|
|
Geografické aspekty dojížďky za prací v okrese Jindřichův Hradec - komparace sčítání 1991 a 2011
ŘIMNÁČOVÁ, Šárka
Bakalářská práce popisuje změny v dojížďce za zaměstnáním v okrese Jindřichův Hradec mezi roky 1991 a 2011. Cílem této práce je geografická analýza zaměřená na vývoj geografických aspektů dojížďky za prací a popsání a zhodnocení změn v dojížďce za prací probíhající v období mezi cenzy 1991 a 2011 v rozsahu okresu Jindřichův Hradec. Analýza obsahuje zpracování sociogeografické regionalizace okresu na základě dojížďky za prací (vymezení středisek a spádových území), vymezení dojížďkového zázemí okresního města na základě dojížďky za prací, porovnání dojížďkových regionů s vymezením regionů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů a dále syntéza zkoumané problematiky, její komplexní zhodnocení a porovnání výsledků ze sledovaných období.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel ve městě Český Krumlov: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
ROZKOŠNÝ, Filip
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu každodenní prostorové mobility ve městě Český Krumlov. Pro výzkum potřebná data byla získána pomocí dotazníkového šetření a částečně i GPS loggerů. Účelem výzkumu této bakalářské práce bylo zjistit, v jakém poměru jsou obyvateli Českého Krumlova využívány dopravní prostředky podle počtu cest, podle vzdálenosti a dle času. Velký rozdíl ve volbě dopravního prostředku byl zaznamenán mezi běžným pracovním dnem a sobotou, kdy převažovalo využití automobilu na úkor chůze, která naopak převažovala ve všední den. Z výsledků výzkumu vyšlo najevo, že největší vzdálenosti byly uraženy v automobilu a nejdelší čas cestování zabrala chůze. Dále byl výzkum zaměřen na zjištění rozdílnosti účelů vykonaných cest podle počtu, podle vzdálenosti, a také podle času. Rozdíl mezi vykonanými typy cest byl zaznamenán mezi pracovními dny a sobotou. Pro pracovní dny byly typické periodicky se opakující pohyby jako dojížďka za prací a do škol. Pro sobotu byly naopak typické cesty za nákupy, přáteli a rodinou nebo procházky ve volném čase. Nejdelší vzdálenosti v pracovní dny byly uraženy při cestách za prací a do škol, v sobotu pak při cestách za rodinou a přáteli. Nejvíce času v pracovních dnech zabraly také cesty za prací a do škol, v sobotu to byly volnočasové cesty. Všechny tyto výsledky byly následně porovnány s dalšími studiemi se stejnou problematikou. V této práci byla porovnána přesnost zápisu dat o každodenní prostorové mobilitě u členů jedné domácnosti, která byla pořízena GPS loggerem, se zápisem dat, která byla stejnými respondenty zapsána do dotazníku.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel ve městě Strakonice: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
POJSL, Lukáš
V této bakalářské práci bylo cílem sledovat individuální prostorovou mobilitu obyvatel města Strakonice. V rámci výzkumu byly použity dvě metody sběru informací. První bylo dotazníkové šetření a jako doplňující prvek sloužil záznam dat ze zařízení pracujících na systému GPS. Hlavním účelem byla analýza na základě výsledků, odhalení vnitřních procesů a následné srovnání s podobnými českými a zahraničními studiemi. Výchozími body analýzy byla data týkající se hlavních ukazatelů prostorové mobility, kterými jsou čas, vzdálenost a počet cest. Srovnáním v rámci účelů cesty bylo vypozorováno, že pravidelné cesty zahrnující dojížďku za prací a do škol se podílejí na celkové mobilitě přibližně ze 40 %. Co se týče volby dopravního prostředku v závislosti na dni v týdnu, největší rozdíly byly zaznamenány při porovnání pracovních dnů a víkendu. V referenčních dnech pondělí a středa výrazně převažovala chůze, zatímco v sobotu se poměr obrátil a dominantní postavení zaujal osobní automobil. Z hlediska hlavních ukazatelů prostorové mobility chůze převyšovala všechny ostatní dopravní prostředky v čase a počtu cest. Odlišné výsledky byly zaznamenány ve vzdálenostní kategorii, kde osobní automobil převzal vedoucí roli a výrazně potlačil všechny ostatní způsoby dopravy. Zaměříme-li se pouze na čas strávený mobilitou, tak ze sebraných dat pro město Strakonice vyšlo, že průměrně se obyvatelé pohybují 44 minut denně. Data získaná z GPS loggerů byla zpracována a prezentována skrze programové systémy k tomuto účelu určené. Výsledná vizualizace detailně znázorňovala mobilitu vybraných respondentů, a umožnila tak alternativní způsob práce s mobilitou.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Moravský Krumlov: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
TKANÝ, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo sledování každodenní prostorové mobility obyvatel v regionu Moravský Krumlov. Šetření bylo prováděno za pomoci dotazníkového šetření v jednotlivých domácnostech ORP Moravský Krumlov. Na základě výsledků získaných tímto šetřením byly analyzovány vybrané procesy týkající se mobility obyvatel a jejich geografické podmíněnosti. Získané výsledky byly porovnány s dostupnými studiemi prováděnými v České republice i zahraničí. V rámci výzkumu došlo k rozřazení obyvatel do skupin, podle pohlaví, ekonomické aktivity aj. a následně analyzovány charakteristické prvky mobility těchto skupin. Z výsledků je patrné, že ženy vykonávají větší počet cest, avšak na kratší vzdálenosti, než muži. Dále, že značná část cest je uskutečněna do vzdá-lenosti dvou kilometrů. Lidé cestují nejčastěji za prací a za školou, přesto i ostatní aktivity hrají určitý význam, především pak o víkendech. V rámci výsledků byla potvrzena i důležitost hromadné dopravy v periodicky se opakujících cestách a dále byla podrobně rozebrána časoprostorová mobilita obyvatel zkoumaného regionu. Na základě výsledků časoprostorové mobility obyvatel byly vytvořeny grafy znázorňující intenzitu mobility během dne.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu ORP Blatná: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
KVĚTOŇ, Tomáš
Bakalářská práce hodnotí každodenní prostorovou mobilitu obyvatel vybraného regionu České republiky, v tomto případě ORP Blatná, a to s využitím dvou metod. Podstatná část výsledků práce vychází z dotazníkového šetření. Dále byla využita také data získaná sledováním pomocí GPS loggerů. Teoretická část práce se zabývá rozborem literatury geografie času, moderních geoinformačních technologí, migrace a dopravního chování obyvatel ČR. V metodice jsou uváděny podmínky a kritéria výběru obcí, z nichž respondenti výzkumu pochází a v neposlední řadě též samotný výběr respondentů. Dále navazuje průzkum a jeho vyhodnocení. Z dat o pohybu byly vyhodnoceny charakteristiky chování skupin obyvatel během zvolených sledovacích dnů. Hodnocení výsledků probíhalo na základě předem stanovených pravidel. Pravidla určují faktory, které jsou i podle odborné literatury považovány za podněty ovlivňující pohyb lidí během dne. Mezi podněty formující pohyb člověka v průběhu dne lze zmínit věk, druh zaměstnání, druh využívané dopravy, účel cesty atd. Výsledky jsou interpretovány pro příslušné kategorie skupin obyvatel dle pohlaví, věku, v dílčích cílech pak pro skupiny odlišující se místem bydliště a výší čistého měsíčního příjmu. Práce se též snaží vysledovat důvody rozdílného chování obyvatel stejných kategorií. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a vyhodnoceny výsledky a rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi obyvatel.
|
|
| |
|
|
KAŽDODENNÍ PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V REGIONU PÍSEK: ANALÝZA VYBRANÝCH PROCESŮ A JEJICH GEOGRAFICKÝCH PODMÍNĚNOSTÍ
JINDROVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat každodenní pohyb obyvatel v regionu Písek. Toto šetření bylo prováděno pomocí dotazníkového šetření v jednotlivých domácnostech v POÚ Písek. Na základě výsledků pak byly analyzované vybrané procesy a jejich geografické podmíněnosti a následně porovnány s dostupnými studiemi v České republice a zahraničí. Smyslem výzkumu tedy bylo vypozorovat rozdíly mezi obyvateli rozřazených do skupin, zjistit účely cest, periodicitu, vzdálenost, čas a identifikovat způsob prostorové mobility. Bylo zjištěno, že se ženy pohybují odlišné než muži a to za jinými účely, častěji, ale s kratším časem i vzdáleností a nejvíce prostřednictvím chůze. U jednotlivých věkových kategorií jsou také patrné rozdíly. Největší zastoupení ve vzorku měli lidé ve věku 36 ? 49 let a současné vykonali nejvíce cest, za účelem do/z práce, s největším časem i vzdáleností a s použitím osobního automobilu. Nejméně se naopak pohybovaly osoby ve věku 65 a více let, které měly početně nejmenší zastoupení, nejvíce cestovaly do/z nákupu a služby a také prostřednictvím osobního automobilu. Z hlediska ekonomického statusu, převažovali pracující zaměstnanci, ale nejvíce cest urazily osoby samostatně výdělečné činné s nejdelším časem i vzdáleností a s využitím osobního automobilu. Nejmenší prostorovou mobilitu měly osoby v důchodu, které shodně jako lidé ve věku 65 a více let vykonaly minimum cest a tomu odpovídal i čas a vzdálenost s tím, že také využívaly především osobní automobil. Na základě porovnání výsledků s jinými studiemi se také lišila prostorová mobilita a další charakteristiky obyvatel podle oblasti, ve které žijí. Zároveň se ale mezi různými regiony objevovaly shodné či podobné rysy každodenního pohybu.
|
|
|
Geografické aspekty dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov
PEŠEK, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se zabývá geografickými aspekty dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov mezi léty 1991 a 2001. Úvodní kapitoly se věnují cílům této práce a přehledu odborné literatury k danému tématu. Následující kapitoly jsou zaměřeny na metodiku a zpracování dat k dojížďce. Poté následuje kapitola obsahující vybrané geografické charakteristiky okresu Benešov. Další kapitoly se zabývají dojížďkou za prací a do škol v daném regionu. Je zde hodnocen i vliv blízkosti makroregionálního střediska Prahy na sledovaný region.
|
|
|
Distance-decay efekt v dojížďce za prací na příkladu kraje Vysočina
ZYCH, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje efektu distance decay v mobilitě za prací a do škol, na příkladu kraje Vysočina mezi léty 1991 a 2001. Stanovením dvou reprezentačních středisek dojížďky, Jihlavy a Třebíče, které znamenají protikladné extrémy mezi vybranými lety, dojde k hlubší analýze vazeb mezi intenzitou vyjížďky jednotlivých obcí a jejich vzdáleností do středisek osídlení. Podstatnou součástí práce je zhodnocení působení efektu distance decay na dojížďku do zaměstnání a do škol, a posouzení změn v rozsahu spádového území středisek mezi cenzy. Spolu s určením faktorů, které změny podmiňují.
|
|
|
Prostorová mobilita obyvatel Českobudějovicka (využívání městské hromadné dopravy)
BAJT, Lukáš
Bajt, L. (2011): Prostorová mobilita obyvatel Českobudějovicka (využívání městské hromadné dopravy), Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra geografie, 48 stran. Bakalářská práce pojednává o prostorové mobilitě obyvatel Českých Budějovice, zejména tedy o využívání městské hromadné dopravy. Úvod práce se zabývá rozborem geografické literatury o dopravě a dále pak charakteristikou dopravních vztahů Českých Budějovic a charakteristikou městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. Dále navazuje průzkum a jeho vyhodnocení. Průzkum byl prováděn ve čtyřech různých oblastech města a zabývá se tím, kdo, jak často a kam cestuje městskou hromadnou dopravou a také řeší, jaké alternativní dopravní prostředky lidé využívají pro pohyb ve městě. V závěru práce jsou vyhodnocena data a rozdíly mezi jednotlivými skupiny obyvatel a jednotlivými oblastmi průzkumu. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Stanislav Kraft
|
host ::
RSS.