|
|
Je česká společnost rozdělená? Sociologická analýza sociální a politické polarizace v české společnosti
Háčková, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem: Je česká společnost rozdělená? Sociologická analýza sociální a politické polarizace v české společnosti se zabývá studiem polarizace na masové úrovni. Jejím hlavním cílem je prostřednictvím dotazníkového šetření a následné kvantitativní analýzy indikovat sociální a politickou polarizaci v české společnosti, a identifikovat některé zlomové linie a určit zásadní faktory, které k polarizaci přispívají. Autorka se nejprve věnuje výzkumu stranické a politické polarizace, od něhož se posouvá ke společenské dimenzi polarizace, tedy předním tématům a skupinám, které tvoří zlomové linie. Autorka se v textu dále zaměřuje na extremitu názorů, afektivní polarizaci a pociťovanou polarizaci, u nichž je zkoumán vliv (a)politického hněvu nebo politické angažovanosti. V neposlední řadě je sledován vliv používání sociálních médií a vystavení extrémním názorům a politickému obsahu na hladiny polarizace. Z výsledků vyplývá, že se česká společnost nezdá být silně rozdělená, spíše se tak cítí. Práce však odhalila několik konfliktních linií ve společnosti, týkající se politické situace, lidských práv, aktuálních témat, sociálních otázek a majetkových nerovností. Výsledky prokázaly vliv faktorů, jako například (a)politického hněvu, politické angažovanosti, nebo vystavení extrémním názorům či...
|
|
|
Sociální prostředí a polarizace v suburbiu: případová studie Jesenice u Prahy
Pechová, Magdaléna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
4 ABSTRAKT Suburbanizace je proces, při kterém dochází ke stěhování obyvatel z jádrového města do jeho zázemí. Nově přistěhovalí obyvatelé z města s sebou přinášejí často jiné názory a životní styl, než mají původní obyvatelé obce, což může být příčinou sociální polarizace. Obecným cílem práce je zhodnotit vývoj sociálního prostředí, popsat a vysvětlit důsledky suburbanizace na sociální polarizaci v pražském městském regionu na příkladu obce Jesenice. V rámci obecného cíle si práce stanovuje dva dílčí cíle: Popsat demografický vývoj obyvatelstva, vývoj bytové výstavby a věkovou strukturu v Jesenici u Prahy. Porovnat výsledky sociálního klimatu z diplomové práce Petry Puldové (2006) a popsat, jak se změnilo sociální klima za posledních 13 let. K naplnění obecného i druhého dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťována sociální koheze mezi sousedy, vzájemné vztahy respondentů s původními a novými obyvateli, dále spokojenost respondentů s životem v obci a jejich zapojení do společenského a politického života. K naplnění prvního dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociální klima, sociální prostředí, sociální polarizace, Jesenice u Prahy
|
|
|
Globalization in the contemporary Dutch novel
Sedláčková, Lucie ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Praamstra, Olf (oponent) ; Grüttemeier, Ralf (oponent)
Mgr. Lucie Sedláčková Disertační práce Globalizace v současném nizozemském románu Abstrakt v češtině Tato disertační práce se zabývá reprezentacemi různých aspektů globalizace v současném nizozemském románu. Práce hledá odpovědi na tyto základní otázky: 1. Jaké reprezentace (aspektů) globalizace můžeme najít v analyzovaných současných nizozemských románech? 2. Existují souvislosti mezi věděním týkajícím se tohoto fenoménu v odborné literatuře a v rozebírané fikci? 3. Jaké stanovisko vůči globalizaci tyto literární texty zaujímají? Metoda zkoumání vychází z teorie kulturní reprezentace, ale rovněž se zde využívají tradiční nástroje literární teorie. Cílem je zmapovat diskurz o globalizaci v analyzované fikci, přičemž je využita odborná, zvláště sociologická literatura vzniklá po roce 1990. Globalizace je zde nahlížena jako mnohostranný proces, který byl zvláště po roce 1989 akcelerován komunikačními technologiemi, vývojem světové ekonomiky a politiky (zvláště díky pádu železné opony). Zkoumání literárního diskurzu je v práci rozděleno na tři oblasti: kosmopolitismus (konceptuální a kulturní aspekt), spotřeba a konzumerismus (ekonomický aspekt) a sociální polarizace, mobilita a migrace (sociální aspekt). Korpus se skládá z třinácti nizozemských a vlámských prozaických děl z období 1989-2007. Ve třech hlavních...
|
host ::
RSS.