|
|
Mládí a strach ze smrti
Halamásek, Šimon ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá smrtí, strachu z ní a postavení mládí jakožto preferovaného životního období v západní společnosti. Definuje mládí jako sociodemografickou kategorii a zabývá se problematickým postavením mládí v historii společnosti. Poskytuje vhled do historických náhledů na smrt, strach z ní a proměny v jejím vnímání. Operuje s Platónovou teorií o reinkarnaci, postojem středověkého křesťanství ke smrti, Humeovým skeptickým pohledem na existenci lidské duše a Heideggerovo vnímání smrti jako autentického zakončení lidského života. Práce dává důraz na strach ze smrti v moderní společnosti a zabývá se absencí tanatologické literatury, která by se ve větší míře věnovala smrti v moderní společnosti jako celku. Všímá si ambivalentního vztahu k mládí v historii moderní společnosti a poukazuje na jeho zvláštní postavení ve 20. století. Zabývá se vznikem jak tzv. death awareness movement v druhé polovině 20. století, tak hospicového hnutí, které postupně navrací smrti její původní, soukromější charakter. Práce také zjišťuje, zdali současná západní společnost opravdu bere smrt jako tabuizované téma. V závěru se práce zamýšlí nad možným osudem fenoménu smrti v moderní společnosti a proč se stále nedaří o smrti otevřeně mluvit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mládí a strach ze smrti
Halamásek, Šimon ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá smrtí, strachu z ní a postavení mládí jakožto preferovaného životního období v západní společnosti. Definuje mládí jako sociodemografickou kategorii a zabývá se problematickým postavením mládí v historii společnosti. Poskytuje vhled do historických náhledů na smrt, strach z ní a proměny v jejím vnímání. Operuje s Platónovou teorií o reinkarnaci, postojem středověkého křesťanství ke smrti, Humeovým skeptickým pohledem na existenci lidské duše a Heideggerovo vnímání smrti jako autentického zakončení lidského života. Práce dává důraz na strach ze smrti v moderní společnosti a zabývá se absencí tanatologické literatury, která by se ve větší míře věnovala smrti v moderní společnosti jako celku. Všímá si ambivalentního vztahu k mládí v historii moderní společnosti a poukazuje na jeho zvláštní postavení ve 20. století. Zabývá se vznikem jak tzv. death awareness movement v druhé polovině 20. století, tak hospicového hnutí, které postupně navrací smrti její původní, soukromější charakter. Práce také zjišťuje, zdali současná západní společnost opravdu bere smrt jako tabuizované téma. V závěru se práce zamýšlí nad možným osudem fenoménu smrti v moderní společnosti a proč se stále nedaří o smrti otevřeně mluvit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.