Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"spatial ability"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výuka prostorové geometrie na SŠ
 Smetana, Adam ; Surynková, Petra (vedoucí práce) ; Šarounová, Alena (oponent)
1 Název práce: Výuka prostorové geometrie na SŠ Autor: Adam Smetana Katedra: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Petra Surynková, Ph.D Abstrakt: Tématem této práce je výuka prostorové geometrie na středních školách. Na názorných ilustracích jsou znázorněny základní pojmy prostorové geometrie, rozebírány jsou i modelové situace. Práci tvoří soubor vyřešených a rozebraných demonstrativních příkladů, se kterými se učitel na střední škole může potkat. Všechny řešené příklady jsou podloženy 2D i 3D applety v software GeoGebra pro lepší představivost. Klíčová slova: výuka, prostorová geometrie, řezy, GeoGebra
Úplný záznam
Studie prostorové aktivity lesních druhů savců obývajících remízy v zemědělské krajině se zaměřením na využívání okolních potravních zdrojů.
 HAVLOVÁ, Jitka
Fragmentací biotopů od 50. let 20. století došlo na území České republiky ke vzniku množství izolovaných lesních remízů se sníženou dostupností potravy pro mnohé lesní savce. Ti se však těmto změnám dokázali přizpůsobit, například migrací za potravou do zemědělsky využívaných ploch. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit opakovanými odchyty početnost a prostorovou aktivitu myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a norníka rudého (Myodes glareolus) ve dvou lesních remízech a porovnat tyto druhy a remízy mezi sebou. Dále se práce zaměřila na zhodnocení významu přilehlých zemědělských kultur pro tyto dva druhy drobných savců. Součástí práce bylo i porovnání několika různých metod značení hlodavců v terénu. Data pro zjištění prostorové aktivity myšice křovinné a norníka rudého byla získána metodou zpětných odchytů (CMR). Prostorová aktivita se podle předpokladu u těchto dvou druhů drobných savců liší. Větší pohyblivost po remízu projevily myšice. Norníci při svém pohybu preferovali místa s větší pokryvností bylinného patra. Vybíhání zvířat z remízu do okolního prostředí se lišilo i v rámci remízů. Okolo remízu Samota projevily větší disperzi do prostředí myšice, zatímco u remízu Hejtman byli ve vybíhání aktivnější norníci. Jejich pohyb byl zaměřen směrem do vojtěško-jetelového pole. Oba dva druhy z remízu Samota vybíhali nejvíce do míst s hustou pokryvností bylinného patra, pravděpodobně z důvodu větší potravní nabídky a lepší ochrany před predátory. Nejúčinnější metodou značení hlodavců se ukázalo být označování ušních boltců pomocí náušnic. Jako druhou metodu bych volila označování ušních boltců pomocí výstřižků tkáně.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English