|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů
Voldán, Fabián
Diplomová práce „Vliv aplikace plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů“ zkoumala vliv aplikace plazmaticky aktivované vody (PAW) u 6 půdních typů z různých lokalit. Sledovala se půdní vodivost a půdní reakce. Vzorky byly odebrány celkem ze 13 lokalit, na podzim roku 2020. V roce 2021 byl proveden nádobový pokus s aplikací PAW a destilovanou vodou. Jeden vzorek byl vždy bez aplikace pro kontrolu, tento nádobový pokus se opakoval v roce 2022. PAW byla vyrobena z destilované vody v systému DBD s tekutou elektrodou. Ze získaných výsledků vyplývá, že vliv aplikace PAW na sledované vlastnosti závisí na půdě, na kterou byla aplikována. V žádném případě však nedošlo i při vysokých dávkách PAW k tak významným změnám, které by měly mít v budoucnu za následek omezení využívání PAW v zemědělství, a to i s ohledem na ostatní složky životního prostředí.
|
|
|
Vliv konstrukce odhrnovaček na odpor pluhu
Opluštil, Adam
V teoretické části je pojednáváno o konstrukcích strojů na zpracování půdy, konkrétně jsou popsány konstrukce pluhů a také jsou popsány konstrukce strojů pro minimalizační zpracování půdy. Praktická část se zabývala zkoumáním dvou typů odhrnovaček pluhu. Prvním typem konstrukce je plná odhrnovačka a druhým typem je pásková odhrnovačka. Obsahem práce bylo mimo jiné zjišťování, který typ konstrukce působí větším odporem na celý pluh. K měření byly použity pluhy od firmy Pöttinger SERVO 45 M PLUS a SERVO 45 M PLUS NOVA. Oba pluhy byly 4 - radličné oboustranné, aby bylo možné výsledky porovnat. Jako zdroj tažné síly byl použit traktor Zetor Forterra 150 HD o výkonu 95 kW (129,2 koní). Terénní měření, které probíhalo od 9. srpna do 11. srpna 2021, se uskutečnilo v katastru obce Sebranice u Skalice nad Svitavou. Pozemek, o velikosti zhruba 10 ha, kde probíhalo měření, se skládal z hnědozemi s obsahem humusu 2,5 %. Dále byly vytyčeny měřící úseky o délce 50 m. Při měření se shromažďovali údaje o: času projetí vytyčeného úseku, tahové síle, spotřebě paliva, utužení půdy, hloubce a záběru pluhu. Spotřeba paliva byla měřena hmotnostními průtokoměry. Abychom změřili měrný odpor pluhu, byla orební soustava tažena druhým traktorem. Tažný traktor značky John Deere 8330 měl výkon 254 kW (330 koní). Spojení těchto dvou traktorů bylo zajištěno lanem s vloženým tenzometrickým snímačem síly Hottinger, jenž byl umístěn v závěsu tažného traktoru. Podmínkou pro vypočítání odporu pluhu bylo zjistit valivý odpor, který se následně odečetl od tahové síly. Výsledky uvádí, že průměrný procentuální rozdíl mezi měrnými odpory pluhů činil téměř 4,7 % s tím, že plná odhrnovačka (68,47 kPa) měla větší měrný odpor než pásková odrhovačka (65,40 kPa). Z toho nám vyplývá, že v těžších půdách je z ekonomického hlediska výhodnější použít pluh s páskovou odhrnovačkou, u které je menší odpor.
|
host ::
RSS.