|
|
Optimalizace péče o ohrožené dítě do 6 let věku
FARKAŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce byla zpracována na aktuální problematiku, zda je důležité až nutné zachovat institucionální péči pro děti do 3 let věku, nebo zda ji může postupně zcela nahradit pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD). Výzkum byl uskutečněn kvantitativní strategií a metodou dotazníků, jenž byly určeny jak pěstounům (dlouhodobým a na přechodnou dobu), tak i právě institucím pod gescí MZ pro děti do 3 let v ČR. Dále byla k výzkumu získána data z ÚZIS, jež potvrzují až cca 85 % návratnost dětí do rodin, jak vlastních, tak do náhradních, dohromady. Návrat do biologických rodin nepodkročil v letech 2011 - 2015 50 %. Šetření dále poukázalo na odlišný pohled role PPPD. Pěstouni (jak dlouhodobí, tak přechodní) zastávají více formu PPPD a zdůrazňují její pozitiva, naopak instituce pro děti do 3 let pod gescí MZ si uvědomují možná rizika nedostatku pěstounů (PPPD). Dále je v práci nastíněna problematika nedostatku PPPD pro těžce zdravotně postižené děti či děti jiného etnika, což shledávají zařízení jako velké dilema. S tím souvisí i důvody, pro které jsou děti do náhradní péče rozděleny. Do PPPD jsou více umisťovány děti ze sociálních důvodů a do institucionální spíš děti ze zdravotně sociálních příčin. Sami pěstouni uvádějí situace, za kterých by měli obavu péči vykonávat. Tyto uvedené příklady se vcelku shodují s případy dětí, jež jsou v odborné péči zmiňovaných institucí. Závěrem lze shrnout a potvrdit, že PPPD, tak péče ústavní hrají v systému péče o děti nezastupitelnou roli a dohromady vytvářejí vyvážený a potřebný komplex péče o ohrožené děti a navzájem se doplňují. Ne každé dítě je totiž vhodné pro péči ústavní a naopak. Např. u dětí s těžkým postižením či opakovaných selhávání v rodinách není vhodné dítě znovu vystavovat stresu, že se opět něco nepovede. Proto by mělo být plánované rušení těchto zařízení znovu prodiskutováno a přehodnoceno.
|
host ::
RSS.