|
|
Vliv věku jedince na xylogenezi smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) během vegetačního období
Čechová, Marie
V této práci bylo analyzováno, zda má věk stromu vliv na tloušťkový přírůst kmene. Na výzkumné lokalitě Rájec-Němčice byly v roce 2017 ve vegetačním období odebrány vzorky ze stromů různého věku. Ze vzorků byly vyrobeny parafínové bločky, z nichž se řezaly mikrořezy a poté byly vyhotoveny trvalé mikroskopické preparáty. Pomocí mikroskopu byly sledovány buňky kambia a xylému vytvořené v posledním roce. Kambiální aktivita byla u mladších stromů o 21 dní delší. Největší produkce buněk xylému byla na konci června. U mladých stromů byl průměrný celkový přírůst 49 buněk, u starých stromů 38 buněk.
|
|
|
Možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období
Vacková, Jana
Cílem práce je vyhodnotit možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období. Z tohoto důvodu byly na výzkumné ploše provedeny dvě výsadby, zimní (7. až 8. února 2018) a jarní (11. až 12. dubna 2018). Při obou výsadbách byl použit stejný výsadbový materiál. Vysazeny byly dva druhy dřevin a to smrk ztepilý a buk lesní, každý ve variantě prostokořenné a krytokořenné. V roce po výsadbě byla realizována dvě měření. Kontrolní v červnu a finální na konci vegetace. Při finálním měření bylo změřeno 100 jedinců od každé varianty. U každého jedince byly měřeny následující parametry a znaky: výška nadzemní části v době výsadby a v době měření, průměr kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu, zbarvení asimilačního aparátu, druh poškození, tvar kmene a ztráty. Výsledky ukázaly, že u prostokořenného smrku je podstatně lepší realizovat výsadbu na jaře než v zimě. U prostokořenného buku je tomu naopak. Zimní výsadba prostokořenného buku vykazuje lepší výsledky. Dále bylo jednoznačně prokázáno, že krytokořenný sadební materiál dosáhl mnohem lepších výsledků při zimní výsadbě.
|
|
|
Variabilita podkorunových srážek ve smrkových tyčkovinách v závislosti na intenzitě výchovného zásahu
Pavlištová, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na studium vlivu různé intenzity výchovy smrkových tyčkovin na variabilitu podkorunových srážek. Pro tuto studii byla využita trojice ploch s různou intenzitou výchovy, která byla provedena před začátkem vegetačního období v roce 2020. Na ploše A byl proveden provozní zásah, kde bylo ponecháno 1800 ks/ha, plocha B byla nechána samovolnému vývoji s výchozí hustotou 4500 ks/ha a na poslední ploše C zůstalo po silném zásahu 1300 ks/ha. Na základě výsledků jsme zjistili, že nejvyšší úhrn srážek byl na ploše A. Nejideálnějším výchovným zásahem je tedy z pohledu podkorunových srážek zásah provozní (plocha A), kde ke kořenům stromů pronikne při tomto zásahu nejvíce vody.
|
|
|
Vliv klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého na vybraných lokalitách Jeseníků
Majerko, Jaroslav
Hlavním cílem této práce bylo stanovení vlivu klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na vybraných lokalitách Jeseníků. Na čtyřech lokalitách bylo pomocí Presslerova přírůstového nebozezu odebráno 160 vzorků. Šířky letokruhů byly změřeny a zpracovány v programu PAST 32. Odstranění věkového trendu z letokruhových křivek a vytvoření residuální indexové standardní chronologie bylo provedeno v programu ARSTAN. Tato vytvořená residuální chronologie byla použita pro modelování vlivu klimatických parametrů na radiální přírůst v programu DendroClim. Současně byla provedena analýza významných negativních let. Průměrné letokruhové křivky z jednotlivých lokalit vykazují vysokou vzájemnou podobnost. Radiální přírůst statisticky významně koreloval s teplotou od března do července a s půdní vlhkostí od března do května aktuálního roku. Nejvíce negativní významné roky, kdy reagovalo více jak 40 % všech stromů, jsou roky 1974, 1980, 1984 a rok 2003. Tyto negativní významné roky byly způsobeny nižším množstvím měsíčních úhrnů srážek a zvyšujících se průměrných teplot během vegetačního období.
|
|
|
Analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na výzkumné ploše Bílý Kříž a Rájec-Němčice
Novák, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá analýzou morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého na výzkumných plochách Bílý Kříž a Rájec–Němčice. Odběr vzorků dřeva proběhl z předem určených výšek stromu. Na těchto vzorcích bylo provedeno měření. Na makroskopické struktuře dřeva byla zjišťována šířka letokruhu, která se pohybovala od 2,2 do 4,5 mm, a procentuální zastoupení letního dřeva v letokruhu, které bylo v průměru 24 %. Poté následovala analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva. U tracheid byl zjišťován jejich radiální rozměr, který byl v průměru 31 μm, a tloušťka buněčných stěn, která měla hodnoty od 2 do 10 μm. S rostoucí výškou kmene bylo zjištěno, že se zvětšuje počet vytvořených tracheid a zároveň roste i šířka letokruhu. Ze zjištěných hodnot tlouštěk buněčných stěn byla vypočtena hustota dřeva, ta průměrně vyšla 480 kg·m-3. Poté se zkoumala proměnlivost stavby dřeva po poloměru a současně po výšce kmene. A nakonec se zjištěné údaje struktury dřeva porovnávaly s klimatickými daty.
|
|
|
Inventarizace výskytu jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd (revír Baraní)
Kaděrka, Josef
Tato bakalářská práce je zaměřena na inventarizaci jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd. Inventarizace probíhala v biskupských lesích Ostravsko – Opavské diecéze v k.ú. obce Bílá. Rozloha inventarizované oblasti je 191,58 hektarů. Celkem bylo zinventarizováno 60 porostů ve třech odděleních. V každém porostu byly zvoleny zkusné plochy. Na jednotlivých plochách byli spočítáni a změřeni jak jedinci jeřábu ptačího, tak i mateřský porost. Na třech vybraných stanovištích se u jeřábu ptačího kromě výšky změřil též průměr kořenového krčku, byl stanoven počet poškození zvěří a v laboratoři byl určen jejich věk. Získaná data byla analyzována v Excelu. Průměrný počet jedinců jeřábu ptačího na hektar je 2854 kusů. U výškové struktury je nejvíce jedinců v rozmezí do 20 centimetrů a od 21 do 50 centimetrů. U většiny porostů zastoupení smrku přesahovalo 50 %. Průměrné stáří náletu jeřábu je 5,5 let a každý jedinec byl v průměru 4,5x poškozen zvěří.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv nadmořské výšky a severní expozice na morfologickou a anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Ambrož, Petr
Na území pohoří Jeseníky byly vybrány tři lokality se stejnověkými smrkovými porosty v rozdílných nadmořských výškách se severní expozicí. Následně se v úvodní části bakalářské práce zpracoval literární přehled zaměřený především na popis, ekologii a vliv klimatických podmínek na růst a asimilační aparát smrku ztepilého. Na vybraných lokalitách byly později odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. Z těchto prýtů byly podle určeného klíče odebrány jehlice sloužící ke zhotovení příčného řezu. Zároveň byly odebrány jehlice pro analýzu projekční plochy a délky. U vytvořených mikroskopických preparátů se poté zjišťovaly jejich rozměry pomocí morfologické a anatomické analýzy. Takto vzniklá data byla statisticky zpracována v programu Statistica 12. Zjistilo se, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá délka a projekční plocha jehlice. Z výškopisu a hodnot solární radiace byly také pro některé anatomicko-morfologické parametry vytvořeny predikční mapy v programu ArcGIS.
|
|
|
Houby asociované s kořeny dřevin
Charvátová, Markéta ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Oproti půdnímu prostřední představují kořeny rostlin místo s podstatně vyšší dostupností živin, zejména díky přísunu uhlíkatých produktů fotosyntézy. Kořeny proto umožňují život řadě mikroorganismů, které tyto látky využívají. Mikroorganismy v kořenech, ale na druhou stranu mohou čelit nedostatku dalších živin, například dusíku a fosforu. Na rozdíl od bakterií dovede řada vláknitých hub transportovat tyto látky z půdy a jejich mycelia se tak vyskytují i v tomto prostředí - typickým příkladem jsou ektomykorrhizní houby, asociované s kořeny stromů. Kořeny stromů produkují exudáty, které se liší svým složením u každého druhu a dokonce se mohou lišit i u každého jedince. To způsobuje vysokou diverzitu hub, asociovaných s kořeny. V půdě jsou také přítomny parazitické a saprotrofní houby. Složení a aktivita mikroorganismů je rozdílná v rhizosféře a ve "volné" půdě, která není přítomností kořene ovlivněna. Práce poukazuje na odlišnost rhizosféry a "volné" půdy, význam mykorrhizních hub na fyziologii rostlin a shrnuje druhy hub nalezené na kořenech smrku ztepilého - Picea abies. Klíčová slova: houby, mykorrhiza, půda, rhizosféra, smrk ztepilý (Picea abies)
|
host ::
RSS.