhodné motivaci a klient se cítil v pobytovém zařízení spokojeně a přijal i nabízené činnosti. Dále výzkum prokázal, že individuální plánování ještě není způsob práce, se kterým by byli všichni pracovníci plně sžiti.
|
|
|
Mezilidské vztahy v domově pro seniory
ZACHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá interpersonálními vztahy v rezidenčním zařízení- domově pro seniory v Českých Budějovicích. I vzhledem k nárůstu počtu seniorů v populaci nabývá toto téma stále větší důležitosti, přesto mu není věnováno tolik pozornosti. Cílem práce je osvětlit život a především oblast mezilidských vztahů seniorů v rezidenčním zařízení. V teoretické části jsou popsány hlavní změny spojené se stárnutím, pohledy na stáří, aktivní stárnutí a životní styl seniorů. Praktická část obsahuje rozhovory s konkrétními obyvateli domova pro seniory. Pro sběr dat byla použita forma polostrukturovaného rozhovoru. Šetření zjišťuje, jak senioři v konkrétním rezidenčním zařízení vnímají mezilidské vztahy mezi uživateli i mezi uživateli a personálem, zaměřuje se také na vztahy klientů se svými rodinami a přáteli.
|
|
|
Vnímání návykových látek seniorskou populací.
MATOUŠKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá vnímáním návykových látek seniorskou populací. Jejím záměrem je především odhalení postojů a pohledů seniorů vůči nim. Cílem práce je zjistit, jak senioři znají a nahlíží na legální i nelegální návykové látky. Jaké s nimi mají zkušenosti a jak by se zachovali při případném střetu s nimi, či jejich uživateli. A v závěru objasnit, co za jejich rozdílnými postoji stojí. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Hlavní pozornost je věnována kapitolám: charakteristika stavu stáří a procesu stárnutí, populační stárnutí, změny spojené se stářím a návykové látky. Teoretickou část ukončují stěžejní kapitoly zabývající se vývojem užívání návykových látek v ČR po roce 1918 a senior jako potencionální uživatel. Pro naplnění cílů práce byl vybrán kvalitativní výzkum ve formě polostandardizovaného rozhovoru. Pro sběr dat byla použita technika dotazování s otevřeně formulovanými otázkami. Hlavními parametry pro výběr dotazovaných byl věk, pohlaví, bydliště a způsob bydlení. Náhodným výběrem byli vybráni respondenti ve dvou věkových kategoriích 60-75 let a 75let a více, ženy i muži. Ve výběru bylo přihlédnuto i k místu bydliště, zda respondenti pochází z velkoměsta či z maloměsta a zda přebývají v domácím prostředí či v institucích zajišťující sociální péči. Výzkumná část se věnuje jednotlivým výpovědím respondentů, které jsou pro lepší přehlednost graficky zpracovány. Celkový autentický přepis rozhovorů je umístěn v kapitole přílohy. Získané informace jsou dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu ukázaly velmi široké a různorodé nazírání seniorské populace na návykové látky. Ač se výpovědi respondentů v různých niancích lišily, v důležitých stanoviscích zůstávaly v podstatě stejné. Výběr respondentů poskytl rozsah, který v práci ukázal i problematiku závislostí v seniorském věku či překvapivé nahlížení seniorů na legalizaci marihuany. Získané výsledky diplomové práce by mohly dále posloužit jako drobný příspěvek ke zpracování edukativní intervence v seniorské populaci.
|
|
|
Zdravé stárnutí v kontextu ošetřovatelské péče
RADOVÁ, Ludmila
Zdravé stárnutí je program, který by měl ovlivnit život každého jedince, žijícího v zemích, kde rychle stoupá průměrný věk obyvatelstva. Právě proto jsem se tématice zdravého stárnutí rozhodla věnovat ve své diplomové práci. Naše země se zapojuje nejen do několika menších regionálních programů zaměřených na život seniorů, ale i do akcí , na nichž spolupracuje celá Evropa. Pokud chceme umožnit seniorům po všech stránkách kvalitnější život, je nezbytné program Zdravé stárnutí mnohem více propagovat . Zde se pro mne jako pro sestru otvírá velké pole působnosti.Za cíl 1 jsem si zvolila zmapovat přístup seniorů ve vybraných zdravotnických zařízeních ke zdravému stárnutí, za cíl 2 zmapovat přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí a cíl 3 zmapovat úlohu všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Výzkumné otázky vyplývaly z těchto cílů. 1. výzkumná otázka zněla, jaký je přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí. 2. výzkumná otázka zněla, jaká je úloha všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Ve výzkumu byla stanovena i jedna hypotéza, a to že osobní cíle se budou měnit v závislosti na bariérách. Pro diplomovou práci bylo zvoleno kvalitativní i kvantitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor , další informace byly získávány formou ankety. K rozhovorům byly využity dva výzkumné soubory, 1. výzkumný soubor tvořilo 11 respondentů z ambulancí praktického lékaře, 2. výzkumný soubor tvořilo 6 sester, z pracovišť ambulantních lékařů. Pro ankety bylo zvoleno 150 respondentů z vybraných zdravotnických zařízení. Pomocí rozhovorů jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky. Z rozhovorů jsem získala mnoho užitečných informací. Vznikly tak specifické kategorie jak u respondentů, tak i u sester. Vzniklé kategorie u respondentů jsou tyto: trávení volného času, vzdělávání, pracovní zátěž, prevence a prohlídky u lékaře, životospráva, komunitní ošetřovatelství, zdravé stárnutí. Kategorie u sester jsou tyto: zdravé stárnutí z pohledu sestry, prevence a geriatrická sestra v ambulanci, komunitní ošetřovatelství, podpora zdraví u klientů ze strany sestry v ambulanci. Informace z rozhovorů se prolínaly a často spolu korespondovaly. K výzkumným otázkám se vztahují i výsledky. Sestra má velkou úlohu v edukaci, v předávání potřebných informací klientům, v propagování preventivních programů, v tom, jak při klientovi pomáhá řešit a nést jeho problémy. Důležitá je i motivace klientů v předdůchodovém věku, právě v tomto období může jedinec svůj pozdější život, jeho délku i kvalitu hodně ovlivnit. Můžeme pozorovat, jak lidé vnímají obecně přípravu na stáří a jak se mění jejich pohled s přibývajícím věkem.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke zlepšení a větší motivaci klientů v předdůchodovém věku.
|
|
|
Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory
TROUSILOVÁ, Iva
Problematika stáří a stárnutí je postupem času čím dál víc aktuální. Všechna období lidského života jsou velice důležitá, ale období stáří je završením života člověka. Stárnutí a období stáří s sebou přináší mnoho změn. Důležitou životní změnou v životě seniora může být přestěhování do pobytové sociální služby, kterou může být domov pro seniory. Tato změna může být velice náročná a problematická. Stále by měla být dodržována lidská práva a uspokojovány potřeby člověka. V oblasti uspokojování potřeb člověka nastává také mnoho změn. Některé potřeby se s postupem věku mění, některé se upřednostňují a jiné naopak upozaďují. Každý člověk, bez výjimky, má svá práva a svobody, které je nutné respektovat a dodržovat bez ohledu na barvu pleti, náboženské vyznání, státní příslušnost, vzdělání, sexuální orientaci, pohlaví nebo věk. Téma této diplomové práce je Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory. Cílem práce je zmapování názorů na dodržování práv seniorů v konkrétním domově pro seniory. Byly stanoveny dva dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování práv seniorů zaměstnanci konkrétního domova pro seniory. Druhým dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování svých práv senioři v konkrétním domově pro seniory. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka - Jaké jsou rizikové oblasti při dodržování lidských práv seniorů v konkrétním domově pro seniory? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci konkrétního domova pro seniory vnímají, že jsou práva seniorů v oblasti fyziologických potřeb, potřeby bezpečí a jistoty, sounáležitosti a lásky, úcty a uznání a potřeby seberealizace v konkrétním domově dodržována. Z výzkumu je patrné, že nejrizikovější okruhy lidských práv při jejich dodržování jsou právo na osobní ochranu, rovnost a důstojnost lidí. Z výpovědí seniorů vyplynulo, že největší omezení při dodržování lidských práv shledávají imobilní senioři v oblasti hygieny a pohybu. Mobilní senioři se necítí být izolováni, mají pocit naprosté svobody. Senioři do kategorie šedesát let se cítí být omezeni věkem, to má dopad na jejich pocity izolovanosti a uzavřenosti. Výsledky této práce jsem poskytla Domovu pro seniory XY jako zpětnou vazbu seniorů na poskytované služby. Výsledky také byly použity při revizi standardu č. 2 "Ochrana práv" v Domově pro seniory XY.
|
|
|
Předsudky některých geriatrických pacientů a jejich blízkých proti hospitalizaci na Oddělení následné péče v Nemocnici Tábor, a.s.
BIDMONOVÁ, Alena
Základní teoretická východiska Úvodní část se věnuje otázkám stáří, charakterizuje obecně stárnutí a stáří. Vystihuje změny a potřeby ve stáří, role ve stáří, jeho přijetí a líčí seniora jako pacienta. Další část popisuje obecně komunikaci a její specifika se seniory a jeho blízkými. Dále je teorie zaměřena na nejčastější choroby ve stáří, jejich specifické rysy a na ošetřovatelskou péči obvykle poskytovanou na oddělení následné péče. Zvláštní pozornost je věnována pohledu na ošetřovatelskou rehabilitaci, paliativní péči a ošetřování pacienta s bolestí. Důležitý je také pohled na přístup sestry při poskytování ošetřovatelské péče seniorům. V další části je poukázáno na zdravotně sociální služby, které jsou poskytovány pacientům na oddělení následné péče. Teorii uzavírají kapitoly o osobnosti sestry ošetřující geriatrické pacienty, o ošetřovatelské etice a základní body charty práv pacientů seniorů. Cíle práce Prvním cílem bakalářské práce je zjistit z jakých důvodů někteří geriatričtí pacienti odmítají hospitalizaci na oddělení následné péče. Druhým cílem je stanovit, proč mají obavy z hospitalizace na oddělení následné péče příbuzní pacientů. Třetí cíl má za úkol určit, zda se jedná o důvody odmítání hospitalizace oprávněné nebo jde jen o nepodložené předsudky. Použité metody Pro výzkum byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření metodou rozhovorů. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru s geriatrickými pacienty a jejich rodinnými příslušníky. Pro výzkum byly realizovány tři oblasti rozhovorů. Nejprve byli pacienti dotazováni na počátku hospitalizace na ONP. Druhý rozhovor probíhal u stejných pacientů, ale až po určité uplynulé době hospitalizace, kdy již mohli posoudit kvalitu poskytované péče. Třetí oblast výzkumných otázek byla zaměřena na rodinné příslušníky seniora již v průběhu hospitalizace na ONP. Rozhovory byly analyzovány a uspořádány do významových kategorií. Výběr respondentů byl záměrný, orientovaný na pacienty a jejich rodiny, kteří hospitalizaci na oddělení následné péče z nějakého důvodu zpočátku odmítali, ale nakonec hospitalizováni byli. Výzkumný soubor byl tvořen 6 pacienty a 6 členy jejich rodiny. Výsledky Z výsledků výzkumného šetření se ukázalo, že geriatričtí pacienti převážně odmítají hospitalizaci na oddělení následné péče z neznalosti podstaty tohoto oddělení. Hospitalizaci odmítají více sami pacienti než jejich rodinní příslušníci. Pacienti mají o oddělení mylné představy, které jsou dány nevědomostí nebo jsou také podpořeny negativními zkušenostmi lidí z jejich okolí. Teprve když si respondenti přivykli na nové prostředí ONP a dobře ho poznali, tak mohli nezávisle posoudit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Respondenti i jejich rodiny kladně ohodnotili individuální přístup zdravotnického personálu, komplexní ošetřovatelskou péči, rehabilitační péči, služby sociální pracovnice i dobrovolnickou činnost, která je na ONP realizována. Již v průběhu hospitalizace pacienti uznali, že se v jejich případě jednalo o negativní předsudky vůči oddělení následné péče, které nebyly podloženy osobní nepříznivou zkušeností. Rodiny respondentů hospitalizaci neodmítaly, ale většinou ji uvítaly z důvodů zajištění péče, odborné rehabilitace, zvýšení soběstačnosti a kompenzace zdravotního stavu jejich seniora. Závěr Tato bakalářská práce pohlíží na problematiku a specifika péče o geriatrické pacienty, se kterými se sestra na oddělení následné péče denně setkává. Konkrétní výstupy z práce budou zapracovány do přednášky pro personál ONP, která bude prezentována na provozní schůzi. Výsledky práce mohou posloužit zdravotnickému personálu oddělení následné péče jako zpětná vazba pro neustálé zlepšování kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Životní styl a kvalita života obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb
BERANOVÁ, Jitka
Populace stárne, lidé se dožívají stále vyšší věkové hranice, proto je v současné době velký zájem o kvalitní pobytová zařízení sociálních služeb pro seniory. V poslední době se o zkvalitňování pobytu, který by měl mít spíše charakter domova, než nemocničního zařízení mluví čím dál více. Personál pobytových zařízení by se měl snažit seniora zapojovat, co nejvíce do společnosti, zároveň je důležité aktivizovat obyvatele pobytových zařízení a nabízet jim možnost volnočasových činností. Práce pojednává o kvalitě života seniorů v pobytových zařízeních z hlediska příspěvkové organizace a nestátní neziskové organizace. Cílem této práce bylo zmapovat a porovnat kvalitu života obyvatel vybraných domovů pro seniory v kraji Vysočina se statutem příspěvkové organizace zřizované krajem nebo obcí a nestátní neziskové organizace zřizované církví. Výzkum byl prováděn ve čtyřech domovech pro seniory v kraji Vysočina kvalitativní metodou polostrukturovaného rozhovoru, doplněného metodou zúčastněného pozorování aktivizačních činností. Rozhovory probíhaly v příspěvkových organizacích v domově pro seniory v Havlíčkově Brodě v zařízení s názve Sociální služby města Havlíčkova Brodu, dále v tomtéž městě v Domově pro seniory Havlíčkův Brod, dále v nestátních neziskových organizacích ve městě Humpolec v domově pro seniory s názvem Domov Blahoslavné Bronislavy a ve městě Myslibořice, kde se nachází domov pro seniory Diakonie ČCE. V souvislosti s tímto kvalitativním výzkumem byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které bylo prostřednictvím vyhodnocení odpovězeno. Hlavní výzkumná otázka Zvyšuje se kvalita života seniorů v pobytových zařízeních se zvyšující se nabídkou sociálně aktivizačních činností? Dílčí výzkumné otázky 1) Jsou obyvatelé v zařízeních zřizovaných nestátními organizacemi více spokojeni s kvalitou svého života než obyvatelé v zařízeních příspěvkových organizací? 2) Liší se nabídka volnočasových činností a aktivizačních programů v pobytových zařízeních nestátních a příspěvkových organizacích? Výsledky práce mohou být využity ke zlepšení kvality života uživatelů pobytových zařízení sociálních služeb.
|
|
|
Role smrti v životě člověka
SPÁČALOVÁ, Vladěna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou smrti a postojů lidí ke smrti. Teoretická část se věnuje tématice postojů, smrti a roli smrti v životě člověka. Vychází především z existenciální psychoterapie. Praktická část je tvořena kvalitativní metodologií, jsou zde realizovány rozhovory s konkrétní skupinou osob. Jedná se o jedince žijící v domově pro seniory. Tuto věkovou skupinu jsem si vybrala z toho důvodu, že senioři již bilancují dosavadní život a s vědomím, že se blíží jeho konec, o této problematice uvažují. Cílem bakalářské práce je popsat a pochopit jaké postoje dotyční jedinci zaujímají k fenoménu smrti a zda v jejich životech hraje smrt nějakou roli.
|
|
|
Sociální vztahy ve stáří
VERUŇÁK, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálních vztahů ve stáří. Je členěna do tří kapitol. První kapitola vymezuje pojmy stárnutí a stáří, popisuje demografické změny ve společnosti a periodizaci stáří z kalendářního hlediska. Věnuje se též změnám, ke kterým ve stáří dochází v tělesné a psychické rovině. Druhá kapitola je věnována otázce, jak stáří ovlivňuje sociální život seniorů. Zaměřuje se na proměny rodinných, manželských a společenských vztahů ve stáří. Tato kapitola se dále zabývá problematikou ageismu a přechodu seniora do institucionální péče, vztahem seniorů k víře, spirituálními potřeby ve stáří společně s otázkou, jak vnímá smrt dnešní společnost. V rámci třetí kapitoly jsou realizovány, formou kvalitativního výzkumu, rozhovory s vybranými seniory na výše uvedená témata sociálních vztahů ve stáří.
|
host ::
RSS.