|
|
Vliv drsnosti povrchu stěny na součinitel výtoku
Jinek, Josef ; Golík,, Pavel (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Práce pojednává o vlivu drsnosti povrchu stěny dna na součinitel výtoku při volném výtoku u ostrohranného kruhového otvoru ve dně. Ověřuje, uceluje a rozšiřuje znalosti v problematice výtoku otvorem. Součinitel výtoku autor práce stanovuje na základě měření s drsností stěny dna vytvořenou různě velkými zrny. Hodnoty součinitele výtoku porovnává s dostupnými hodnotami doporučenými vybranými autory a souhrnně provádí zhodnocení.
|
|
|
Stanovení kapacity rozstřikovacího uzávěru v podmínkách omezeného výtoku
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je stanovit vliv částečného nebo úplného zatopení rozstřikovacího uzávěru dolní vodou na jeho kapacitu při výtoku bez prostorového omezení, při výtoku do usměrňovací komory a při výtoku do odpadní štoly kruhového průřezu. Kapacita uzávěru je zpravidla pro vzájemnou porovnatelnost charakterizována součinitelem výtoku. Výzkumné práce byly prováděny na prostorovém hydraulickém modelu s modelem uzávěru o vstupním průměru D = 67 mm a vrcholovým úhlem rozrážecího kužele 90°. Hodnoty součinitele výtoku získané z měření byly podrobeny statistické analýze. Závislost součinitele výtoku, vyjádřeného z energetického spádu na uzávěr, na míře zatopení byla aproximována exponenciální funkcí. Hodnota exponentu této funkce vyjadřuje míru závislosti kapacity uzávěru na zatopení dolní vodou. Tento postup neprokázal významný vliv úrovně hladiny dolní vody na kapacitu uzávěru, pouze u zkoušek výtoku do štoly došlo k mírnému navýšení součinitele výtoku jednak vlivem kinetické energie proudu odtékajícího štolou na energetický spád a jistou měrou i vlivem podtlaku. Pro spád na zkoušený uzávěr větší jak 232 mm byla prokázána automodelovost hodnoty součinitele výtoku. Dále byla definována 3 stadia interakce výtokového paprsku z uzávěru a dolní vody, některá z nich mohou být na skutečných vodních dílech provozně nepříznivá (mohou způsobovat přílišné zatížení uzávěru tlakovými pulsacemi). Předložené výsledky umožní lépe posuzovat kapacitu spodních výpustí vodních děl za vyšších vodních stavů, kdy dochází k zatopení uzávěrů dolní vodou. Také byl potvrzen významný vliv dostatečného zavzdušnění (především v dlouhých odpadních štolách) na kapacitu uzávěru. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem prstencových a kuželových uzávěrů lze výše uvedené poznatky do jisté míry zobecnit i na ně.
|
|
|
Vliv drsnosti povrchu stěny na součinitel výtoku
Jinek, Josef ; Golík,, Pavel (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Práce pojednává o vlivu drsnosti povrchu stěny dna na součinitel výtoku při volném výtoku u ostrohranného kruhového otvoru ve dně. Ověřuje, uceluje a rozšiřuje znalosti v problematice výtoku otvorem. Součinitel výtoku autor práce stanovuje na základě měření s drsností stěny dna vytvořenou různě velkými zrny. Hodnoty součinitele výtoku porovnává s dostupnými hodnotami doporučenými vybranými autory a souhrnně provádí zhodnocení.
|
|
|
Stanovení kapacity rozstřikovacího uzávěru v podmínkách omezeného výtoku
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je stanovit vliv částečného nebo úplného zatopení rozstřikovacího uzávěru dolní vodou na jeho kapacitu při výtoku bez prostorového omezení, při výtoku do usměrňovací komory a při výtoku do odpadní štoly kruhového průřezu. Kapacita uzávěru je zpravidla pro vzájemnou porovnatelnost charakterizována součinitelem výtoku. Výzkumné práce byly prováděny na prostorovém hydraulickém modelu s modelem uzávěru o vstupním průměru D = 67 mm a vrcholovým úhlem rozrážecího kužele 90°. Hodnoty součinitele výtoku získané z měření byly podrobeny statistické analýze. Závislost součinitele výtoku, vyjádřeného z energetického spádu na uzávěr, na míře zatopení byla aproximována exponenciální funkcí. Hodnota exponentu této funkce vyjadřuje míru závislosti kapacity uzávěru na zatopení dolní vodou. Tento postup neprokázal významný vliv úrovně hladiny dolní vody na kapacitu uzávěru, pouze u zkoušek výtoku do štoly došlo k mírnému navýšení součinitele výtoku jednak vlivem kinetické energie proudu odtékajícího štolou na energetický spád a jistou měrou i vlivem podtlaku. Pro spád na zkoušený uzávěr větší jak 232 mm byla prokázána automodelovost hodnoty součinitele výtoku. Dále byla definována 3 stadia interakce výtokového paprsku z uzávěru a dolní vody, některá z nich mohou být na skutečných vodních dílech provozně nepříznivá (mohou způsobovat přílišné zatížení uzávěru tlakovými pulsacemi). Předložené výsledky umožní lépe posuzovat kapacitu spodních výpustí vodních děl za vyšších vodních stavů, kdy dochází k zatopení uzávěrů dolní vodou. Také byl potvrzen významný vliv dostatečného zavzdušnění (především v dlouhých odpadních štolách) na kapacitu uzávěru. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem prstencových a kuželových uzávěrů lze výše uvedené poznatky do jisté míry zobecnit i na ně.
|
host ::
RSS.