|
|
Křehkost jako aktuální ošetřovatelský problém
ŽÁKOVÁ, Jaroslava
Úvod: Na křehkost v rámci geriatrie je ve světě stále častěji než v České republice pohlíženo jako na aktuální problematiku a je v této souvislosti také zmiňována. Můžeme říci, že v České republice se tato problematika stále rozvíjí, aktualizuje a hledá si místo v ošetřovatelství jako takovém. Cíl: Předkládaná bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda je v současném geriatrickém ošetřovatelství křehkost vnímána jako aktuální problematika. Dále jsme se zaměřili na geriatrické ošetřovatelství a specifika ošetřovatelské péče v tomto odvětí; na to, jaké je povědomí zdravotního personálu na oddělení následné péče o geriatrické křehkosti a jakým způsobem v rámci ošetřovatelské péče aplikuje získané znalosti v praxi. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení stanoveného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření provedenou technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na oddělení následné péče. Základem tohoto rozhovoru bylo 24 otevřených otázek, které byly předem stanoveny a jsou doloženy v přílohách (příloha 1) této bakalářské práce. Během rozhovoru byly tyto otázky dle potřeby rozšířeny o doplňující otázky. Rozhovory byly vedeny s deseti všeobecnými sestrami na oddělení následné péče jedné nejmenované jihočeské nemocnice. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí otevřeného kódování tužka-papír a jednotlivé informace z rozhovorů byly rozčleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Výsledky nám poskytují ucelený pohled na oblast ošetřovatelské péče na oddělení následné péče v rámci geriatrického ošetřovatelství, využití znalostí sester o geriatrické křehkosti v rámci praxe a na skutečnost, zda sestry vnímají pojmy jako geriatrický pacient, geriatrické syndromy a již zmíněná geriatrická křehkost. Bylo zjištěno, že některé oslovené sestry na oddělení následné péče jedné nejmenované jihočeské nemocnice některé ze zmíněných pojmů nikdy neslyšely ani je v rámci praxe nezaregistrovaly. Jiné dotazované sestry uvádějí, že tyto pojmy slyšely pouze v rámci studia na vysoké škole, jinak se též shodují, že je v rámci praxe nezaregistrovaly. Všechny sestry ale dokázaly pojmy geriatrický pacient, geriatrické syndromy a geriatrická křehkost popsat na základě svých zkušeností a vědomostí, velmi přesně a výstižně je charakterizovaly. Dále bylo prokázáno, že si uvědomují křehkost během péče o pacienta a dokáží své poznatky aplikovat v ošetřovatelské péči. Závěr a využití pro praxi: Výsledky této předkládané bakalářské práce budou sloužit jako předloha pro vzdělávací seminář.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému
KUČAVOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je "Role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému". Jejím cílem bylo zmapování ošetřovatelské péče z pohledu sestry i pacienta. Teoretická část je zaměřena na fyziologii a anatomii centrální nervové soustavy a na infekční původce. Zánět centrální nervové soustavy se jinak může nazývat i jako neuroinfekce. Teoretická část je zakončena problematikou ošetřovatelské péče o infekční pacienty. Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Bylo vytyčeno následujících pět výzkumných otázek: 1. Jaké jsou role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta se zánětem centrálního nervového systému? 3. Jak vnímají sestry kvalitu života pacientů po prodělaném zánětu centrálního nervového systému? 4. Jak vnímají pacienti po prodělaném zánětu centrálního nervového systému kvalitu svého života? 5. Jaké jsou role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému z pohledu pacienta? Sběr dat byl realizován na základě polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení JIP a s pacienty, kteří prodělali zánět centrálního nervového systému. Dotazovaní pacienti prodělali různé záněty centrálního nervového systému. Výzkum byl realizován v období června 2021 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Z výsledků výzkumu je patrné, že sestra je pro pacienty v takto těžkých chvílích sestrou poradkyní, komunikátorkou, ošetřovatelkou a je jim oporou. Z výpovědí sester vyplynulo, že nedílnou součástí péče o pacienta se zánětem centrálního nervového systému je nejen ošetřovatelská péče, ale také komunikace s pacientem i s jeho rodinou, která také v takto těžké chvíli potřebuje mít v někom oporu. Z výpovědí sester nám také vyplynulo, že je pacientům nabídnuta i odborná pomoc psychologa nebo psychiatra.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou
JELÍNKOVÁ, Veronika
Teoretická část: V teoretické části jsme se snažili shrnout důležité poznatky o Parkinsonově nemoci. Obsahuje definicí nemoci, diagnostiku, příznaky, příčiny nemoci, různé druhy léčby.. Zabíváme se zde ošetřovatelskou péčí u nemocných trpících Parkinsonovou chorobou a různými specifiky, které přináší tato nemoc. Zmiňuje e se také o domácí ošetřovatelské péči, která také zahrunuje důležitost komplexní léčby u těchto pacientů. Cíl práce a výzkumné otázky: Ve výzkumné části jsme si stanovili jeden cíl, a to zjistit specifika ošetřovatelské péče u Parkinsonovy choroby v domácí péči. K tomuto cíli byly přiřazeny dvě výzkuné otázky. První výzkumná otázka byla směřována na rozhovor se sestrami Jak sestry vnímají ošetřovatelskou péči v domácím prostředí o klienty s Parkinsonovou chorobou? Druhá výzkumná otázka byla směřována dotazovaným pacientům s PN - Jak klienti s Parkinsonovou chorobou vnímají ošetřovatelskou péči v domácím prostředí? Metodika: Potřebné informace byly zjišťovány pomocí kvalitativního šetření, které bylo uskutečněno na základě polosktruturovaného rozhovoru, pro sestry a pacienty. Podkladem pro rozhovor se sestrami bylo předem 16 připravených otázek. Podkladem pro rozhovory s pacienty bylo 17 předem připravených otázek. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě v agentuře domácí péče a v domácím prostředí pacientů na Vysočině. Byly osloveny 3 agentury z toho dvě mi neumožnili provést výzkumné šetření pro nedostatek pacientů s Parkisonovou nemocí. Pacientů bylo osloveno 5 z toho jedna pacientka nám neumožnila provést rozhovor a druhá pacientka nebyla schopna rozhovoru pro pokročilou demenci. Rozhovory byly zaznamenávány písemně. Získané informace byly doslovně přepsány a pomocí metody tužka-papír utříděny do jednotlivých kategorií. Výsledky: Pro zpracování byly rozhovory utříděny a rozděleny do 6 kategorií a jednu podkategorii pro rozhovor se sestrami. Kategorie "Vzdělání sester" byla rozšířena o podkategorii "Samovzdělávání sester". Rozhovor s pacienty byl rozdělen do 5 kategorií a jednu podkategorii. Kategorie "Sestra a pacient" byla rozšířena o podkategorii "Chyby sester". Z výsledků bylo zjištěno, že sestry v péči o pacienta považují za nejdůležitější psychickou podporu pacienta, rehabilitaci a umění správné komunikace s pacienty i jejich rodinou. Dalším důležitým bodem je přistupovat ke každému pacientovi individuálně podle jeho potřeb. Z výsledků sester vyplývá, že sestry mají dobré povědomí o tomto onemocnění. Z výsledků u pacientů na otázku, jak vnímají ošetřující sestry, jsme se dozvídali jen pozitivní reakce. Sestru často považují za pomocnici, která jim ulehčuje život s touto nemocí a psychicky je podporuje. Závěr: Z výsledného šetření vyplývá, že ošetřování pacientů s PN v domácím prostředí je důležité pro psychickou pohodu pacientů. Za specificky důležitou ošetřovatelskou péči o pacienty s PN, sestry považují rehabilitaci, správnou komunikaci a dobrou znalost této nemoci. Naopak ani jedna sestra se nezmínila o důležitosti správného užívání léků před stravou a informování pacientů o předcházení zácpy. Výsledky bakalářské práce budou sloužit jako zpětná vazba pro sestry pracující v agenturách domácí péče, které pečují o pacienty s PN. Dále tato práce může sloužit studentům pro doplnění ve studium v neurologii.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o HIV pozitivního klienta v České Republice a Namibii
FINTOVÁ, Eliška
Současný stav problematiky: Virus HIV - Human Immunodeficiency Virus (což znamená virus způsobující u člověka ztrátu obranyschopnosti) je původce nemoci zvané AIDS, značka je zkratkou anglického názvu Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Česky to znamená soubor příznaků vedoucích ke ztrátě imunity. Tato nemoc byla poprvé rozpoznána v USA v roce 1981. V současné době neexistují žádné medikamenty schopné virus z těla odstranit. Virus HIV se přenáší nejčastěji pohlavním stykem, krví a mateřským mlékem. Ošetřovaní HIV pozitivních klientů má svá specifika, díky kterým se minimalizuje riziko přenosu nákazy na zdravotnický personál. Cíl práce a výzkumné otázky: Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se v České republice pečuje o HIV pozitivní klienty a zjistit, jakým způsobem se pečuje o tyto klienty v Namibii. K těmto cílům byly stanoveny následující výzkumné otázky. Jaký je rozdíl o HIV pozitivního klienta na specializovaném pracovišti a v běžném provozu? Jak postupují sestry na urgentních příjmech při ošetřování HIV pozitivního klienta? Jak sestry dodržují bariérovou ošetřovatelskou péči při kontaktu s HIV pozitivním klientem? Jaká je péče o HIV pozitivního klienta v nemocnici České Budějovice? Jaká je péče o HIV pozitivního klienta v Namibii? Metodika: Výzkumná část této bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovoru se zúčastnilo celkem deset sester, pět z České republiky a pět z Namibie. Výsledky: Výzkum prokázal, že sestry v Namibii, kde HIV a AIDS daleko rozšířenější nemocí, ale i v České republice mají teoretické i praktické schopnosti na velmi dobré úrovni. Hlavní rozdíl tkví v tom, že namibijské sestry mají s HIV pozitivními klienty daleko větší zkušenost. Některá oddělení mají registr HIV pozitivních klientů, který například v Nemocnici České Budějovice chybí. Z odpovědí namibijských sester vyplývalo, že by nepanikařily ani při kontaktu s nakaženým biologickým materiálem. Naopak některé české sestry připouštějí, že by v takovém případě mohly panikařit. České a namibijské sestry však prokázaly v rozhovorech stejnou, vysokou úroveň vědomostí a schopností.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s kožní chorobou z cévních příčin
DŽURNÁ, Markéta
Kožní choroby jsou často spojené s poruchami cévního systému. Často bývá porušen cévní systém dolních končetin. Pro naši práci byly stanoveny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s vybranými kožní chorobami z cévních příčin. Druhým cílem bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s vybranou kožní chorobou z cévních příčin. Na základě cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla směřována na sestry i pacienty - Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s vybranými kožními chorobami z cévních příčin? Druhá výzkumná otázka byla také společná pro sestry i pacienty - Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s vybranými kožními chorobami z cévních příčin? Třetí výzkumná otázka byla mířena pouze na sestry - Na jaké oblasti ošetřovatelské péče se zaměřují sestry u pacientů s vybranými kožními chorobami z cévních příčin? Pro zpracování výsledků byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření metodou polostrukturovaných rozhovorů. Osloveni byli pacienti s onemocněním bércového vředu a sestry, které poskytují ošetřovatelskou péči těmto pacientům. Po získání informací o bércovém vředu a ověřením na konkrétních případech bylo zjištěno, že pro pacienty je největším problémem bolest, sekrece z rány, zápach a otok. Z výsledků dále vyplynulo, že specifika ošetřovatelské péče jsou v aseptickém přístupu při převazu rány, v péči o bolest a ve správné edukaci pacienta a rodiny. Dle mého názoru je důležité věnovat pozornost také sociálně kulturnímu dopadu na pacienty, jelikož se prokázalo, že pacienti mají poruchy spánku, trpí sociální izolací a mají pocity méněcennosti. Práce bude sloužit jako zdroj informací pro studenty nelékařských oborů v odborných předmětech.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou
BIREŠOVÁ, Zdeňka
Abstrakt Teoretická část: Parkinsonova choroba je náročné onemocnění nervové systému s velkým dopadem na život pacienta. Důležitost je kladena na specifika ošetřovatelské péče, kterým by se sestry měly plně věnovat. Cíle práce: Ve výzkumné části jsme si zvolili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit současný stav ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou. Druhým cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika v ošetřování pacienta s Parkinsonovou chorobou. Metodika výzkumu a výzkumný soubor: Pro zpracování výzkumné části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu pomocí rozhovorů s pacienty s Parkinsonovou nemocí a všeobecnými sestrami pracujícími na neurologickém oddělení. Pro získání potřebných informací jsme využili metodu polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 8 klientů s Parkinsonovou nemocí a 10 všeobecných sester z neurologického oddělení. Získané informace byly doslovně přepsány a pomocí metody tužka a papír utříděny do jednotlivých kategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumu u pacientů bylo zjištěno pochybení ošetřujících lékařů, a to převážně v neinformovanosti pacienta o nemoci. Sestry trpělivě a obětavě prokázaly znalost specifik ošetřovatelské péče, důležitost pravidelnosti podávání léků a pro pacienty byly psychickou podporou. Z výzkumu sester vyplývá, že mají dobré povědomí o Parkinsonově nemoci, avšak následné vzdělávání nepovažují za důležité. Závěr: Z dosažených poznatků jsme zjistili, že hospitalizovaným pacientům podávají sestry na neurologickém oddělení léky samy podle jejich harmonogramu. Pro pacienty je nejdůležitější dostatečná informovanost, komunikace, motivace, trpělivost a ohleduplnost zdravotnického personálu k jejich pomalejšímu tempu. Pacienti uváděli, že by bylo vhodné, aby se lékaři více specializovali na toto onemocnění. Výsledkem bakalářské práce je poznatek o důležitosti dostatku času a dobré znalosti specifik ošetřovatelské péče. Práce může sloužit pro pacienty, zdravotníky, rodinné příslušníky a širokou veřejnost.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty se sicca syndromem
STRŽÍNKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta se sicca syndromem. Sicca syndrom je onemocnění, které se dělí na primární a sekundární syndrom. Primární syndrom je samostatné onemocnění a může se také nazývat "sicca syndrom". Sekundární syndrom je obvykle spojen s jinou poruchou. Syndrom postihuje častěji ženy, než muže a to většinou ve věku mezi 40. -56. rokem života. Příčina vzniku onemocnění není známá, ale může souviset s věkem, hormony, léky, nebo s různými onemocněními očí. Pacienti, kteří mají sicca syndrom se s ním často potýkají celý život. Hlavní terapií u sicca syndrom jsou "umělé slzy". Kapky, které si pacienti kapou podle své potřeby. Ošetřovatelská péče je zaměřena především na domácí péči, proto je důležité, aby byl pacient dostatečně edukován o režimových opatřeních. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Výzkumnou část jsme směřovaly do oblasti specifik ošetřovatelské péče. Pro naše výzkumné šetření byly na základě vybraného tématu stanoveny dva cíle. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů se sicca syndromem. Na základě cíle jsme vytvořily tři výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů se sicca syndromem? Jaké informace mají pacienti se sicca syndromem? Jakým způsobem dodržují pacienti režimová opatření v domácím prostředí? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využily metody polostrukturovaného rozhovoru a výzkumné šetření bylo prováděno celkem u 8 respondentů, kteří mají diagnostikovaný sicca syndrom. Šetření probíhalo v březnu a dubnu 2015. Respondentům bylo položeno celkem 15 otázek, které byly doplňovány o další podotázky v průběhu rozhovoru. Rozhovor byl zaznamenán písemnou formou a poté přepsán. Kvalitativní data byla analyzována a významově uspořádána do kategorizačních skupin a následně vyhodnocena. Na základě výsledků výzkumného šetření byl vypracován informační materiál, který seznamuje sestry se základními informacemi o této nemoci. Materiál by měl být zveřejněn v očních a revmatologických ordinacích, nebo na očním oddělení. Měl by sloužit pro sestry, aby v případě hospitalizace pacienta se sicca syndromem věděly, jak se o něj starat.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofílií
HOUSKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Teoretická část se snaží komplexně shrnout problematiku vztahující se k vrozené koagulopatii, kterou je v tomto případě hemofilie. Zabývá se definicí daného onemocnění, stupni závažnosti, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Další oblastí, kterou nelze opomenout je ošetřovatelská péče, která s sebou vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči. Empirická část naší bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření, jehož hlavním cílem bylo odkrývání specifik ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií včetně jejich potřeb a dále také odkrývání vlivu onemocnění na různé oblasti hemofilikova života. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl soustředěn na specifické potřeby lidí trpících hemofilií. Druhý cíl byl zaměřen na to, v jakých oblastech denního života je ovlivněna osoba trpící hemofilií. Třetí a zároveň poslední cíl byl orientován na specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami, které mají zkušenosti s hemofilickými pacienty, a pěti hemofiliky. Polostrukturovaný rozhovor vedený se sestrami byl zaměřen na zjištění specifik ošetřovatelské péče o hemofilické pacienty včetně jejich potřeb. U respondentů s hemofilií nás především zajímaly oblasti týkající se aktivity v běžném životě. Pro fixaci výsledků bylo použito nahrávací zařízení a následný ruční přepis rozhovorů či ruční záznam. Výsledky byly podrobeny důkladné analýze a následovně zařazeny do odpovídajících kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny sestry uvádějí jako nejdůležitější specifikum v ošetřovatelské péči o pacienty s hemofilií pravidelnou aplikaci koagulačního faktoru, která probíhá zpravidla dvakrát týdně. Dále se však zmiňují, že je v průběhu hospitalizace ve většině případů časový interval mezi jednotlivými aplikacemi menší z důvodu plánovaných výkonů. Bylo zjištěno, že je s ohledem na charakter onemocnění, jako je hemofilie, nutné pacienta častěji kontrolovat na jeho pokoji a monitorovat krvácení a v neposlední řadě bolest. Všechny sestry uvádí, že má právě bolest velký vliv na únavu pacienta. Za velice zásadní specifikum v ošetřovatelské péči o hemofilické pacienty sestry uvádějí, že se těmto pacientům nesmí aplikovat intramuskulární injekce z důvodu velkého rizika krvácení do svalu. Další kontraindikaci je podávání léků s kyselinou acetylsalicylovou, která má negativní vliv na agregaci krevních destiček. Všechny sestry se shodly, že je nutné brát ohled, v rámci hygieny, na ztuhlost kloubů a jejich otoky, které jsou často doprovázeny silnou bolestí. Bolest také respondenti často uváděli jako faktor, který je o nejčastěji omezuje v oblasti aktivit v běžném životě. Shodují se, že jsou pro ně velice nevhodné kontaktní a adrenalinové sporty, při kterých je vysoké riziko vzniku úrazu a následného otevřeného nebo skrytého krvácení. Dále respondenti uvádějí, že mnohdy pociťují omezení při výběru zaměstnání, které musí vybírat s ohledem na jejich krvácivé onemocnění. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může být použita jednak jako zdroj základních informací pro hemofiliky a lidi z jejich blízkého okolí, ale také pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu
KLÍMOVÁ, Pavlína
Výskyt diabetu mellitu 2. typu a obezity v populaci neustále stoupá. Tento jev je patrný zejména u lidí stále mladšího věku. V České republice bylo ke konci roku 2010 registrováno 739 859 diabetiků 2. typu. Obezitu má v České republice přibližně 35 % dospělé populace. Ve výskytu obezity je tedy Česká republika na předních místech. Léčba obezity a diabetu mellitu 2. typu vychází ze stejných principů. Redukcí váhy se zlepší kompenzace diabetu. Péče o obézní diabetiky je velice specifická a vyžaduje proto bližší pozornost. Důležité je zdůraznit, která specifika jsou v péči o tyto pacienty významná. Specifiky v péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu jsou především edukace o dietních opatřeních, fyzické aktivitě a komplikujících stavech, jež by měly znát i samotní obézní diabetici 2. typu. Na základě těchto faktů byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu. Druhým cílem bylo poté zmapovat znalosti obézních diabetiků o režimových opatřeních souvisejících s jejich onemocněním. Oba cíle byly splněny. Výzkumné šetření bylo rozděleno na dvě části. Pro naplnění prvního cíle bylo užito kvalitativního šetření metodou strukturovaného rozhovoru. Ten byl veden se sedmi sestrami z Jihočeského kraje, které jsou zaměřeny na péči o tyto pacienty. Prostřednictvím rozhovoru byla zjišťována specifika v péči o obézní diabetiky 2. typu. K naplnění druhého cíle bylo využito kvantitativního šetření metodou dotazníku. Ten byl určen obézním diabetikům 2. typu. Pro potřebu výzkumného šetření bylo rozdáno 100 dotazníků. Úkolem dotazníku bylo ověřit znalost a dodržovaní režimových opatření. Pacienti byli vybráni z ordinací odborných lékařů, ze dvou nemocnic a z domova pro seniory z Jihočeského kraje. Bylo zjištěno, že pacienti znají režimová opatření související s jejich onemocněním a že je také dodržují. Dále bylo zjištěno, že specifiky v ošetřovatelské péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu jsou hlavně edukace sester o dietních opatřeních, edukace o fyzické aktivitě a edukace o akutních stavech týkající se akutních komplikací diabetu a protistresových technik, eventuálně psychoterapie. Práce bude sloužit jako dokument monitorující specifika v péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu a bude nápomocna nejen studentům, jež se zajímají o tuto problematiku, ale i všem ostatním. Dalším výstupem je informační leták, určený pro obézní diabetiky 2. typu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s postherpetickou neuralgií
RADOVÁ, Ludmila
Pásový opar neboli herpes zoster je virové onemocnění. Jeho výskyt je stále velký. Onemocnění vyvolává virus varicella, tentýž virus vyvolává i plané neštovice. Pásový opar je stejně jako plané neštovice nakažlivé onemocnění. Pokud se onemocnění objeví, je dobré ihned navštívit lékaře. Při včasné a správné léčbě se může zamezit komplikacím. Většinou jsou klienti léčeni antivirotiky a dostávají analgetika proti bolesti. Na puchýřky používají tekutý pudr. Pokud dojde k podcenění léčby, nebo pozdnímu vyhledání lékaře mohou se objevit po vyléčení pásového oparu bolesti. Tyto bolesti nazýváme tzv., postherpetické neuralgie. Lidé je popisují jako šlehavé, pálivé, nesnesitelné a přetrvávající bolesti. Jde o chronickou bolest vyvolanou na nervovém podkladu. Její léčba je složitá. U lidí s pásovým oparem se objevuje okolo 20 % lidí. Za postherpetickou bolest označujeme stav, kdy bolest trvá více než 4 týdny. Není doposud známá přesná příčina vzniku bolestí, ale odborníci považují za důvod vzniku bolestí například pozdní léčbu, špatnou léčbu nebo pozdní příchod s bolestí.Tuto práci jsem si vybrala, protože jsem pracovala v neurologické ambulanci a setkala se s několika lidmi s neuralgiemi. Také jsem zjistila, že v literatuře není přímo nikde zpracována tato kapitola, a především samotná specifika ošetřovatelské péče. Za cíl 1 jsme si proto zvolili zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů s postherpetickou neuralgií a cíl 2 zmapovat úlohu sestry v prevenci postherpetických neuralgií. Výzkumné otázky pak vyplývaly z cílů. 1 výzkumná otázka byla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s postherpetickou neuralgií? 2 výzkumná otázka zněla, jaká je úloha sestry v prevenci postherpetických neuralgií? Pro bakalářskou práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor a pozorování. K rozhovorům byly využity 2 výzkumné soubory. 1 výzkumný soubor tvořilo 5 sester z ambulance bolesti nebo neurologické ambulance. 2 výzkumný soubor tvořilo 5 klientů, kteří navštěvovali jedno z pracovišť. Pomocí rozhovorů jsme se snažili získat odpověď na výzkumné otázky. Z rozhovorů se sestrami jsme získali mnoho užitečných informací, které charakterizují specifika ošetřovatelské péče u klientů s postherpetickými neuralgiemi v těchto oblastech: péče o kůži, informovanosti v oblasti infekce, hodnocení bolesti, péče o psychiku a výživa u klientů. Všechny získané informace od sester se potvrdili i v rozhovorech s klienty.K výzkumné otázce se vztahují následující výsledky. Úlohou sestry v prevenci postherpetických neuralgií je důsledná edukace a informovanost klientů. Sestra také musí poučit klienta o správném a pravidelném užívání léků, celkovém dodržování léčby a dalších režimových opatřeních. Důležitý je i včasný příchod klienta k lékaři, ať už při výsevu pásového oparu nebo při následujících bolestech.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče u klienta s postherpetickými neuralgiemi.
|
host ::
RSS.