|
|
Zkušenosti doprovázejících organizací při realizaci dohod o výkonu pěstounské péče.
KUBATOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá názory sociálních pracovníků v doprovázejících organizací, které se týkají dohod o výkonu pěstounské péče a standardů kvality, které byly uzákoněny novelizací zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí teoretická část a praktická část. Teoretická část se zabývá rodinou jako takovou, jejími funkcemi, formami náhradní rodinné péče v České republice. Dále vyjmenovává a popisuje formy náhradní rodinné péče a zvláštní kapitolu věnuje pěstounské péči. V dalších částech se zabývá procesem a zprostředkováním pěstounské péče. Teoretická část této práce zahrnuje i dohodu o výkonu pěstounské péče a nezapomíná ani na standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část bakalářské práce popisuje výzkumné šetření, které mělo za cíl zjistit zkušenosti pověřených osob a OSPOD s realizací činností v rámci doprovázení pěstounských rodin. Dalším cílem bylo zjistit rozhodující faktory pro realizaci dohod o výkonu pěstounské péče a v neposlední řadě zjisti jak standardy kvality sociálně-právní ochrany ovlivňují výkon pěstounské péče. Pro výzkumné šetření byly určeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké aspekty doprovázení pěstounských rodin jsou rozhodující pro optimální realizaci dohod o výkonu pěstounské péče u pověřených osob a OSPOD? 2. Jaké výhody nebo nevýhody přináší podepsání dohod o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou a jaké s OSPOD? A 3. Jaký názor mají pověřené osoby na zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany a jak tyto dle jejich názoru ovlivňují výkon dohody pěstounské péče? V praktické části byla aplikována metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným souborem bylo celkem 7 respondentů z toho 5 sociálních pracovníků a 2 pečující osoby z Jihočeského kraje. Z výsledku, které vyšly z kvalitativního šetření, je patrné, že novelizace zákona přinesla do oblasti sociálně-právní ochrany dětí spoustu positivních změn. Jak sociální pracovníci, tak pečující osoby uvádí, že díky novelizaci zákona se lepší přístup k pěstounské péči ze všech stran a dostává se do podvědomí široké veřejnosti. Zavedení povinné dohody o výkonu pěstounské péče způsobilo založení nových organizací, které se doprovázením zabývají. Díky dohodě o výkonu pěstounské péče platí pro všechny pěstouny stejná práva a povinnosti vyplývající ze zákona, což je podle sociálních pracovníků přínosné. Všichni klíčoví pracovníci se shodli na důležitosti standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí i když přiznávají, že je ještě spousta věcí, na kterých se musí zapracovat.
|
|
|
Sociální kuratela a její fungování v praxi
BUKOVSKÁ, Terezie
Bakalářská práce se věnuje novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a zavedení pojmu ,,sociální kuratela pro děti a mládež." Novelizací se upřesňuje činnost kurátora pro děti a mládež. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje historii sociálně-právní ochrany dětí na našem území a pojmu sociální kuratela. Dále jsou v kapitole popsány činnosti sociálního kurátora pro děti a mládež, které specifikuje již zmiňovaná novela zákona. V další části této kapitoly jsou popsány instituce, které spolupracují s kurátorem pro děti a mládež. V poslední části první kapitoly jsou popsány a shrnuty změny, které nastaly po zavedení novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Druhá kapitola je věnována problémovým dětem a dětem v ústavní výchově. Ve třetí kapitole je následně vysvětlen celý proces zavedení standardů kvality, včetně popisu jednotlivých standardů. Výzkumné šetření, které bylo v rámci bakalářské práce prováděno, mělo stanoveno jeden hlavní cíl a dva dílčí cíle. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat dopady změn v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí na činnost kurátorů pro děti a mládež. Prvním dílčím cílem bylo zjistit názory kurátorů pro děti a mládež na proces implementace standardů kvality sociálně-právní ochrany. Druhým dílčím cílem bylo zmapovat, jak kurátoři pro děti a mládež nahlíží na změny v posuzování a řešení jednotlivých případů. V rámci výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jaké změny jsou v souvislosti se zavedením standardů sociálně-právní ochrany hodnoceny pozitivně? Jak se to v praxi projevilo? 2. Jaké změny jsou v souvislosti se zavedením standardů sociálně-právní ochrany hodnoceny negativně? Jak se to v praxi projevilo? 3. Jsou změny v posuzování jednotlivých případů prospěšné? Pokud ano, v čem nejvíce? V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět sociálních kurátorů pro děti a mládež z města Brna. Při zpracování byla použita technika otevřeného kódování. Z výsledků kvalitativního šetření je zřejmé, že díky zavedení standardů kvality do oblasti sociálně-právní ochrany dětí se sjednotil postup všech pracovníků. Zároveň se všichni oslovení kurátoři shodli na tom, že deklarované zjednodušení agendy se nenaplnilo. Dokonce mají pocit, že se agenda zavedením standardů spíše zvětšila. Nejvíce si dotazovaní kurátoři chválili rozšíření vzdělávání. Myslí si, že to bylo velmi potřebné a hlavně je to pro ně přínosné.
|
host ::
RSS.