|
|
Dynamika růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) ve smíšeném lese a monokultuře ve Východních Karpatech
Vyčítalová, Hana
Práce je zaměřena na pozorování rozdílu dynamiky růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) v monokulturách a v porostech s přimíšením jehličnatých dřevin smrku ztepilého (Picea abies L.) a/nebo jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v oblasti Východních Karpat. Měření přírůstu a půdní vlhkosti pomocí bodových dendrometrů a senzorů půdní vlhkosti probíhalo v blízkosti obce Râșca v regionu Suceava. Mimo vegetační sezonu zde byly také pořízeny hemisferiské („fish-eye“) snímky pro vyhodnocení canopy openness. Pro statistické vyhodnocení dat byly využity smíšené modely. V práci nebyl prokázán jednoznačný negativní vliv zvyšování procenta jehličnatých dřevin v porostu na přírůst ani na maximální rychlost růstu buku, což svědčí o jeho silné kompetiční schopnosti na stanovištích s příznivými podmínkami. Byl však prokázán negativní vliv vyššího zastoupení jehličnatých dřevin na dostupnost vody v půdě, pravděpodobně z důvodu vyšší intercepce, což naznačuje možné problémy při pěstování buku s vysokým přimíšením jehličnatých dřevin na suchem ohrožených lokalitách. Rychlost růstu byla nejvyšší na přelomu června a července, což odkazuje na závislost dynamiky růstu buku na slunečním cyklu a vypovídá o tom, že největší efekt na snížení přírůstu může mít sucho právě v období kolem letního slunovratu. Na základě získaných výsledků lze doporučit pěstování buku pouze s malou příměsí jehličnatých dřevin, a preferovat spíše přimíšení ostatních listnatých dřevin pro snížení intercepce porostu.
|
|
|
Vliv smíšení porostu na dynamiku růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve Finsku
Vyčítalová, Hana
Smíšené porosty vynikají svou druhovou bohatostí a teoreticky mají lepší předpoklad pro vyrovnání se s disturbancemi než monokultury. Na druhou stranu v nich panuje mezidruhová konkurence, která může mít za následek utlačování jednotlivých druhů v ekosystému. Pro přiblížení vlivu smíšení porostu na přírůst borovice lesní (Pinus sylvestris L.) bylo v provincii Severní Karélie (Finsko) vybráno celkem 12 výzkumných ploch. Byly pozorovány objemové změny kmene a reakce na stres suchem během vegetační sezóny 2018 u jedinců v monokulturách a s přimíšením jednoho nebo obou z druhů smrk ztepilý (Picea abies L.) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth.). Měření objemových změn probíhalo pomocí bodových dendrometrů instalovaných na jednotlivých borovicích, teplota a půdní vlhkost byly sledovány čidlem TMS-4 umístěným v půdě uprostřed každé výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ve všech případech přirůstala borovice lesní pouze v závislosti na vodě srážkové, nikoliv podzemní. U jedinců v monokulturách byl pak zaznamenán až dvakrát větší přírůst než v obou druzích smíšení. Prokázali také lepší schopnost dosytit pletiva vodou po jejím vytranspirování v průběhu červencového sucha. V srpnu však byla odezva na stres suchem srovnatelná v monokulturách i ve smíšených porostech. Z naměřených výsledků vyplývá, že mezidruhová konkurence může mít negativní vliv na přírůst a snášení sucha borovice lesní z krátkodobého hlediska. V době stupňujících se extrémních klimatických událostí po celém světě je však třeba tuto tématiku dále zkoumat, aby bylo možné vytvořit optimální podmínky pro růst budoucích lesů.
|
|
|
Fenologická sledování u buku lesního (Fagus sylvatica L.) s ohledem na výškový gradient porostů
Popelková, Markéta
V této práci je zpracováno pozorování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) na dvou lokalitách lišících se nadmořskou výškou porostů. První sledovaná výzkumná plocha se nachází na ŠLP ML Křtiny, revír Bílovice nad Svitavou s nadmořskou výškou 320 m n. m., která byla založena v roce 2011. Druhá výzkumná plocha náleží Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Rájec -- Němčice s nadmořskou výškou 625 m n. m., na této ploše je pozorování smíšeného porostu prováděno od roku 2004. U vybrané dřeviny byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na teploty vzduchu daného roku ve sledovaných porostech.
|
|
|
Postavení modřínu opadavého a borovice lesní ve smíšených lesních porostech na ŠLP Křtiny
Dobrá, Alena
Práce byla zaměřena na posouzení stavu Larix decidua Mill. a Pinus sylvestris L. ve smíšených porostech ŠLP ML Křtiny před započetím uplatňování principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. V prvé části byla provedena analýza postavení dřevin na základě dat LHP. V druhé části byly založeny a vyhodnoceny dvě výzkumné plochy ve směsi borovice s bukem. Ve třetí části byla navržena alternativní pěstební opatření pro výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ŠLP Křtiny je tvořen ze 77 % smíšenými porostními skupinami. Ve směsích je nejvíce zastoupen buk (31 %). Borovice měla zastoupení 9,3 %, modřín 9,8 %. Průměrná výška borovice ve směsích je 25 m a průměrná výčetní tloušťka 35 cm. U modřínu byla zjištěna průměrná výška 30 m a tloušťka 40 cm. Z vyhodnocení výzkumných ploch bylo zjištěno, že výčetní kruhová základna obou dřevin byla vždy vyšší než tabulková. Dále bylo zjištěno, že borovice byla na obou plochách značně poškozena vrcholovými zlomy. Modřín měl nejvyšší produkci na VP č. 2 na ploše směs (0,63 m3), ale celková produkční schopnost dřevin byla vyšší na VP č. 1. Při porovnání ploch buku, borovice a směsi mezi sebou, byl zjištěno, že vždy měla vyšší produkci plocha borovice. Navržené pěstební opatření bylo rozděleno na dva způsoby. První způsob byl navržen v rámci přírodě blízkého hospodaření a druhý způsob byl navržen pro pasečný způsob hospodaření.
|
|
|
Vyhodnocení změn v produkci a dřevinné skladbě porostu vzniklého z liniových výsadeb
Veinerová, Kristina ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Krykorková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se týká vyhodnocení dospělé bukové porostní skupiny v přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty. Tato porostní skupina vznikla řadovými výsadbami a její počáteční dřevinné složení bylo smrk 50%, buk 25%, dub 13%, modřín 12. Během vývoje byly odstraňovány hlavně smrk a dub, současná dřevinná skladba je buk 96%, modřín 3% a smrk 1%. Současná porostní zásoba dosahuje 796 m3/ha. Tato porostní skupina byla sledována během vývoje a výsledky byly v jednotlivých periodách publikovány. Při porovnání výsledků, můžeme konstatovat, že buk na živných stanovištích v oblasti Karpat dosahuje mimořádných dimenzí a při řádné výchově také mimořádné kvality
|
|
|
Vyhodnocení koloběhu hořčíku ve smíšeném porostu v oblasti Drahanské vrchoviny
Hartl, Vít
Hořčík patří mezi významné biogenní prvky jak pro rostliny, tak pro živočichy. V rostlinách zasahuje do mnoha metabolických procesů a nejvíce je spojen s fotosyntézou. Bakalářská práce hodnotí toky a zásoby hořčíku na úrovni lesního porostu a půdy v oblasti Drahanské vrchoviny (poloha: 49°28'2.976"N, 16°41'18.181"E) ve smíšeném porostu (BK, SM, JD) ve věku 130 let na kambizemi modální oligotrofní jedlo-bukového lesního vegetačního stupně v nadmořské výšce 610--620 m n. m. V lesním porostu je 23 655 kg.Mg.ha-1 akumulováno v nadložním humusu a půdě. Srážky na volné ploše činí 0,93 kg.Mg.ha-1.rok-1, podkorunovými srážkami se do půdy dostává ročně 2,55 kg.Mg.ha-1. Vstup hořčíku průsakovými vodami pod A0 horizontem je kalkulován ve výši 2,37 kg.Mg.ha-1 Získané výsledky rozšiřují poznatky o tocích a výskytu hořčíku v půdě ve smíšených lesních porostech.
|
|
|
Fenologie lesních dřevin ve smíšeném porostu na polesí Bílovice nad Svitavou
Dvořák, Vojtěch
Na výzkumné ploše ŠLP ML Křtiny, polesí Bílovice nad Svitavou, která byla založena v roce 2011, probíhalo fenologické sledování u dubu zimního (Querus petraea Matt. Liebl.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) ve 35letém smíšeném porostu. U obou sledovaných dřevin byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na průběh počasí daného roku. Teplotní nároky pro vegetativní fenologické fáze u obou dřevin byly vyjádřeny pomocí sum efektivních teplot vzduchu vyšších než 5 °C a nad 0 °C. Bylo provedeno srovnání průběhu jarních i podzimních fenologických fází u modřínu opadavého a dubu zimního. Získané výsledky byly konfrontovány s údaji dalších autorů v České republice i v zahraničí. Rovněž bylo provedeno porovnání nástupu a trvání jednotlivých fenologických fází těchto dřevin s údaji dlouhodobého pozorování ČHMÚ na plochách o stejné nadmořské výšce v České republice.
|
|
|
Fenologická sledování u buku lesního (Fagus sylvatica L.) s ohledem na výškový gradient porostů
Popelková, Markéta
V této práci je zpracováno pozorování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) na dvou lokalitách lišících se nadmořskou výškou porostů. První sledovaná výzkumná plocha se nachází na ŠLP ML Křtiny, revír Bílovice nad Svitavou s nadmořskou výškou 320 m n. m., která byla založena v roce 2011. Druhá výzkumná plocha náleží Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Rájec -- Němčice s nadmořskou výškou 625 m n. m., na této ploše je pozorování smíšeného porostu prováděno od roku 2004. U vybrané dřeviny byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na teploty vzduchu daného roku ve sledovaných porostech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.