Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah nadhodnocování vlastních znalostí a záškoláctví žáků: Využití metody identifikace nadhodnocování vlastních znalostí na datech šetření PISA 2012
Mayerová, Kateřina ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou souvislosti metody identifikace nadhodnocování vlastních znalostí (MINa) a záškoláctví na základě dat sebraných v rámci žákovského dotazníku v šetření PISA v roce 2012. Nejprve jsou v ní shrnuty teoretické poznatky týkající se šetření PISA, nadhodnocování vlastních znalostí a s ním spojených dosavadních výzkumů a záškoláctví. Obecně si práce kladla za cíl zjistit, zda existuje vztah mezi hodnocením vlastních znalostí a záškoláctvím a zda v rámci tohoto vztahu existují rozdíly mezi jednotlivými státy a ekonomickými subjekty zapojených do šetření PISA 2012. Vztahy mezi záškoláctvím a nadhodnocováním vlastních znalostí se ukázaly být statisticky významné, ačkoliv hodnoty korelací jsou nízké. Nejvyšší hodnoty můžeme pozorovat mezi alespoň nějakou obeznámeností s neexistujícími pojmy a proměnnými záškoláctví, mezi alespoň nějakou obeznámeností s existujícími pojmy a proměnnými záškoláctví a mezi indexem přesnosti a proměnnými záškoláctví. Nejvýrazněji jsou jednotlivé vztahy pozorovatelné v Jižní Koreji, v Macau, v Čínské Tchaj-peji, Austrálii, na Novém Zélandu, v Estonsku, v Litvě, v Maďarsku, na Slovensku, ve Španělsku, v Irsku, na Islandu a v UK. KLÍČOVÁ SLOVA Metoda identifikace nadhodnocování vlastních znalostí, záškoláctví, pozdní příchody do školy, PISA,...
Komparace znázorňování postav v inzercích v různých zemích Evropy
Bohatá, Markéta ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Skokanová, Dagmar (oponent)
Cílem této práce je najít diference zobrazování lidí ve španělských, českých a švédských reklamách místních časopisů. Jedná se o časopisy pro ženy ve věku nad 26 let. Za každou zemi je vybrán vždy jeden časopis. Jako metoda tohoto zkoumání byla použita obsahová analýza, která srovnává znaky v mnou vybraných 34 kategoriích. Ve výsledcích analýzy jsou uvedeny v procentním výskytu jednotlivé znaky v daných zemích a jejich vzájemný vliv. Dále jsou vybrané kategorie srovnávány s kulturními dimenzemi. Tyto kulturní dimenze jsou v teoretické části popsány v obecném charakteru. Byla použita klasifikace kultur především od pana Hofstedeho.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.