Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Duševní hygiena sociálních pracovníků
DVOŘÁKOVÁ, Karolína
Duševní hygiena je v dnešní době stále více aktuální. Sociální pracovníci jsou díky své práci v oblasti duševní pohody a zdraví ohroženi. Proto je tedy vhodné, aby věnovali této části svého života dostatečné množství času. Duševní hygiena může zkvalitnit jejich práci, ale nejen ji. Vhodnou duševní hygienou se může zlepšit jejich zdraví, vztahy s okolím a pracovník může začít prožívat svůj život naplno. Cílem práce je zdůraznit potřebu duševní hygieny u této profese, zjistit, jakým problémovým situacím mohou být vystaveni, které ovlivňují jejich psychickou pohodu na pracovišti i v soukromí, a jaké nástroje duševní hygieny znají, a jak je na sobě aplikují. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky z vybraných sociálních zařízení v Jihočeském kraji, zaměřené na péči o seniory. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu je zřejmé, s jakými problematickými situacemi se sociální pracovníci při svém povolání setkávají. Nejvíce zatěžujícím problémem se pro ně stala administrativa. Pracovníci jsou si vědomi toho, že pokud se stane jejich práce stereotypní nebo se jen nashromáždí ve velkém množství, může vést k totálnímu pracovnímu vyčerpání. Dále objasnili, které nástroje duševní hygieny používají, aby se cítili dobře jak po fyzické, tak po psychické stránce.
Sociální poradenství v rodině při rozvodu
UHLÍKOVÁ, Jana
Ke zvolení tématu diplomové práce mě vedla skutečnost, že v posledních letech dochází k velkému počtu rozvodů. Tento fakt dokazují údaje Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že se rozvádí každé druhé manželství. Příčiny nelze jednoznačně určit, neboť toto rozhodnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně rostoucí tempo společenských změn, odlišný pohled na řešení problémů a na život, krize partnerů, která vyvolá hluboký a trvalý nesoulad mezi nimi a mnohé další. Rozvod je pro všechny zúčastněné bolestivou záležitostí. Zasahuje do široké oblasti života a důsledky zanechává na dospělých i dětech (v případě rozvodu, kde se za dobu manželství narodily děti). Pokud je rodinná situace natolik vyhrocená a jen těžko se hledá kompromisní řešení problému, je možno využít instituce či zařízení, která nabízí služby sociálního poradenství poskytované na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Sociální poradenství rozlišujeme na základní a odborné. V případě rozvodu se jedná o využití odborného sociálního poradenství a lze je vyhledat například v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které mají tuto službu řádně registrovanou. Do jaké míry jsou tyto služby využívány, bylo předmětem výzkumu v této diplomové práci. Cílem práce bylo zjistit, zda rodiny v rozvodovém řízení využívají k řešení své situace také sociální poradenství, a s jakým výsledkem. Pro splnění výše uvedeného cíle byly zvoleny tři výzkumné otázky: 1.Z jakého zdroje jsou rodiny informovány o možnosti využití sociálního poradenství? 2.Jakým způsobem pomáhá využití sociálního poradenství řešení životní situace rozvádějícím se rodinám? 3.Co přináší rodinám využití sociálního poradenství? Pro zjištění potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování. Využito bylo dvou technik dotazníku s uzavřenými otázkami a techniky hloubkového rozhovoru s vybranými respondenty. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami, neboť bylo potřeba zjistit, které z rozvádějících se rodin využily při rozvodu služby sociálního poradenství. V této fázi byl základní výzkumný soubor S1 tvořen zástupci, kteří prošli rozvodovým řízením. Celkem se jednalo o 47 oslovených respondentů, kteří byli vybráni na základě metody snowball sampling, kdy dotazovaný, který je tazatelem vybrán, doporučuje další respondenty splňující podmínky výzkumu a všech 47 respondentů s vyplněním dotazníku souhlasilo. Ve druhé fázi výzkumu byly uskutečněny rozhovory s respondenty tvořícími výběrový soubor S2. Byli do něj zařazeni dotazovaní na základě kvótního výběru v případě, že na první položenou otázku dotazníku odpověděli ANO.Tento výběrový soubor byl tvořen 5 respondenty. Rozhovory byly doslovně přepsány do záznamového archu a zjištěné informace byly dále tříděny podle předem daných otázek či okruhů, které vycházely z výzkumných otázek, analyzovány a porovnávány s odpověďmi ostatních respondentů. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, zda a do jaké míry jsou služby sociálního poradenství využívány, jaké možnosti poskytují a co přináší lidem, kteří tyto služby využili. Z výsledků jasně vyplynulo, že využití těchto služeb je limitováno tím, že značná část rozvádějících se rodin nevyhledá z nejrůznějších důvodů tuto pomoc. Naopak v případě respondentů, kteří službu sociálního poradenství vyhledali, jim tato pomoc byla přínosem při řešení jejich problému a v mnohém i rozvod usnadnila.
Využití supervize na sociálních odborech městských úřadů kraje Vysočina
SVOBODOVÁ, Martina
Smyslem práce je nahlédnout do problematiky supervize a jejího uplatnění na sociálních odborech městských úřadů v kraji Vysočina a konfrontovat tyto informace se znalostmi a názory těchto pracovníků. Cílem práce bylo zmapovat současný stav poskytování supervize na sociálních odborech městských úřadů v kraji Vysočina a dílčím cílem práce bylo vypracovat návrh pro implementaci supervize na Městském úřadě v Moravských Budějovicích na sociálním odboru. Pro vypracování práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu za použití metody dotazování s technikou dotazníku a polořízeného rozhovoru. Diplomová práce bude spolu s vypracovanou metodikou pro implementaci supervize na městském úřadě v Moravských Budějovicích sloužit jako podkladový materiál při zavádění supervize na již výše zmíněném úřadě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.