|
|
Umírání osob bez přístřeší na Českokrumlovsku
GLOSEROVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá umíráním osob bez přístřeší v Českokrumlovském regionu. Zaměřuje se na bezdomovectví jako takové, příčiny vzniku a také možnosti pomoci. Dále se v práci objevují informace o umírání a smrti, včetně umírání bezdomovců. S jejich umíráním jsou propojené údaje o vypravování sociálních pohřbů, včetně dostupných informací získaných z Městského úřadu v Českém Krumlově, kolik sociálních pohřbů město vypravilo v průběhu let 2014-2018. Hlavní technikou v práci je polostrukturovaný rozhovor se sociálními pracovníky sociálního odboru Městského úřadu v Českém Krumlově, Kaplici a Vyšším Brodě a ošetřovatelským personálem Nemocnice Český Krumlov, a.s., kdy jsou jednotlivé výpovědi na shodnou oblast otázek podrobené komparaci. Výpovědi respondentů provází celý text práce, kdy je snaha o konfrontaci informací z odborné literatury a zachycení skutečnosti z praxe. Dalším klíčovým zdrojem pro práci je vyhodnocení dat z dotazníků, které byly předkládané osobám bez přístřeší, jež se zdržují na území Českého Krumlova a zaměřoval se na zjišťování jejich názorů na smrt a umírání. Téma provází mnoho etických souvislostí, jednak z důvodu samotného přežívání osob bez přístřeší na ulici, dále nakolik se stát snaží těmto osobám pomoci a jak je v pomoci limitován, v neposlední řadě také proto, jak je nabízená pomoc vnímána a využívána ze strany osob bez přístřeší.
|
|
|
Dědické řízení se zaměřením na vybranou problematiku výdajů v právní teorii a praxi
Kroupová, Michaela ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dědického řízení se zaměřením na vybranou problematiku výdajů v právní teorii a praxi. Nejmarkantnější změny v rámci dědického práva se uskutečnily 1. 1. 2014. Tímto dnem vstoupil v účinnost Nový občanský zákoník. V rámci pohřebnictví je velmi významná novela zákona o pohřebnictví, jenž je momentálně v průběhu schvalování.
Smrt je nedílnou součástí života každého z nás. Každý z nás někdy zemře, což bychom si měli uvědomit a myslet na své poslední rozloučení. Dědické řízení je velmi rozsáhlý a složitý proces. V případě, kdy není nikdo, kdo by byl ochotný vypravit pohřeb, přijde na řadu sociální pohřeb. Tyto pohřby vypraví obec, ve které došlo k úmrtí. Tělo zemřelého se nejčastěji zpopelňuje a umístí na nejbližší místo k tomu určené. Avšak v některých případech obec šetří a nechává si dokonce urny na úřadě. Pohřeb je vystrojen s vynaložením co nejnižších výdajů. Analytická část se zaměřuje především na sociální pohřby a s nimi spojené výdaje ve vybraných městech České republiky: Českém Krumlově, Říčanech a Šternberku. Následně je provedena analýza počtu sociálních pohřbů společně s výdaji ve vybraných městských částech Prahy. Bohužel ne ve všech, jelikož údaje poskytly pouze některé městské části. Sociální pohřeb se neprovádí pouze v případě, kdy pozůstalí nemají finanční prostředky. Sociální pohřeb proběhne i v případě, kdy rodina odmítne vystrojit pohřeb z nejrůznějších důvodů. Jednou z možností pro osoby bez finančních prostředků, by mohl být pohřeb svépomocí. Ovšem pohřeb svépomocí je velmi náročná a sporná problematika. Pohřební služby o pohřbech svépomocí nechtějí ani slyšet, jelikož by jim ubylo práce.
|
|
|
Analýza vývoje sociálních pohřbů v rámci města Brna v letech 2002-2012
ZOUFALÁ, Eliška
Práce se zabývá vypravováním sociálních pohřbů, kde je vypravitelem obec. Tedy Statutární město Brno, které je rozděleno na městské části. Jednotlivé městské části vykonávají na Úřadech sociálních odborech agendu sociálních pohřbů. V bakalářské práci charakterizuji pojmy související s agendou sociálních pohřbů, popisuji jaké jsou možnosti pohřbívání v současné době, způsob a proces pohřbení u sociálního pohřbu. V praktické části se snažím odpovědět na otázku, zda klesá, nebo stoupá vypravování sociálních pohřbů v městě Brně. Zvolila jsem kvantitativní výzkum a metodu dotazníkového šetření.
|
host ::
RSS.