|
|
Analýza ztrát selat v konkrétním chovu
Fabiánek, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic v konkrétním chovu. Data byla sbírána v průběhu let 2017–2021 u prasnic chovaných zemědělskou společností GenAgro Říčany a.s. Celkem byla hodnocena data o 3862 vrzích. U prasnic byla sledována doba březosti, počet selat narozených celkem, počty selat narozených živě a mrtvě, počet odchovaných selat, počet ztrát selat v období od porodu do odstavu a příčiny jejich vyřazování. Zároveň byl vyhodnocen vliv roku, parity a délky březosti na reprodukční ukazatele pomocí programu Statistica verze 14 a programu R verze 4.2.2. Doba březosti byla za celé sledované období průměrně 113,92 dní. Průměrný počet selat narozených celkem byl 15,74 ks/vrh, selat narozených živě bylo průměrně 12,84 ks/vrh a selat mrtvých průměrně 2,89 ks/vrh. Průměrný počet odstavených selat byl 11,86 ks/vrh a ztráty selat v období od porodu do odstavu byly průměrně 1,78 ks/vrh. V práci byl zjištěn signifikantní vliv roku, parity i délky březosti na sledované reprodukční ukazatele.
|
|
|
Intrauterinní růstová retardace selat
Kršová, Eliška
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku intrauterinní růstové retardace selat. První část se zabývá hybridizací prasnic, vznikem superplodných linií prasnic a jak může šlechtění ovlivnit počet selat ve vrhu. Druhá část se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic zejména v kontextu výživy, ustájení, porodu, laktačního období, odstavu a přípravy na další březost. Třetí část se věnuje intrauterinní růstové retardaci selat. V této části je popsáno, co tento stav znamená a co může tento stav ovlivnit. Čtvrtá část se zabývá problémy u selat s intrauterinní růstovou retardací. Jsou zde popsány metody v aplikaci umělého mléka, použití náhradních prasnic anebo dělené kojení.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve dvou typech porodny
Zahnáš, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve dvou typech porodny. Jednalo se o starou porodnu postavenou roku 1957 a novou porodnu postavenou roku 2019. Sledovanými ukazateli byly věk při 1. inseminaci (dny), věk při 1. porodu (dny), počet všech narozených selat (ks/vrh), počet živě narozených selat (ks/vrh), počet dochovaných selat (ks/vrh), délka odstavu (dny), ztráty selat celkem (ks), ztráty selat od narození do odstavu (%, ks), počet inseminací potřebných k zabřeznutí prasnice (inseminační index), délka mezidobí (dny), délka servis periody (dny), délka inseminačního intervalu (dny), délka březosti (dny), důvody brakace prasnic (%) a příčiny ztrát selat do odstavu (%). Vyhodnocení dat proběhlo za pomocí programu Statistica 14 (ANOVA, Turkeyho test). Sledováno bylo 100 kusů prasnic v obou typech poroden na 1.-3. vrhu. Nová porodna dosáhla lepších výsledku u všech sledovaných ukazatelů, kromě délky březosti. U všech narozených, živě narozených a odchovaných selat, dosáhla nejvyšších hodnot na 3. paritě. Nejkratší odstavy u nové i staré porodny byly na 2. paritě. Ztráty selat od narození do odstavu (%) byly nejnižší na 1. paritě. Na 2. a 3. paritě byly rozdíly velmi vysoce statisticky významné. Inseminační index se pohyboval v rozmezí 1,08-1,22 u obou typů poroden. Nejkratšího mezidobí (150,16 dní), servis periody (33,84 dní) a inseminačního intervalu (36,52 dní) dosáhla nová porodna mezi 2. a 3. vrhem. Délka březosti byla téměř shodná ale lépe si vedla stará porodna, kdy její průměrná délka březosti byla nejkratší na 2. a 3. vrhu a to 113,5 dní. U nové porodny byla nejkratší březost zjištěna u 3. vrhu a to 113,66 dní. Nejčastější důvodem brakace prasnic byly reprodukční poruchy (37 %), poruchy pohybového aparátu (21 %), nízká užitkovost (16 %), poruchy vemene (9 %), špatná kondice a zdravotní stav, oba (6 %) a věk (5 %). Nejčastější příčinou ztrát u obou typů bylo zalehnutí (50 %) u nové porodny a (65 %) u staré. Dále pak průjmová onemocnění u nové (20 %) a u staré (15 %). Dalšími příčinami byly dýchací potíže, vyhladovění a nezjištěné důvody.
|
|
|
Analýza reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu
Bauerová, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném podniku. V literární části práce je popsán stav chovu prasat v České republice, reprodukční vlastnosti prasnic a základní reprodukční ukazatele plodnosti u kanců. U reprodukčních vlastností prasnic, jako plodnost a mléčnost jsou popsány vnější a vnitřní faktory, jenž je ovlivňují. Metodika bakalářské práce obsahuje obecnou charakteristiku podniku. Mezi sledované ukazatele stáda prasnic včetně prasniček, jenž tvořilo v průměru 500 kusů patří % zabřeznutých prasnic po první inseminaci, počty všech narozených selat a z toho počty mrtvě a živě narozených selat. Dále byly hodnoceny délky odstavů a počty odstavených selat, věková struktura stáda prasnic a důvody brakace. Získané výsledky jsou porovnány s výsledky ukazatelů reprodukce v České republice a také v kraji Vysočina. Součástí je návrh optimalizace podmínek chovu, jenž by mohly mít vliv na reprodukční ukazatele a zlepšit reprodukci v chovu.
|
|
|
Analýza reprodukčních vlastností prasnic ve vybraném chovu
KUČEROVÁ, Marie
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic české bílé ušlechtilé a české bílé ušlechtilé x landrase ve vybraném chovu. Prasnicím, ve srovnání s prasničkami, se na 100 zapuštění narodilo více všech narozených selat (po 1. inseminaci o 118 selat a po všech inseminacích o 116 selat). Prasnicím ČBUxČL se narodilo o 0,10 všech narozených a o 0,21 živě narozených selat více. Nejvíce všech i živě narozených selat vykázaly prasnice na 4. vrhu. Korelační koeficienty závislosti věku prasniček při 1. zapuštění na počtu všech, resp. živě narozených selat byly nízké. Prasnicím ČBU s intervalem od odstavu do 1. zapuštění (IOZ) od 5 dní se narodilo jen o 0,1 živých selat více než prasnicím s IOZ do 4 dní. U prasnic ČBUxČL více živě narozených selat vykázaly prasnice s IOZ do 4 dní ve srovnání s prasnicemi s IOZ od 5 dní. Rozdíl byl u nich větší, a to 0,8 selete (P < 0,05). U prasnic ČBU a ČBUxČL byl potvrzen statisticky významný rozdíl v počtu živě narozených selat mezi prasnicemi s délkou březosti od 116 dní a délkou březosti do 114 dní a 115 dní. Nejvíce všech narozených selat se narodilo po kanci AMD 74 a nejméně po kanci AMD 101.
|
|
|
Faktory ovlivňující zabřezávání u prasnic
JEŘÁBKOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit procento zabřezávání u prasniček a prasnic ve vybraném chovu. Průměrné procento zabřezávání 80,9 % bylo u prasnic i prasniček shodné. Nejvyšší procento zabřezávání 84,0 % bylo v roce 2015. V roce 2016 se procento zabřezávání snížilo o 6,8 % (77,2 %) a v roce 2017 došlo ke zvýšení o 4,3 % (81,5 %). Rozdíly byly statisticky významné. Nejvyšší procento zabřezávání (83,5 %) bylo v jarním období. Následovalo zimní a letní období, ve kterých bylo procento zabřezávání podobné (81,3 %, resp. 81,0 %). Nejnižší procento zabřezávání (77,8 %) bylo v podzimním období. Diference mezi procentem zabřezávání v jarním a podzimním období byla 5,7 % (P < 0,05).
|
|
|
Zhodnocení produkce selat v rámci firemního programu
TESAŘ, Martin
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Martínkov, družstvo Dešná, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Hypor a faktory, které na ni působí. V práci je zpracován přehled působících vnějších a vnitřních činitelů ovlivňujících plodnost prasnic. Jedná se především o vliv genotypu, věk prasniček při prvním zapuštění, délku mezidobí, pořadí a četnost vrhu, výživu a krmení, mikroklimatické podmínky a technologii provozu. V závěru práce je shrnuto získané poznatky, které přispívají ke zlepšení ukazatelů reprodukce prasnic. Sledované stádo chovu bylo k 31. 12. 2017 tvořeno 800 prasnic (včetně březích prasniček) a 230 nezapuštěných prasniček. První zapuštění prasniček v chovu se nejčastěji provádí od 230. 260. dne života. Ve sledovaném roce 2017 bylo průměrně na 1 prasnici za rok 34 selat živě narozených a 30,7 odstavených selat. Dohromady to činilo 23 232 ks odstavených selat za rok.
|
|
|
Hodnocení parametrů plodnosti prasnic ve vybraném chovu
MICHŇOVÁ, Iveta
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic dosažené ve vybraném chovu. Ve sledovaném období se průměrně v 1 vrhu narodilo 12,6 všech narozených selat, z nichž bylo 11,7 selat živě narozených. Nejvíce živě narozených selat se narodilo prasnicím hybridní kombinace (ČBUČL)ČBU, a to 12,0 ? 3,1, ve srovnání s prasnicemi ČBUČL (11,8 ? 3,0) a ČBU (11,6 ? 3,2). Nejvíce živě narozených selat bylo zjištěno u prasnic ve 3. a 4. vrhu (12,6 ? 3,1 a 12,5 ? 3,1). Prasničky poprvé zapuštěné ve 230250 dnech věku dosáhly vyššího počtu živě narozených selat (9,9 ? 2,8) ve srovnání s prasničkami zapuštěnými do 229 dní věku (9,5 ? 2,5). Rozdíl 0,4 selete byl statisticky vysoce významný. Prasnice s délkou březosti do 114 dní měly o 1,3 selete více (12,0 ? 3,1) než prasnice s délkou březosti 115 dní a více (10,7 ? 3,1). Diference 1,3 selete byla statisticky vysoce významná. Prasnice s délkou intervalu od odstavu selat do zapuštění do 4 dní vykázaly vyšší počet živě narozených selat (12,3 ? 3,0) než prasnice s délkou intervalu 5 dní a více (11,4 ? 2,9). Rozdíl 0,9 selete byl statisticky vysoce významný. Vliv délky mezidobí (132145, 146160 a 161200 dní) na počet živě narozených selat (12,1 ? 3,1; 12,2 ? 3,1 a 12,2 ? 3,2) nebyl potvrzen jako statisticky významný.
|
|
|
Analýza plodnosti prasnic ve vybraném chovu
KUBALOVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční užitkovost prasnic ve vybraném chovu za tříleté období. Do sledování bylo zařazeno 602 vrhů prasnic plemene české bílé ušlechtilé (ČBU), 7 632 vrhů prasnic ČBU ČL a 397 vrhů prasnic ČL ČBU. V základním souboru prasnic byl dosažen průměrný počet všech narozených selat 15,43, z toho bylo 14,25 živě narozených selat. Nejvíce všech narozených selat bylo zjištěno u prasnic ČL ČBU (16,25 ks), následovaly prasnice ČBU (16,03 ks) a prasnice ČBU ČL (15,34 ks). Počet živě narozených selat byl zjištěn nejvyšší u prasnic ČBU (14,51 ks), s mírným odstupem následovaly prasnice ČL ČBU (14,36 ks) a nejnižší počet živě narozených selat byl zjištěn u prasnic ČBU ČL (14,22). Průměrný věk při 1. zapuštění prasniček byl 235,7 dne. Prasničkám, které byly poprvé zapuštěny do 229 dní věku, se narodilo o 0,39 selete více, než prasničkám, které byly poprvé zapuštěny ve věku 230 až 250 dní (13,42, resp. 13,03 selat). Průměrná délka březosti prasnic byla zjištěna 115,7 dne. Prasnicím s délkou březosti do 115 dní se narodilo více selat, než prasnicím s délkou březosti 115 dní a delší (14,55, resp. 14,18 selat). Rozdíl 0,37 selete byl potvrzen jako statisticky vysoce významný. Průměrná délka intervalu od odstavu selat do zapuštění prasnic byla 5 dní (4,97 dne). Prasnicím, které byly zapuštěny do 4 dní po odstavu selat, se narodilo o 0,44 selat více, než prasnicím, které byly zapuštěny 5 a více dní po odstavu (15,03, resp. 1 458 selat). Diference byla prokázána jako statisticky vysoce významná. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 152,9 dní. Na základě její délky byly prasnice rozděleny do 3 skupin, a to 132 až 145 dní, 146 až 160 dní a 161 až 200 dní. Nejvíce selat (14,58 ks) se narodilo prasnicím s délkou mezidobí 146160 dní a nejméně selat prasnicím s délkou mezidobí 161200 dní (14,51 selat).
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti prasnic ve vybraném chovu
NĚMCOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic ve vybraném chovu za období let 2011 až 2015. Jako hlavní ukazatel reprodukce byl vybrán počet živě narozených selat v 1 vrhu na 1 prasnici. Průměrný počet živě narozených selat byl 12,54. Nejvíce selat se narodilo prasnicím plemene české bílé ušlechtilé (12,70). Nejvyšší počet selat byl vykázán v roce 2012, kdy se narodilo 13,07 selat. Nejvíce selat na 1 vrh se narodilo v měsíci květnu (12,81). Na 1. vrhu bylo zjištěno nejméně selat (11,94). Do 4. vrhu se počet selat postupně zvyšoval (na 13,11 selat). Od 5. vrhu docházelo k pomalému snižování četnosti vrhu. Prasnice s kratší délkou mezidobí, tj. do 145 dní vykázaly o 0,11 méně selat, než prasnice s delší délkou mezidobí, tj. nad 146 dní (12,64, resp. 12,75 selat). Při délce intervalu od odstavu do 1. zapouštění do 5 dní se prasnicím narodilo více selat (12,69), než prasnicím s délkou intervalu od 6 dní (12,55). Prasnicím s kratší délkou březosti, tj. do 114 dní, se narodilo více selat (13,10), než prasnicím s delší délkou březosti, tj. od 115 dní (12,14 selat). Prasničky, které byly poprvé zapuštěny v nižším věku (tj. pod 8,3 měsíce), měly nižší počet živě narozených selat (11,80 ks, resp. 11,83 ks) ve srovnání s prasničkami, které byly zapouštěny ve vyšším věku (12,29 ks), tj. nad 8,3 měsíce.Prasnicím zabřezlým po 1. zapuštění, kterých bylo ve sledovaném souboru 92,05 %, se narodilo o 0,20 selete více, ve srovnání s prasnicemi, které zabřezly po dvou, resp. více zapuštěních, kterých bylo 7,95 % (12,55 selat, resp. 12,35 selat).
|
host ::
RSS.