|
|
Hospitalizace dětí s Downovým syndromem
KUDRFALCOVÁ, Petra
Downův syndrom je nejčastější genetická porucha, která se průměrně vyskytuje u jednoho ze 700 živě narozených dětí. Každé dítě narozené s Downovým syndromem nese ve svých buňkách nadbytečné množství 21. chromozomu. Dítě narozené s Downovým syndromem potřebuje odlišnou péči a přístup než ostatní děti, z důvodu výskytu různého stupně mentální retardace a vzniku přidružených onemocnění. Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku Downova syndromu široké veřejnosti. Dále zmapovat spokojenost rodičů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v nemocnici při hospitalizaci jejich dítěte s Downovým syndromem a zjistit odlišnosti ošetřovatelské péče o děti s Downovým syndromem v rámci hospitalizace na dětském oddělení z pohledu sester. Cíle je dosaženo pomocí kvalitativního šetření, které bylo prováděno formou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí s Downovým syndromem a sestrami z různých dětských oddělení. První část práce popisuje teoretické pojetí Downova syndromu. Popisujeme jeho formy, historii, charakteristické znaky, přidružená onemocnění, diagnostiku a specifičnost péče v různých oblastech. Praktická část práce zpracovává a rozebírá provedené rozhovory s oběma jmenovanými skupinami, kdy k analýze výzkumných dat je použita metoda otevřeného kódování. Z provedených rozhovorů s rodiči vyplývá, skutečná spokojenost s hospitalizací jejich dětí, ale nespokojenost co se týče předání informace, že jejich dítě má Downův syndrom. Z 9 matek bylo 5 žen nespokojeno s předáním této skutečnosti a povětšinou si stěžovaly na nepřítomnost manžela. Díky provedeným rozhovorům se sestrami jsme zjistili odlišnosti v péči o tyto děti. Povětšinou se to týká jiného přístupu, většího dohledu z důvodu výskytu mentální retardace a více vysvětlování a ujišťování, zda dítě pochopilo. Dokonce jsme zjistili výší výskyt agresivity u těchto dětí a z toho důvodu je důležitý empatický a citlivý přístup. Závěrem šetření tedy je, zvýšená náročnost ošetřovatelské péče a spokojenost rodičů s hospitalizací jejich dítěte, kdy nějaké výjimky se najdou a je co zlepšovat z obou dvou stran. Konkrétně ze stran lékařů, je potřeba změnit přístup ve sdělování informace rodičům o výskytu Downova syndromu u jejich dítěte.
|
|
|
Specifické péče o dítě s Downovým syndromem
BUBALOVÁ, Petra
Downův syndrom je kongenitální neboli vrozená vada způsobená přítomností jednoho nadbytečného chromozómu č. 21. Společnost má mylné představy o tom, kolik se vlastně rodí dětí s touto vrozenou vadou a podle toho také jedná. Je překvapivým faktem, že na každých 700 až 1000 živě narozených se narodí jedno dítě s Downovým syndromem. V České republice se v posledních letech rodilo přibližně 70 dětí ročně, tj.1 dítě s Downovým syndromem na 1500 živě narozených dětí. S Downovým syndromem přichází také jisté odlišnosti spojené s péčí. Rodiče musí brát v úvahu zpožděný vývoj dítěte a tím i zvýšenou péči a menší samostatnost dítěte. Práce je rozdělena na 2 části. Teoretická část práce se zabývá problematikou Downova syndromu, její historií, formami Downova syndromu, prenatální a postnatální diagnostikou, přidruženými onemocněními a mentální retardací. Déle se věnuje problematice zdravotní péče u dětí s Downovým syndromem, komunikací a včasnou péčí. Na teoretické podklady navazuje realizace výzkumného šetření. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění specifické péče u dětí s Downovým syndromem a na nejčastější problémy rodičů hospitalizovaných dětí s Downovým syndromem. Součástí výzkumu je také bližší seznámení s problematikou života rodin dětí s Downovým syndromem. K získávání a zpracování dat byly použity kvalitativní výzkumné metody. Kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí polostandarizovaného rozhovoru vedeného s matkami dětí s Downovým syndromem a dětskými sestrami. Dále bylo použito zúčastněné skryté pozorování, kdy pozorovanými byly děti s Downovým syndromem. Z výsledku provedeného výzkumu vyplynulo, že se v oblasti Downova syndromu specifika v ošetřovatelské péči takřka nevyskytují. Jakákoliv zvýšená či odlišná péče o dítě s diagnózou Downův syndrom vyplynula z přidružených onemocnění, kterými děti častěji, ne však zákonitě, trpí. Za jediné postižení, které se vyskytuje u dětí s Downovým syndromem téměř ve všech případech, považujeme mentální retardaci. Velice často se také u dětí s Downovým syndromem setkáváme se sníženým svalovým tonusem. Z výzkumu nejčastějších problémů rodičů dětí s Downovým syndromem byla zjištěna nedostatečná edukace ze strany sester a lékařů o problematice Downova syndromu. Jako zásadní problém vnímaly matky nevhodné chování ze strany zdravotníků. Aby poskytovaná ošetřovatelská péče o dítě s Downovým syndromem dosahovala adekvátní úrovně, je nezbytné, aby sestra znala alespoň základní specifika. Tato práce poukazuje na daná specifika a může posloužit jako učební pomůcka nejenom pro sestry, ale také pro rodiče dětí s Downovým syndromem a širokou veřejnost. K tomuto účelu jsme vytvořili leták.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou
KOLPOVÁ, Ivana
Těhotenství, porod a šestinedělí představují pro ženu biologickou zátěž. Zdravá žena ji však překonává bez větších problémů. Mnohé těhotné se často cítí v těhotenství dokonce lépe než mimo ně. Někdy se však organismus ženy nedokáže na novou situaci adaptovat, a proto překonává biologickou zátěž {--} těhotenství {--} námahou. U těchto žen pak vzniká skupina příznaků, která se souhrnně nazývá gestózy. Gestózy jsou onemocnění vázající se pouze na těhotenství a vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči a informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. První hypotéza byla stanovena takto: Ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy s gestózou mají dostatek informací o svém onemocnění. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} výzkum prokázal, že ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} těhotné ženy s gestózou mají skutečně dostatek informací o svém onemocnění. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdávány na gynekologicko porodnických odděleních v nemocnici Písek, a.s., České Budějovice, a.s., Jindřichův Hradec, a.s. v období od ledna do července roku 2007. Celkem bylo zpracováno 79 dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. V tomto výzkumu byly cíle práce splněny. Byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou a dále i informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. Mezi specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou se zařazuje sledování a měření TK, otoků, pravidelné vážení pacientek, doporučuje se poloha na levém boku, porodní asistentka provádí různá vyšetření, pečuje o klientku v oblasti hygieny, vyprazdňování a psychiky. Většina dotazovaných žen (54 %) uvedla, že jsou dostatečně informovány o svém onemocnění, 15 % si myslí, že nejsou dostatečně informované a 31 % neví. Přesto že většina žen (54 %) je dostatečně informovaná, je to něco málo přes polovinu, a proto si myslíme, že by se měla informovanost do budoucna zvýšit, k čemuž by mohla přispět i tato bakalářská práce. Tato bakalářská práce by dále mohla posloužit jako studijní materiál pro další ročníky porodních asistentek, jako edukační materiál pro porodní asistentky již v praxi a publikována na internetu.
|
host ::
RSS.