|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
|
Pokus o aplikaci principu předběžné opatrnosti v sociálních službách organizace Polovina nebe, o.p.s.
RÁZKOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá principem předběžné opatrnosti a pokouší se najít pole jeho možné aplikace v sociální oblasti, konkrétně ve společnosti Polovina nebe. Autorka si je vědoma, že princip předběžné opatrnosti je diskutovaným a kontroversním etickým principem, který má své zastánce i odpůrce, jejichž výhrady uvádí. V úvodní části se autorka věnuje vzniku termínu a počátkům aplikace principu předběžné opatrnosti v ekologické oblasti a jeho zakotvení v oblasti práva. Teoretickou oporou bakalářské práce jsou vědecké literární zdroje, zejména dílo filozofa Hanse Jonase. Dále uvádí autorka vlastní definici principu předběžné opatrnosti pro sociální oblast a jeho možnou aplikaci na jednání v neziskové organizaci Polovina nebe, která poskytuje sociální služby. Přitom vychází z empirických zkušeností a z dotazníkového šetření mezi klienty sociálních služeb a navrhuje řešení nedostatků. Doporučuje zakotvení principu předběžné opatrnosti do oblasti práva v sociálních službách tak, aby princip směřoval do ochrany kvality života jednotlivců a života samého. Vyvozuje, že princip předběžné opatrnosti má nepochybně své místo také v oblasti sociální práce, protože v jejím středu stojí nejvyšší hodnota a to je život člověka, jehož kvalitu musíme chránit před újmou. Protože mnohdy je v sázce nejen kvalita života člověka, ale i život sám.
|
|
|
Aktivizace seniorů v zařízeních sociální péče
Javoříková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Shrnutí Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na téma aktivizace seniorů v zařízeních sociální péče. Cílem diplomové práce bylo popsat možnosti aktivizace seniorů v pobytových zařízeních sociální péče a zjistit, na kolik se odlišují aktivizační služby ve vybraných typech zařízení sociální péče. Výzkumné šetření jsem prováděla pomocí rozhovorů se sociálními a aktivizačními pracovníky ze čtyř typů zařízení sociální péče a to v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem, v hospici a na sociálních lůžkách v léčebně dlouhodobě nemocných. Otázky pro rozhovory byly polostrukturované a měly za cíl zjistit možnosti a rozdíly v aktivizaci seniorů v těchto zařízeních. Všechna zařízení sociální péče mají ze zákona povinnost své klienty aktivizovat. Na základě výzkumného šetření jsem však došla k závěru, že ne všechna zařízení toto dodržují. Některá zařízení své klienty aktivizují velmi málo a z toho důvodu tak tito lidé strádají a nemají smysl v životě. Naopak v zařízeních, kde aktivizace probíhá, jsou senioři spokojenější, mají smysl v životě a mají ze života radost. V rámci výzkumného šetření jsem tedy zjistila, že rozdíly v aktivizaci seniorů v pobytových zařízeních sociální péče jsou značné.
|
host ::
RSS.