|
|
The opportunities and barriers in the education of women in the Gambia
Drammeh, Safiatou
Tato studie zkoumá problémy vzdělávání napříč světem, v Africe a Gambii. Práce rozebírá a diskutuje vzdělávání žen v Gambii a pátrá po příležitostech a bariérách ve vzdělávání ženské populace, měřením počtu zapsaných studentů od základního do terciárního stupně v délce trvání 12 let, od roku 2006 do roku 2017. Studie zaměřená na ženské vzdělávání jednoznačně odhaluje, že existují kulturní a psychologické faktory, které podmiňují prosperitu žen ve vzdělávání. Navzdory tomu v mnohých společnostech ovlivňují ženy sociální struktury jak v individuálních, tak i v organizačních, institucionálních a politických úrovních. Práce zkoumá tyto společenské problémy v kontextu se situací v Gambii, aby identifikovala klady a zápory ve vzdělávání žen všech stupňů školského vzdělání. Na rozebíraná data byla použita časová řada trendové analýzy v kombinaci s metodou korelační analýzy. Z výsledků je jasné, že psychologické, socio-kulturní a ekonomické faktory, které mají sloužit jako příležitost pro ženy v oblasti vzdělávání, způsobují v mnohých případech spíše bariéry v jejich vzdělávacím procesu. Proběhly diskuze, a rovněž existuje vypracovaná analýza z koncepčního rámce a teoretického základu se zřetelem na výsledky, které se vztahují na psychologické, socio-kulturní a ekonomické faktory pro vypracování doporučení, která mohou sloužit jako zlepšení příležitostí, a také k eliminaci bariér ve vzdělávání ženské části populace.
|
|
|
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum. První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností. Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách. Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
|
host ::
RSS.