|
|
Slavnostní vjezd císaře Rudolfa II. do Olomouce roku 1577
BURIANOVÁ, Zuzana
Předkládaná práce se věnuje slavnostnímu vjezdu císaře Rudolfa II. do Olomouce v červnu roku 1577 a starobylému rituálu stavovského holdování, jenž legitimizoval nástup panovníka na trůn. Autorce jde o přiblížení raně novověké slavnosti prostřednictvím metodologické koncepce symbolické komunikace, jejíž teoretická východiska zpracovala zvláště Barbara Stollberg-Rilinger. Práce staví na vědeckých přístupech historické antropologie a pokouší se nahlédnout do dějin mentalit. Autorka analyzuje dobový pramen, jehož původce byl očitým svědkem celé události. V úvodu práce se autorka věnuje představení metodologických východisek, literatuře, která byla pro práci stěžejní, a užitým pramenům. Ve druhé kapitole je vylíčena cesta císaře Rudolfa II. do Prahy, odkud byla zahájena holdovací pout po jednotlivých zemích habsburské monarchie. Třetí a čtvrtá kapitola jsou postaveny na rozboru a interpretaci pramenu a jsou pro práci stěžejní. Ve třetí kapitole je naznačeno vnímání nadřazenosti a moci, které se odráží v hierarchickém uspořádání raně novověké společnosti. Čtvrtá kapitola se věnuje prezentaci Rudolfa II. prostřednictvím symbolu užitých při jeho triumfálním vjezdu do města. V závěru práce autorka shrnuje výsledky výzkumu. Na jejich základě odpovídá na otázky, které si při psaní práce pokládala. Festivity byly vítaným zpestřením každodenního života v raném novověku. Měly přesně danou podobu, proto bylo silně vnímáno jakékoli narušení jejich ritualizovaného průběhu. Autorka dochází k závěru, že ve vyšší raně novověké společnosti hrálo velkou roli postavení a ceremoniál byl jednou z příležitostí toto postavení prezentovat.
|
|
|
Markéta Tereza Španělská a její příjezd na Apeninský poloostrov roku 1666 očima soudobého pozorovatele
KŘÍŽ, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje cestě Markéty Terezy Španělské z Madridu do Vídně roku 1666. Zaměřuje se především na reflexi každodenního života manželky císaře Leopolda I. během cesty a doprovodné barokní performance, které tvořily nedílnou součást putování mladší dcery Filipa IV. Z heuristického hlediska vychází především z dobového tisku Relacion diaria de la iornada de la Senora Emperatriz: desde que desembarcó en el Final, hastaque salió de Lombardia od Josepha de Villarroell, jenž vyšel roku 1667 v Miláně. Tento španělsky psaný deník cesty Markéty Terezy byl sestaven jedním z přímých účastníků zmiňované výpravy. Přítomná práce se rovněž pokouší o konstrukci obrazu Markéty Terezy a Luise de Guzmán Ponce de León, španělského místodržícího Milánského vévodství, v symbolické řeči výše uvedených performancí.
|
|
|
Slavnostní vjezd Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské do Vídně roku 1699
LEE STOLIČKA, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje slavnostnímu vjezdu Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské do Vídně 24. února 1699, který se uskutečnil u příležitosti sňatku s římským králem Josefem I. Zaměřuje se především na rekonstrukci průběhu slavnostního vjezdu. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství, kterému se autor věnuje v chronologickém pořadí. Stranou pozornosti nezůstává ani okázalý barokní ohňostroj, který se konal v průběhu následných svatebních oslav. V první kapitole se autor rovněž věnuje výběru budoucí manželky římského krále Josefa I. očima hannoverského kurfiřta Arnošta Augusta. Následná kapitola se zabývá svatbou v zastoupení v Modeně. Druhá kapitola se věnuje rekonstrukci cesty Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské z Modeny do Vídně. Přítomná práce se také pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky v průběhu cesty a následného vjezdu do Vídně. Tvořily je zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky.
|
host ::
RSS.