|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Česka
SUCHÁNEK, Jonáš
Tato bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Česka. Ta je vymezena pomocí prostorové analýzy vybraných ukazatelů, ke kterým se řadí např. výše hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti či religiozita. Jednotlivé indikátory jsou prozkoumány, studovány a následně rozděleny do tří skupin, které se liší podle vykazovaných atributů na ekonomické, sociální a ostatní. Stěžejním cílem je především identifikace determinantů a kauzalit, jež se na tvorbě územních polarit podílejí. Na základě syntézy pak lze individuální regiony rozdělit do dvou, vlastnostmi odchylných kategorií, které kraje profilují buď jako "vyspělé", nebo "zaostávající".
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Rakouska
LEŽÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává tématiku územní polarity socioekonomické diferenciace ve střední Evropě, konkrétně v Rakousku. Hlavním cílem této práce je sledovat současný stav tohoto fenoménu na základě prostorové analýzy vybraných sociogeografických ukazatelů. Ukazatele jsou rozděleny do tří skupin sociální, ekonomické a ostatní. Příkladem indikátorů, které jsou v práci využity, jsou například hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, průměrná mzda, rozvodovost, celkový přírůstek obyvatel nebo podíl cizinců. Součástí je také kapitola věnující se Rakousku v evropském kontextu. Práce by nakonec měla určit determinanty, které ovlivňují současné postavení a charakter jednotlivých rakouských regionů a vymezit míru polarity.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Polska
VÁCHA, Ladislav
Bakalářská práce se zaměřuje na územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska, jíž studuje prostřednictvím prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavním cílem je detekce regionálních disparit a hledání determinantů, které se na jejich vzniku podílejí. Indikátory jsou vybrány tak, aby postihly širokou geografickou realitu. Podle charakteru se dělí do tří kategorií ekonomické, sociální a ostatní. Patří sem hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek obyvatel, hustota železniční sítě či výsledky parlamentních voleb. Práce se sice primárně orientuje na území Polska, ale pozornost se částečně upírá i na evropský kontext. Mezi závěrečné výstupy se vedle určení hlavních determinantů řadí také vymezení míry územní polarity.
|
host ::
RSS.