Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Měřicí systém impulzního proudového zdroje
Myška, Radek ; Križan, René (oponent) ; Drexler, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá metodami měření neperiodických proudových impulsů vysoké úrovně. V práci jsou teoreticky rozebrány možnosti měření proudových impulsů s využitím proudového bočníku, Rogowskeho senzoru a magneto-optického senzoru. Pro Rogowskeho senzor je proveden návrh cívky senzoru a navrženo jeho konstrukční provedení. Bylo realizováno experimentální měření proudových impulsů s krátkými časovými relacemi. Na základě výsledků měření byla zhodnocena vhodnost senzoru pro měření neharmonických průběhů. Pro magneto-optický senzor bylo zvoleno řešení s využitím optického vlákna jako Faradayova rotátoru. Pro toto provedení senzoru byl proveden kompletní návrh senzoru. Byly ověřeny jednotlivé části senzoru. Experimentální magneto-optické senzory byly realizovány a byly ověřovány jejich vlastnosti.
Proudový postranní kanál mikroprocesorů
Obručník, Ondřej ; Hanák, Pavel (oponent) ; Martinásek, Zdeněk (vedoucí práce)
V této diplomové práci je podrobně prostudována problematika proudového (výkonového) postranního kanálu. Zabývá se útokem na tento typ postranního kanálu a způsoby, kterými je možné tento kanál analyzovat. Také jsou zde prezentovány dvě měřící metody, pomocí kterých je možné útok úspěšně provézt. Dále práce popisuje postup, který byl použitý pro analýzu proudového postranního kanálu mikroprocesoru PIC16F84A. Zkoumaný mikroprocesor, zapojený do obvodu podle zde uvedeného schématu, postupně zpracovával různé programy realizující vždy jinou operaci, která odpovídá konkrétní použité instrukci. V odpovídajících kapitolách jsou také uvedeny výsledné hodnoty a grafy, které se podařilo měřením získat.
Návrh elektroniky autonomního monitorovacího systému
Heger, Krištof ; Houška, Pavel (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá návrhom elektronických prvkov autonómneho monitorovacieho systému, ktorý bude použitý na diagnostiku elektromagnetického vibračného generátora vyvinutého na VUT v Brne. Tento generátor by mal byť v reálnej praxi použitý v aplikácii, kde sa vyskytujú časté mechanické rázy, napr. v automobilovej alebo nákladnej doprave. Monitorovací systém má za úlohu zistiť, či je v takejto dopravnej aplikácii generátor schopný vyprodukovať dostatočné množstvo elektrickej energie, ktoré by zabezpečilo bezproblémovú prevádzku rôznych bezdrôtových snímačov používaných v podobných aplikáciách. Súčasťou práce je prehľad autonómnych diagnostických systémov z vedeckej a komerčnej oblasti, stručný popis použitého vibračného generátora ako aj rešerš komerčne dostupnej power management elektroniky. Ďalšie kapitoly uvádzajú podrobný popis jednotlivých funkčných prvkov energy harvesting systému, simuláciu chovania generátora pre optimálnu záťaž v troch rôznych modelových aplikáciách a najdôležitejšiu časť – samotný návrh autonómneho monitorovacieho systému. Na záver sú zhodnotené dosiahnuté výsledky a je posúdené, či je generátor pri budení rázmi použiteľný v danej aplikácii.
Návrh elektroniky autonomního monitorovacího systému
Heger, Krištof ; Houška, Pavel (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá návrhom elektronických prvkov autonómneho monitorovacieho systému, ktorý bude použitý na diagnostiku elektromagnetického vibračného generátora vyvinutého na VUT v Brne. Tento generátor by mal byť v reálnej praxi použitý v aplikácii, kde sa vyskytujú časté mechanické rázy, napr. v automobilovej alebo nákladnej doprave. Monitorovací systém má za úlohu zistiť, či je v takejto dopravnej aplikácii generátor schopný vyprodukovať dostatočné množstvo elektrickej energie, ktoré by zabezpečilo bezproblémovú prevádzku rôznych bezdrôtových snímačov používaných v podobných aplikáciách. Súčasťou práce je prehľad autonómnych diagnostických systémov z vedeckej a komerčnej oblasti, stručný popis použitého vibračného generátora ako aj rešerš komerčne dostupnej power management elektroniky. Ďalšie kapitoly uvádzajú podrobný popis jednotlivých funkčných prvkov energy harvesting systému, simuláciu chovania generátora pre optimálnu záťaž v troch rôznych modelových aplikáciách a najdôležitejšiu časť – samotný návrh autonómneho monitorovacieho systému. Na záver sú zhodnotené dosiahnuté výsledky a je posúdené, či je generátor pri budení rázmi použiteľný v danej aplikácii.
Měřicí systém impulzního proudového zdroje
Myška, Radek ; Križan, René (oponent) ; Drexler, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá metodami měření neperiodických proudových impulsů vysoké úrovně. V práci jsou teoreticky rozebrány možnosti měření proudových impulsů s využitím proudového bočníku, Rogowskeho senzoru a magneto-optického senzoru. Pro Rogowskeho senzor je proveden návrh cívky senzoru a navrženo jeho konstrukční provedení. Bylo realizováno experimentální měření proudových impulsů s krátkými časovými relacemi. Na základě výsledků měření byla zhodnocena vhodnost senzoru pro měření neharmonických průběhů. Pro magneto-optický senzor bylo zvoleno řešení s využitím optického vlákna jako Faradayova rotátoru. Pro toto provedení senzoru byl proveden kompletní návrh senzoru. Byly ověřeny jednotlivé části senzoru. Experimentální magneto-optické senzory byly realizovány a byly ověřovány jejich vlastnosti.
Proudový postranní kanál mikroprocesorů
Obručník, Ondřej ; Hanák, Pavel (oponent) ; Martinásek, Zdeněk (vedoucí práce)
V této diplomové práci je podrobně prostudována problematika proudového (výkonového) postranního kanálu. Zabývá se útokem na tento typ postranního kanálu a způsoby, kterými je možné tento kanál analyzovat. Také jsou zde prezentovány dvě měřící metody, pomocí kterých je možné útok úspěšně provézt. Dále práce popisuje postup, který byl použitý pro analýzu proudového postranního kanálu mikroprocesoru PIC16F84A. Zkoumaný mikroprocesor, zapojený do obvodu podle zde uvedeného schématu, postupně zpracovával různé programy realizující vždy jinou operaci, která odpovídá konkrétní použité instrukci. V odpovídajících kapitolách jsou také uvedeny výsledné hodnoty a grafy, které se podařilo měřením získat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.