|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
|
|
Adaptability of the Suburban Environmental Structure
Jenčková, Barbora
Volná krajina suburbánního území stále ještě vytváří prostor pro formování nových sídelních struktur. Některé nové stavby v perimetru velkých měst vznikají ve vazbě na stávající sídla jako odezva na poptávku v sídle či regionu, mnohé jsou však na místních podmínkách a potřebách téměř nezávislé. Zatímco na okrajích původních obcí se rozvíjí nová monofunkční zástavba pro bydlení, ve volné krajině se nově utvářejí průmyslové a logistické areály, které výrazně ovlivňují krajinu i obraz sídel. Zejména se jedná o areály a objekty nadmístního využití, jejichž vznik je determinován potřebou v globálním kontextu a které jsou vázané na existenci nadmístní dopravní infrastruktury. V perimetru města Brna jsou v oblastech Židlochovicka a Kuřimska zkoumány vazby nových struktur na stávající osídlení, míra přínosu nových intervencí či naopak oslabení stávajících sídelních struktur těmito intervencemi a adaptabilita původních a nových struktur osídlení v souvislosti s těmito jevy.
|
|
|
Elasticity of the Settlement Structure and Expansion of Settlements into the Landscape: The Shares of the Built Area and the Plots for Building Development
Jenčková, Barbora
Sídelní struktura prochází permanentní proměnou. Dosavadní urbanizaci provází postupné rozpínání sídel do krajiny. V metropolitních oblastech se zvýšená poptávka po rozvojových plochách projevuje tlakem na vymezování dalších zastavitelných ploch na úkor volné krajiny. Míra stávající urbanizace v okolí metropole není často přímo závislá na přírodních podmínkách a morfologii území, rozhodující je spíše vzdálenost a vztah k metropolitnímu centru. Sídla jsou nucena se s proměnami vyrovnávat. Podstatnou vlastností sídelních struktur je proto adaptabilita. Elasticita sídelní struktury je proto představována jako hodnota, která umožňuje reagovat na změny. Na základě teoretických závěrů, ověřených na případových studiích, budou stanoveny vlastnosti a charakteristiky elastických sídelních struktur.
|
|
|
Elasticity as a Determining Factor for the Natural Regeneration of the Settlement Structure
Jenčková, Barbora
Probíhající proměna sídel a krajiny sleduje proměnu životního sty- DOI: 10.13164/PHD.FA2017.2 lu, vztahu člověka ke krajině. Mizí vztah k půdě jako zdroji obživy, mění se postoj obyvatel k podobě sídel. Zástavba se extenzivně rozpíná, mění se měřítko a formy osídlení, do struktury se vepsaly novotvary bez vztahu k území. Ztrácí se vzájemné vazby v území, obsahující vlastnosti živých struktur. Vývoj sídel ve vztahu ke krajině zaznamenal ve sledovaném období minimálně dvě problematické fáze – proměnu pozemkové struktury v poválečném období a období posledních přibližně 25 let, kdy se objevuje výrazná suburbanizace. Na podobě krajiny a osídlení se podepisuje způsob územního plánování. Je proto nezbytné zdůrazňovat vytváření vzájemných vazeb, uchování krajiny jako nenahraditelné hodnoty. Je pravděpodobné, že tradiční model osídlení disponuje takovou strukturou vazeb, která poskytuje dostatečnou elasticitu vzhledem ke změnám podmínek. Tato hypotéza bude ověřena analýzou funkčnosti struktury osídlení - případová studie se zaměřuje na oblast Židlochovicka, avšak výsledky je třeba srovnat s příklady jiných sídel v obdobném kulturním okruhu.
|
|
|
Proměny sídelní struktury Hořovicka ve středověku
Taibl, Pavel ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Hasil, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je základní sídelně-historická charakteristika proměn sídelní struktury Hořovicka od 6. do 15. století. Důraz je kladen na archeologicky postižitelné proměny venkovského osídlení a sítě centrálních lokalit. Východiskem je vyhodnocení povrchových sběrů, geofyzikálního a detektorového průzkumu a archeologických odkryvů na středověkém sídlišti na katastru Suchomast (okr. Beroun), které se uskutečnily r. 2010. Vedle analýzy proměny sídelního areálu práce poskytuje základní představu o vývoji keramické produkce v tomto dosud málo poznaném regionu. Poznání širšího sídelního kontextu se opírá o rešerši dosavadních archeologických aktivit a analytických povrchových sběrů na vybraných plochách, do nichž byli zapojeni studenti ÚPA FF UK. Hodnocení písemných pramenů zčásti vychází z připravované práce dr. D. Kalhouse. Závěry studia jsou konfrontovány s dosavadní představou o proměnách venkovského osídlení v Českých zemích. Klíčová slova středověk, Hořovicko, sídelní struktura, sídliště, keramika, hradiště, středověká proměna
|
|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
|
|
Vývoj osídlení a obyvatelstva na Lipensku do vzniku přehradní nádrže Lipno
KOUBOVÁ, Jolana
Práce se zabývá vývojem osídlení a obyvatelstva v regionu Lipenska v rámci historické geografie. Úvodní část práce je zaměřena na složkově ? geografický popis zkoumaného území a vymezení tohoto regionu. Další kapitoly jsou zaměřeny na vývoj prostorové struktury obyvatelstva z hlediska času a dalších geografických a historických souvislostí a vazeb. Závěr práce je věnován změnám v osídlení vyvolaných výstavbou a existencí přehradní nádrže Lipno. Cílem práce je ucelený náhled do problematiky sídelního vývo-je oblasti v souvislosti s vývojem obyvatelstva a geograficko-historickými proměnami území. Bakalářská práce je zpracována na základě archivních materiálů, terénního vý-zkumu, historických a současných map, katastrálních map a leteckých snímků. Součástí práce je využití geografického informačního systému (GIS).
|
|
| |
host ::
RSS.