|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Etická a psychosociální problematika dárcovského programu v asistované reprodukci
DVOŘÁKOVÁ, Alena
V diplomové práci jsem se zaměřila na problém nedobrovolné bezdětnosti, což je situace, kterou dnes řeší mnoho partnerských párů a má stále vzrůstající tendenci. Soustředila jsem se především na dárcovský program v asistované reprodukci. Popsala jsem způsob léčby pomocí dárcovských gamet, její etickou a legislativní problematiku. Empirická část je rozdělena na dva výzkumné projekty, každý z nich odpovídá jednomu z cílů práce. V prvním z nich je zmapována situace při rozhodování recipientských párů, zda vstoupí do programu AR s dárcovskými gametami a psychosociální následky této situace. Tato výzkumná část vychází z polostrukturovaných a nestrukturovaných interview s 10 páry a z pozorování. Data byla transkripována a následně podrobena kvalitativní analýze. V druhém výzkumu jsou uvedena data získaná nestrukturovaným interview s dárkyněmi a terénním pozorováním. Tato část se týká druhého cíle diplomové práce. V diskusi jsou rozhovory a pozorování vyhodnoceny a porovnány s literaturou, která se touto problematikou zabývá. Zaměřila jsem se především na otázku anonymity dárcovství, na motivaci dárkyň oocytů a následné porovnání s očekáváním příjemců. Z výzkumu byla stanovena hypotéza, že dárcovství gamet je složitý problém, kterým by se naše společnost měla podrobně zabývat. Tato práce může být využita pracovníky center asistované reprodukce. Může být použita i jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty, zejména pro obor Porodní asistentka.
|
|
| |
|
|
Psychosociální problematika infertility verbalizovaná pacienty ambulance pro léčbu neplodnosti.
DVOŘÁKOVÁ, Alena
Neplodnost (infertilita) je definována jako neschopnost otěhotnět po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Existuje mnoho příčin neplodnosti, obě pohlaví jsou zastoupena stejně. Neplodnost je dnes pokládána za stresující životní okolnost, která vyvolává sérii psychosociálních reakcí. Ovlivňuje životní pohodu člověka a jeho schopnost normálně komunikovat a jednat. V atmosféře běžného společenského očekávání, že manželskému páru se mají rodit děti, je rodičovství chápáno dokonce jako jakási morální povinnost. Pokud není toto očekávání naplněno, pár se začne odlišovat a pociťovat stigmatizující efekt. Nejčastěji užívanou metodou léčby neplodnosti je in vitro fertilizace (IVF). Metoda spočívá v hormonální stimulaci vaječníků pacientky k vývoji a dozrání většího počtu vajíček. Vajíčka se po dosažení optimálního stupně vývoje získávají z vaječníků transvaginální punkcí a aspirací. Získaná vajíčka se oplodní spermiemi partnera. Po několikadenní kultivaci jsou embrya přenesena do dělohy ženy. Zvolená výzkumná strategie byla kvalitativní. Metodami získání dat byl neřízený rozhovor a pozorování. Sledovaný soubor tvořilo deset párů navštěvujících ambulanci pro léčbu neplodnosti. Tato práce si kladla za cíl zmapovat psychosociální problematiku infertilních párů. Otázky rozhovoru byly zaměřené na partnerské vztahy. Studie zdůrazňuje, že neplodnost je nemoc páru a že pokud se muž aktivně zapojuje do léčby, je to pro posílení vztahu velmi přínosné. Další okruh otázek byl zaměřen na komunikaci pacientů s rodinou a přáteli. Autorka sledovala i obtížnost zkombinování léčby se zaměstnáním. Hlavní důraz výzkumu byl zaměřen na zvládání léčby, na to, co pacientům léčbu usnadňuje a jak jim pracovníci center asistované reprodukce mohou pomoci léčbu lépe zvládat. Studie upozorňuje na nutnost tolerance a empatie personálu vůči pacientům. Dále poukazuje na možnosti optimálnější organizace v centrech a na užití vhodné terminologie. Práce může být využita hlavně pracovníky center asistované reprodukce.
|
host ::
RSS.