|
|
Vznik a vývoj poškození vytloukáním a vystrouháváním srnce obecného na dřevinné vegetaci
Báňa, Dominik
Bakalářská práce se zabývá vznikem a dalším vývojem škod, které způsobuje srnec obecný (Capreolus capreolus) na dřevinné vegetaci. Bylo založeno 5 výzkumných ploch a nainstalovány fotopasti. Zjišťovalo se, jak často dochází k poškozování dřevin na založených plochách, byl zaznamenán čas, množství poškozených stromků a četnost návštěv. Podle zjištěných údajů je srnčí zvěř nejaktivnější od konce března až do konce července, nicméně škody vystrouháváním mohou vznikat až do prosince. Srnci jsou aktivní převážně v noci, ale určitá aktivita se může projevit i v průběhu dne. Nejvíce vystrouhávají srnci v 2 věkové kategorii. Vystrouhávání může být opakováno na jednom stromku několikrát a to jedním nebo i vícero srnci, avšak na většině sazenic bylo vystrouháváno pouze jednou. Tomuto chování srnčí zvěře by se do budoucna mělo věnovat více pozornosti z pohledu výzkumu i myslivecké a lesnické praxe.
|
|
|
Vliv podmínek skladování na mikrobiologickou jakost zvěřiny
Macháčová, Lucie
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o mikroorganismech, které ohrožují její údržnost. Cílem praktické části mé práce bylo sledovat změny počtu vybraných mikroorganismů ve vakuově balených vzorcích masa jelena, srnce a kance po sedmi dnech skladování v chladničce při teplotě 4 °C. Sledováno bylo celkem šest sérií vzorků masa jelena, srnce a kance. Sledovanými mikrobiologickými kritérii byly Escherichia coli, koliformní mikroorganismy, psychrotrofní mikroorganismy, bakterie mléčného kvašení a celkový počet mikroorganismů. Celkový počet mikroorganismů vzrostl u vzorků masa jelena o 1,62 log KTJ.g-1 na 7,55 log KTJ.g-1, u vzorků masa srnce o 1,73 log KTJ.g-1 na 7,65 log KTJ.g-1 a u vzorků masa kance o 1,4 log KTJ.g-1 na 7,61 log KTJ.g-1. Ve většině stanovení došlo k největšímu nárůstu mikroorganismů u vzorků srnce, k nejmenšímu naopak u jelena. Největší mikrobiální znečištění v první den skladování vykazoval kanec. Mikrobiologická stanovení jednotlivých počtů probíhala v laboratoři Ústavu technologie potravin s využitím kultivačních plotnových metod. Žádný ze sledovaných vzorků masa jelena, srnce nebo kance po týdnu skladování nepřekročil mez zkázy (108 KTJ.g-1 ).
|
|
|
Obsah PUFA n-6 a n-3 ve vybraných živočišných tkáních
Koláčková, Martina
Teoretický přehled shrnuje charakteristiku polynenasycených mastných kyselin a problematiku jejich metabolismu, fyziologických účinků a výskytu v potravinách. Také se zabývá postupy a možnostmi stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Experimentální část práce popisuje stanovení profilu mastných kyselin v daňčím, srnčím a jelením mase metodou plynové chromatografie na chromatografu Fison 8000 Series s plamenově-ionizačním detektorem. Pomocí statistického zpracování jsou sledovány průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých mastných kyselin, skupin mastných kyselin a poměru n-6/n-3 polynenasycených mastných kyselin mezi jednotlivými druhy zvěřiny.
|
|
|
Vliv podmínek skladování na mikrobiologickou jakost zvěřiny
Macháčová, Lucie
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o mikroorganismech, které ohrožují její údržnost. Cílem praktické části mé práce bylo sledovat změny počtu vybraných mikroorganismů ve vakuově balených vzorcích masa jelena, srnce a kance po sedmi dnech skladování v chladničce při teplotě 4 °C. Sledováno bylo celkem šest sérií vzorků masa jelena, srnce a kance. Sledovanými mikrobiologickými kritérii byly Escherichia coli, koliformní mikroorganismy, psychrotrofní mikroorganismy, bakterie mléčného kvašení a celkový počet mikroorganismů. Celkový počet mikroorganismů vzrostl u vzorků masa jelena o 1,62 log KTJ.g-1 na 7,55 log KTJ.g-1, u vzorků masa srnce o 1,73 log KTJ.g-1 na 7,65 log KTJ.g-1 a u vzorků masa kance o 1,4 log KTJ.g-1 na 7,61 log KTJ.g-1. Ve většině stanovení došlo k největšímu nárůstu mikroorganismů u vzorků srnce, k nejmenšímu naopak u jelena. Největší mikrobiální znečištění v první den skladování vykazoval kanec. Mikrobiologická stanovení jednotlivých počtů probíhala v laboratoři Ústavu technologie potravin s využitím kultivačních plotnových metod. Žádný ze sledovaných vzorků masa jelena, srnce nebo kance po týdnu skladování nepřekročil mez zkázy (108 KTJ.g-1 ).
|
host ::
RSS.