Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vliv způsobu studeného chmelení na senzomický a senzorický profil svrchně kvašeného piva
Bečková, Alena ; prof.Ing.Pavel Dostálek, CSc. (oponent) ; Olšovská,, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vliv studeného chmelení na senzomický a senzorický profil svrchně kvašeného piva. Cílem práce bylo studeným chmelením upravit vzorky svrchně kvašeného piva, analyzovat je senzomicky a senzoricky, optimalizovat metodu stanovení silic a výsledky porovnat s dostupnou literaturou. V teoretické části je rozebrána problematika použitých surovin a analyzovaných látek, dále technologických a analytických metod. Praktická část je sestavena z technologické přípravy vzorků a analytické části připravených vzorků. Byl použit komerční produkt typu American Indian Pale Ale, do kterého byl přidán studeným chmelením chmel Cascade. V čerstvém pivu a dva měsíce starém pivu byly provedeny základní analýzy stupňovitosti piva, a prokvašení, V pivu i ve chmelu byly stanoveny vybrané silice, karbonylové sloučeniny a hořké kyseliny, vybrané kovové kontaminanty a dusičnany. Vzorky piva byly ve shodném dvouměsíčním odstupu hodnoceny senzoricky. Bylo zjištěno, že vlivem studeného chmelení vzrostlo pH piva. Ve vzorcích byl stanoven profil silic a srovnán se senzorickým hodnocením. Výsledky mohou být využity jako podklad k dalšímu zkoumání, část výsledků je aplikovatelná v průmyslové praxi.
Možnosti použití přírodních extraktů při výrobě piva
Poštulková, Žaneta
Tato diplomová práce je věnována především výrobě piva s přídavkem rostlinných extraktů. Taková piva se na světovém i českém trhu vyskytují zcela zřídka. Takový druh piva s rostlinnými extrakty se zdá býti, jako jedna z možností, jak se odlišit a zviditelnit na současném trhu. Část této práce je věnovaná technologii výroby piva. Je zde popsána výroba piva od varního procesu, přes fázi fermentace, až po úsek filtrace piva, stáčení a expedici. Zahrnuty jsou zde i obecné informace o základních surovinách při výrobě piva. Další část je věnována samozřejmě i rostlinným zástupcům, které jsou v podobě extraktu klíčovým materiálem pro experiment. Jedná se konkrétně o Matricaria chamomilla L., Mentha x piperita L., Plantago lanceolata L., Tilia cordata Mill., Echinacea purpurea L., Valeriana officinalis L. a Salvia officinalis L. Praktická část této práce se věnuje výrobě spodně kvašeného piva, do kterého se experimentálně aplikují varianty bylinných extraktů. Vyrobené vzorky piv jsou senzoricky hodnoceny. U těchto vzorků byl proveden i analytický rozbor. Výsledky senzorického hodnocení jsou mezi sebou porovnány a znázorněny v grafu. V závěrečné části jsou shrnuty poznatky z průběhu experimentu a doplněny o možnosti vylepšení některých technologických kroků.
Možnosti výroby piva z koncentrátů
Dufková, Renáta
Hlavním cílem diplomové práce na téma: „Možnosti výroby piva z koncentrátů“ bylo vyrobit 10 variant piva za použití sladinových koncentrátů a také sladu. Teoretická část se zabývá surovinami, které se používají k výrobě piva, technologií výroby piva ze surovin a také z mladinových i sladinových koncentrátů. V literární rešerši jsou dále popsány sladinové a mladinové výtažky. V praktické části práce byly použity sladové výtažky ze Sladovny Bruntál. Pro výrobu piva byl použit slad (plzeňský, barvicí a pšeničný) a sladové výtažky, a to jak tekuté, tak sušené (kanditní, pekařský, barvicí, tmavý výtažek, sušený střední, sušený extra světlý a pšeničný). Vyrobená piva byla po dozrání fyzikálně-chemicky zhodnocena. U všech vzorků byl stanoven obsah objemového a hmotnostního alkoholu, skutečný a zdánlivý extrakt, extrakt původní mladiny, stupeň prokvašení a pH. Byla provedena senzorická analýza všech uvařených vzorků. Světlý ležák a kanditní sladový výtažek vykazovaly nejlepší výsledky po stanovení na analyzátoru FermentoFlash a byly hodnoceny jako nejlepší v senzorické analýze. Součástí praktické části bylo i chemické stanovení sladových výtažků, kdy byl stanoven obsah bílkovin u všech vzorků. U tekutých sladových výtažků byl navíc stanoven obsah refraktometrické sušiny. U výtažků byl obsah refraktometrické sušiny vyrovnaný, zatímco obsah bílkovin lehce kolísal.
Vliv způsobu studeného chmelení na senzomický a senzorický profil svrchně kvašeného piva
Bečková, Alena ; prof.Ing.Pavel Dostálek, CSc. (oponent) ; Olšovská,, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vliv studeného chmelení na senzomický a senzorický profil svrchně kvašeného piva. Cílem práce bylo studeným chmelením upravit vzorky svrchně kvašeného piva, analyzovat je senzomicky a senzoricky, optimalizovat metodu stanovení silic a výsledky porovnat s dostupnou literaturou. V teoretické části je rozebrána problematika použitých surovin a analyzovaných látek, dále technologických a analytických metod. Praktická část je sestavena z technologické přípravy vzorků a analytické části připravených vzorků. Byl použit komerční produkt typu American Indian Pale Ale, do kterého byl přidán studeným chmelením chmel Cascade. V čerstvém pivu a dva měsíce starém pivu byly provedeny základní analýzy stupňovitosti piva, a prokvašení, V pivu i ve chmelu byly stanoveny vybrané silice, karbonylové sloučeniny a hořké kyseliny, vybrané kovové kontaminanty a dusičnany. Vzorky piva byly ve shodném dvouměsíčním odstupu hodnoceny senzoricky. Bylo zjištěno, že vlivem studeného chmelení vzrostlo pH piva. Ve vzorcích byl stanoven profil silic a srovnán se senzorickým hodnocením. Výsledky mohou být využity jako podklad k dalšímu zkoumání, část výsledků je aplikovatelná v průmyslové praxi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.