|
|
Vliv kyselé a dusíkové zátěže na dostupnost dusičnanů v lesních půdách
KOTOUNOVÁ, Adéla
Česká republika čelila historicky vysokým dávkám depozic síry (S) a dusíku (N). Depozice změnily půdní chemismus, a tím i koloběh N v půdě. Není ovšem jisté, které ze změn jsou důsledkem acidifikace půd, a které v důsledku vlivu N jako živiny. Cílem této práce bylo stanovit dostupnost dusičnanů v půdách bukového a smrkového lesa a určit, jak se mění v důsledku dusíkové a kyselé zátěže (aplikace kyseliny sírové a dusičnanu amonného; šestiletý terénní experiment Krušné hory). Byly vyhodnoceny další parametry ovlivňující dostupnost dusičnanů: rychlost čisté mineralizace a nitrifikace, dostupnost amonných iontů a velikost mikrobiální biomasy. Okyselení snížilo nitrifikaci v půdách smrkového lesa, zatímco N zvýšil mikrobiální biomasu v půdách bukového lesa.
|
|
|
Fenologická pozorování ve smrkovém porostu na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina
Mizerová, Lucie
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnocení nástupu fenologických fází s ohledem na měnící se mikroklimatické podmínky prostředí u smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst) v dospělé a mladé smrkové monokultuře na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina. Společně se smrkem byla sledována také fenologie smrkového podrostu. Využita byla metoda jak pozemní fenologie, tak pozorování fenokamerami. Výsledky byly porovnávány jak mezi sebou, tak v kontextu dlouhodobých průměrů. Díky závislosti fenologických fází lesních dřevin i bylin na klimatických poměrech jsou výsledky dlouhodobých fenologických pozorování průkazným ukazatelem změn klimatu. Výsledky této diplomové práce mohou přispět k rozšíření databáze fenologických záznamů.
|
|
|
Hodnocení struktury bylinného patra lesních porostů založených na bývalé zemědělské půdě v okolí Huslenek
Kretová, Hana
Tato práce se zabývá vývojem fytocenóz ve smrkových porostech v různém věku založených na zemědělských půdách v okolí obce Huslenky. Kromě toho byl zde sledován vývoj půdního prostředí v těchto porostech. Jedním z cílů bylo pokusit se vytvořit sukcesní řadu pro vývoj fytocenóz na zalesněné zemědělské půdě. Terénní průzkum se skládal z fytocenologického snímkování v 19 různě starých porostech. Bylo zhotoveno celkem 55 snímků. Pro pedologické průzkumy bylo vykopáno 7 zákopků a z nich byly odebrány vzorky půdy z horizontů Ah a B. Průběžné výsledky analýz se konfrontují s typologickou mapou a je hodnoceno, zda se skutečně dá typologicky vylišovat plochy na vybraných lokalitách. Výsledky jsou rozděleny na tři části. V botanických výstupech je soubor dat členěn na 4 skupiny dle jejich vzájemné podobnosti. Pedologické výstupy hodnotí pH a hodnotu nasycení sorpčního komplexu. Vyhodnocují se také ekologické nároky rostlin. V diskuzi je pak rozveden a komentován průběh a výsledky práce, popřípadě příčiny a následky jevů vyskytujících se typicky v obdobných porostech smrku.
|
|
|
Závislost průniku sluneční radiace na indexu listové plochy lesních porostů
Synakievicz, Petr
Dostupnost slunečního záření pro rostliny na jednotlivých úrovních lesního porostu je významně ovlivňováno množstvím slunečního záření dopadajícího na porost, optickými vlastnostmi porostu a strukturou porostu. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení závislosti průniku slunečního záření (fotosynteticky aktivního záření, FAR) na změně množství listoví (indexu listové plochy, LAI) smrkového porostu ve vegetační sezóně (květen -- říjen) let 2009 a 2010 na ekologickém experimentálním pracovišti Bílý Kříž Moravskoslezské Beskydy). Ze statistických hodnocení vyplynulo, že ve sledovaných letech 2009 a 2010 se u žádné ze sledovaných veličin (množství FAR dopadající na korunovou vrstvu porostu, množství FAR pronikající pod korunovou vrstvu porostu, index listové plochy porostu) nevyskytly statisticky významné rozdíly. U studovaného smrkového porostu byly zjištěny průměrné hodnoty transmitance (podíl FARi dopadající na korunovou vrstvu a FARt pronikající korunovou vrstvou)za celou vegetační sezónu (květen -- říjen) ca. 2,5 % jak v roce 2009, tak v roce 2010. Sezónní dynamika LAI byla ve sledovaných letech 2009 a 2010 odlišná. Maximální hodnota LAI byla v roce 2009 9,39 m2 m-2a v roce 2010 10,06 m2 m-2. Stanovené hodnoty LAI byly ve sledovaných letech významně ovlivněny meteorologickými podmínkami. Analýzou bylo prokázáno, že průnik slunečního záření značně závisí na množství listoví -- indexu listové plochy.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.