|
|
Rajonizace zemědělství v Česku od roku 1871 (od Karla Kořistky) do současnosti a přehled vývoje osevů hlavních skupin zemědělských plodin podle rajonizací
Vaníček, Jaroslav ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se ubírá především dvěma směry. Prvním je podat ucelený náhled na vývoj organizace zemědělství v Česku v období 1871-1996. Rajonizace v podobě přirozených zemědělských krajin (dále PZK) byla vytvořena K. Kořistkou pro Čechy, jako zřejmě jedna z prvních na světě. Na to navazuje analýza vývoje zemědělských výrobních oblastí (dále ZVO). Druhým hlavním cílem práce je postihnout proměny osevní struktury na orné půdě podle šesti skupin plodin podle zvolených odlišných rajonizací. Došlo k seskupení tří zvolených vymezení z let 1885, 1900 a 1930a sledování podle hranic PZK z roku 1900. U ZVO byla použita metoda procentuálního zastoupení, jejímž výsledkem je úprava novodobého zaznamenávání osevu (podle okresů) do hranic ZVO z roku 1923 a 1969. Tak vznikly řady osevů v letech 1930, 1991, 2010 a 1969, 1990 a 2010. Mezi hlavní zjištěné výsledky patří, že obilnářský charakter Česka má své počátky již z Rakouska-Uherska, a to ve všech krajinách, který v dnešní době posiluje i v rámci ZVO. Zaznamenán byl i největší výskyt cukrovky ve sledovaných PZK, a to v roce 1900. Jednoznačně došlo ve všech ZVO k potvrzení nárůstu průmyslových plodin a poklesu pícnin po 1991. Díky použití metody procentuálního přepočtu osevu na dvou odlišných vymezí ZVO a následnému zachycení obdobných trendů se prokázalo,...
|
|
|
Rajonizace zemědělství v Česku od roku 1871 (od Karla Kořistky) do současnosti a přehled vývoje osevů hlavních skupin zemědělských plodin podle rajonizací
Vaníček, Jaroslav ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se ubírá především dvěma směry. Prvním je podat ucelený náhled na vývoj organizace zemědělství v Česku v období 1871-1996. Rajonizace v podobě přirozených zemědělských krajin (dále PZK) byla vytvořena K. Kořistkou pro Čechy, jako zřejmě jedna z prvních na světě. Na to navazuje analýza vývoje zemědělských výrobních oblastí (dále ZVO). Druhým hlavním cílem práce je postihnout proměny osevní struktury na orné půdě podle šesti skupin plodin podle zvolených odlišných rajonizací. Došlo k seskupení tří zvolených vymezení z let 1885, 1900 a 1930a sledování podle hranic PZK z roku 1900. U ZVO byla použita metoda procentuálního zastoupení, jejímž výsledkem je úprava novodobého zaznamenávání osevu (podle okresů) do hranic ZVO z roku 1923 a 1969. Tak vznikly řady osevů v letech 1930, 1991, 2010 a 1969, 1990 a 2010. Mezi hlavní zjištěné výsledky patří, že obilnářský charakter Česka má své počátky již z Rakouska-Uherska, a to ve všech krajinách, který v dnešní době posiluje i v rámci ZVO. Zaznamenán byl i největší výskyt cukrovky ve sledovaných PZK, a to v roce 1900. Jednoznačně došlo ve všech ZVO k potvrzení nárůstu průmyslových plodin a poklesu pícnin po 1991. Díky použití metody procentuálního přepočtu osevu na dvou odlišných vymezí ZVO a následnému zachycení obdobných trendů se prokázalo,...
|
|
|
Pěstování a využití kukuřice v ČR
HOVORKA, Jaroslav
Tato bakalářské práce se zabývá pěstováním a využitím kukuřice seté (Zea mays) v České republice za posledních 24 let. Práce je vypracována formou literární rešerše. Kukuřice je nenahraditelnou plodinou ve výživě lidí, hojně se využívá ke krmným účelům, průmyslovému využití a k energetickým účelům. Díky široké škále hybridů se pěstuje v různých klimatických podmínkách, s konkrétním cílem pěstování a vysokým výnosovým potenciálem. Kukuřice patří mezi velmi pěstované plodiny na našem území. Od roku 1990 do roku 2013 došlo ke změnám v pěstování a využití kukuřice. Díky těmto změnám se z České republiky stal vývozce kukuřičného zrna. Ze získaných dat a informací je možné konstatovat, že osevní plochy mají rostoucí tendenci. K tomuto faktu přispěla výstavba zemědělských bioplynových stanic, protože kukuřice je jejich hlavním substrátem. Agrotechnika kukuřice se neustále vyvíjí a její změny vedou ke snížení eroze půdy a k vyšším výnosům. Ostatní změny, ke kterým došlo v agrotechnice, osevních plochách, výnosech a důvody těchto změn, řeší tato práce.
|
host ::
RSS.