|
Chov a reprodukce vybraných druhů papoušků
KREJČÍ, Barbora
Tématem bakalářské práce je chov a reprodukce vybraných druhů papoušků, alexandr malý (Psittacula krameri), rosela pestrá (Platycercus eximius), rosela Pennantova (Platycercus elegans) a kanár barevný (Serinus canaria domestica). Výsledky ukázaly, že průměrný počet úspěšně vylíhlých vajec byl v roce 2017 o něco nižší, než v roce 2016.
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
Hnízdní biologie plameňáka růžového (Phoenicopterus ruber) v zoo Ohrada
ŠENKÝŘOVÁ, Marie
Plameňáci patřící do čeledi Phoenicopteridae se vyskytují od Indie, přes jižní Evropu až po jižní Afriku, na západní polokouli pokrývají plameňáci Karibik a jižní polovinu Jižní Ameriky. Tvoří především monogamní páry a jejich hnízdění je vysoce synchronizované. Snášejí obvykle jedno vejce, i když jsou záznamy i o dvouvaječných snůškách. Inkubační doba plameňáka růžového (Phoenicopterus ruber) se pohybuje v rozmezí 26-32 dní. Diplomová práce byla provedena v Zoo Ohrada Hluboká nad Vltavou, kde bylo hlavním předmětem pozorování hnízdního chování u jedinců chovaného druhu plameňáka růžového starosvětského (Phoenicopterus ruber roseus). Byla použita metoda přímého pozorování, doplněna o poznámky ošetřovatele. Ptáci byli rozeznáváni podle barevných kroužků s třípísmenným kódem. Hlavními cíli bylo vyhodnocení hnízdních aktivit, které byly srovnávány v různých obdobích, mezi samci a samicemi i mezi jednotlivci. Dalším cílem bylo vyhodnotit parametry chovu, které zlepšují odchov. Bylo zjištěno, že hnízdní aktivity se lišili jak mezi jednotlivci, tak i mezi páry i mezi pohlavím jedinců. Projev hnízdních aktivit rovněž závisel na situaci, ve které se jedinci nacházeli, zda měli prázdné hnízdo, vejce nebo mládě, nebo zda vejce zaniklo a bylo třeba naklást nové. Dále bylo zjištěno, že hnízdní aktivity jedinců se mění v závislosti na období. Při snášení vajec a líhnutí mláďat dochází k vysoké synchronizaci. Pozorovaní jedinci se průměrně věnovali více nehnízdním aktivitám.
|