Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dohled nad výchovou dětí optikou etických teorií
KOPECKÁ, Markéta
Práce se zabývá problematikou dohledu nad výchovou nezletilých dětí v rámci sociálně-právní ochrany dětí. Je rozdělena do tří částí. První část je právní, zabývá se popisem problematiky a vysvětlením současného systému a prostoru, který je vymezen pro individuální vyhodnocování situací a rozhodování sociálních pracovníků. Druhá část se věnuje vybraným etickým teoriím, kdy každá jiným způsobem vnímá dobro, o které je třeba usilovat. Zároveň nabízejí různé úhly pohledu na danou problematiku. Ve třetí části práce jsou kladeny konkrétní otázky, které v první části práce vznikly, a jsou hledány odpovědi optikou každé z teorií popsaných v části druhé. Na základě střetu těchto dvou rovin a střetu racionality s emocemi vznikají různé názorové směry a postřehy, které mohou otevřít diskuzi na témata, která nejsou v českém právním prostředí obvyklá. Současný systém se v oblasti dohledu nijak nepřizpůsobuje a východiska, která etika nabízí, přinášejí nové možnosti řešení.
Motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji
JÍRŮ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na Motivaci osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, ale liší se od ostatních tím, že má za dítě stále odpovědnost jeho vlastní rodiče a není tzv. právně volné. Taktéž to je i u pěstounské péče na přechodnou dobu, která trvá maximálně jeden rok, než se vyřeší situace v rodině, nebo než se najde náhradní dlouhodobá rodina pro dítě. Poskytovat péči nemůže každý, proto musí žadatelé projít přípravným kurzem a jsou zkoumáni sociálními pracovníky, doktory a psychology. Jeden z jejich hlavních cílů je zjistit motivaci, která k tomu žadatele vede. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, kde nejprve vysvětluji pojem pěstounská péče a další formy náhradní výchovné péče, její historii, legislativu a vznik pěstounské péče na přechodnou dobu. Druhá kapitola obsahuje kritéria a popis žadatele, které musí každý splňovat, současně s rolí sociálního pracovníka, který na vše dohlíží a žadatele doprovází celým procesem přípravy i během vykonávání profese. Kapitola popisuje celý průběh a povinnosti, které jsou po žadateli požadovány. Nakonec vysvětlím pojem motivace a druhy motivací vedoucí k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu, neboť úzce souvisí s výběrem kvalitního pěstouna a je jedna z nejdůležitějších kritérií, které se u žádajících osob zkoumají. K poslední kapitole je mimo jiné připojeno finanční ohodnocení pěstounů, protože i tato motivace bývá u některých osob prioritní. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Zvoleny byly tři výzkumné otázky: 1. Co motivuje žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? 2. Jaký je popis nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? Splňují pěstouni všechna kritéria pro vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu? 3. Jaká je role sociálního pracovníka v pěstounské péči na přechodnou dobu? V empirické části je použité kvalitativní šetření metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří sociální pracovníci pracující s pěstouny na přechodnou dobu a samotní pěstouni, kteří se shodují v popisu nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Ohledně motivace jsou pěstouni přesvědčeni, že se finančně motivovaný člověk nemůže stát pěstounem. Sociální pracovníci mají obdobný názor, avšak i s takovými žadateli se setkávají, přesto věří, že finanční motivace nestačí. Osoby vykonávající tuto profesy jsou především motivováni faktorem seberealizace, altruismem a snahou využít své zkušenosti a dovednosti s výchovou dětí. Role sociálního pracovníka je v procesu nenahraditelná, spolupracují, kontrolují a doprovázejí žadatele během celého procesu. Na základě výsledků bylo navrhnuto více informovat širokou veřejnost o fungování pěstounské péče na přechodnou dobu, sjednotit kritéria výběru pěstouna a podpořit přehodnocení finančních prostředků pro pěstouny.
Terénní sociální práce v ohrožených rodinách
Rolníková, Michaela ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce "pojednává o službě Terénní sociální práce v ohrožených rodinách ve Středisku křesťanské pomoci v Praze - Diakonie ČCE, která je chápána jako jeden z účinných typů intervence do ohrožených rodin. Podpora těchto rodin vychází jednak z konceptu sociálního fungování a s ním spojených životních situací, a také z přístupů a pojetí (paradigmat sociální práce) konkrétních terénních sociálních pracovníků. Proces vyhodnocování životní situace rodin je velmi náročný a až doposud nebyl nijak celorepublikově standardizovaný. Od 1. ledna 2013 vstoupila v platnost vyhláška číslo 473/2012 Sb., která uvedla do praxe formulář pro vyhodnocování situace dítěte. Na základě této vyhlášky nyní probíhá reforma v této oblasti na odděleních SPOD, a služba TSPOR by se chtěla této reformě přiblížit. Nyní je tedy nezbytné zmapovat současný stav procesu a způsobu vyhodnocování situace rodin s dětmi ve Službě a dle získaného výsledku vytvořit aktuální metodiku vyhodnocování situace rodiny s dítětem. Mým cílem tedy bylo získat odpověď na to, jak probíhá vyhodnocování situace rodin s dítětem ve službě TSPOR, k čemuž směřuji v empirické části této práce. V teoretické části navíc představuji teoretické zázemí problematiky sociální práce s rodinou (legislativa, základní a odborné pojmy).
Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí
Škodová, Klára ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Turnovská, Elena (oponent)
Diplomová práce "Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí" představuje současný systém péče o ohrožené děti v kontextu historického vývoje ochrany dětských práv, sociálně-právní ochrany dětí, současného přístupu jednotlivých rezortů, státní správy a neziskového sektoru. Systém péče o ohrožené děti v ČR je roztříštěný a nedostatečně garantující práva dítěte na život v jeho biologické rodině, v případě ohrožení sanované a podporované. Chystaná transformace a sjednocení péče o ohrožené děti je velkou výzvou pro zkvalitnění a spolupráci všech aktérů v oblasti práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Jedním z významných článků systému, působících v rámci prevence umísťování dětí do zařízení ústavní výchovy, je občanské sdružení Dům tří přání, které je pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pomocí analýzy rodinného zázemí dětských klientů pobytové části Domu tří přání a zpracováním vybraných statistických údajů, tato práce deklaruje některé z funkčních způsobů práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou směrem ke stabilnímu a bezpečnému zázemí pro jeho další rozvoj v původní rodině.
Systém náhradní rodinné péče v České republice a reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2012
FEJTKOVÁ, Ludmila
Tématem bakalářské práce bude náhradní rodinná péče, její institucionální podoba v České republice a její reforma. Na úvod práce se studentka bude zabývat definicí rodiny, formami rodiny a jejími funkcemi. Dále charakterizuje pojem náhradní rodinná péče a vymezí problematiku a historii jejích pěti hlavních forem - adopce (osvojení), pěstounské péče, poručenství, opatrovnictví a ústavní péče. V následujících kapitolách pak představí novelu zákona o sociálně-právní ochraně dítěte a popíše institucionální strukturu náhradní rodinné péče v České republice. Současně se bude věnovat procesu přijímání reformy a zmíní některé kladné i záporné reakce.
Sanace rodiny v kontextu činnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí
ZUSKOVÁ, Kateřina
Práce má jak část textovou tak i část praktickou. První část obsahuje základní charakteristiky pojmů (rodina, ohrožená rodina, sociálně právní ochrana dětí, zákon o sociálně právní ochraně dětí, sanace rodiny). Práce se zabývá činností orgánu sociálně právní ochrany dětí při sanaci rodiny, definuje jeho postupy při práci s ohroženou rodinou. Praktická část je provedena formou analýzy spisů, které vede Městský úřad v Písku jako orgán sociálně právní ochrany dětí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké kroky a metody práce tento orgán při sanaci rodiny používá, zda jsou v praxi využívány postupy, které jsou uvedeny v novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, který vstoupil v platnost 1. 1. 2013.
Význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí
HORALOVÁ, Nela
Tématem mé diplomové práce je význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí. Práce se zabývá problematikou pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a také reformou systému péče o ohrožené děti. Cílem práce je popsat změny v pěstounské péči, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je zjistit, zda má posílení institutu pěstounské péče na přechodnou dobu vliv na počet dětí umísťovaných do ústavní péče. Na začátku práce jsou charakterizovány základní pojmy, jako je rodina, sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče a její konkrétní formy, například pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu a osvojení. Další část práce se zabývá novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a nového občanského zákoníku. V této části práce popisuji nejdůležitější změny, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a také změny které přinesl nový občanský zákoník. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí došlo k řadě změn v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí obecně. Poslední kapitola se věnuje statistikám pěstounské péče. V této části práce porovnávám počty dětí umístěných v pěstounské péči na přechodnou dobu s počtem dětí v ústavní péči.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.