|
|
Systém řízení dobrovolníků v domovech pro seniory
ŠTEIEROVÁ, Michaela
Dobrovolnictví je nedílnou součástí lidského života. Dobrovolnickou činnost můžeme definovat jako samostatnou činnost prováděnou ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu. Sociální oblast je jedna z nejvíce potřebných oblastí, ve které mohou dobrovolníci svoji činnost vykonávat. Tato diplomová práce se zabývá systémem řízení dobrovolníků v domovech pro seniory. Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat způsob řízení dobrovolníků v domovech pro seniory a jejich spolupráci s ostatními subjekty. K dosažení cílů diplomové práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Jako metoda sběru dat byla zvolena metoda dotazování, která probíhala s jednotlivými informanty pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Data byla zpracována technikou zakotvené teorie a byla graficky znázorněna v softwarovém programu ATLAS.ti. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že systém řízení dobrovolníků, které domovy pro seniory zajišťují ve spolupráci s dobrovolnickými centry, je řízen efektivněji než v případech, kdy si jej domovy pro seniory zajišťují samy. Především široká nabídka poskytovaných služeb má za následek dlouhodobé působení dobrovolníků v domovech pro seniory. Tato skutečnost přináší pro samotná zařízení zvýšení kvality života jejich klientů. Výsledky této práce mohou být užitečné především pro dobrovolnická centra a domovy pro seniory. Rovněž mohou být přínosem pro veřejnost jako náhled do této aktuální a velmi důležité oblasti. Zároveň je možné, že samotné výsledky mohou být užitečné také pro poskytovatele sociálních služeb v Jihočeském kraji, jelikož práce je zaměřena především na tento kraj. Rovněž je práce doplněna o výpovědi pracovníků domovů pro seniory v tomto kraji o tom, jaké mají o systému řízení dobrovolníků informace
|
|
|
Mezigenerační literární projekt pro kurz Univerzita pro prarodiče a vnoučata
ZELENKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce "Mezigenerační literární projekt pro kurz Univerzita pro prarodiče a vnoučata" se v teoretické části zabývá problematikou mezigeneračních vztahů, a to zejména vztahem mezi generací prarodičů a vnoučat. Zaměřuje se na historický vývoj mezigeneračních vztahů, důsledky těchto vztahů, kladné i záporné a trávení volného času mezi generacemi. Zahrnutým tématem v rámci teoretické části je také mezigenerační učení a jeho možnosti. Praktická část je zaměřena na literární projekt, použité metody, rozpis programu projektu a jeho následnou realizaci v rámci literárního bloku kurzu Univerzita pro prarodiče a vnoučata. Uskutečněný projekt je na závěr zhodnocen a reflektován organizátorem i účastníky samotného kurzu.
|
|
|
Koncept bazální stimulace u seniorů s využitím psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma.
HUBÁČKOVÁ, Lenka
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který podporuje vývoj u osob, které jsou krátkodobě či dlouhodobě omezeni ve vnímání, komunikaci a pohybu. Ošetřovatelská péče je v konceptu bazální stimulace strukturovaná tak, aby byly podporovány zachovalé schopnosti seniora. Cílem bazální stimulace je pochopit potřeby seniora, přizpůsobit se jeho stylu komunikace, poskytnout mu prostor pro orientaci a pro rozvoj jeho osobnosti. Předpokladem je také práce s biografií, která je základním stavebním kamenem psycho-biografického modelu péče. Pro ošetřovatelskou péči je model velkým přínosem, hlavně má pozitivní vliv na samotného seniora, protože v modelu je vnímán jako člověk se svou biografií.Cílem práce bylo zjistit, jak je využíván psycho-biografický model péče Erwina Böhma v rámci konceptu bazální stimulace. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně pracují s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma a jakým způsobem sestry umějí odebírat anamnézu podle psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma. Dále byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem umějí sestry pracovat s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma? Jak odebírají anamnézu od klienta podle psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma? Jak se využívá koncept bazální stimulace v domově pro seniory?K realizaci výzkumné části byl použit kvalitativní výzkum metodou hloubkové rozhovoru. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon, a poté doslovně přepsány bez lingvistické úpravy. Výzkumné šetření probíhalo v domově pro seniory Svaté Zdislavy a Svaté Anny. Následně přepsané rozhovory, byly zpracovány technikou otevřeného kódování, metodou papír a tužka. Na podkladě vytvořených kódů vznikly jednotlivé kategorie a podkategorie. Celkem bylo vytyčeno osm kategorií. Vše je znázorněno v přehledných schématech daných kategorií. Z výzkumného šetření je patrné, že respondentky o konceptu bazální stimulace mají velmi dobré vědomosti a zkušenosti. Zajímavým zjištěním bylo, že respondentky umějí velmi dobře aplikovat koncept bazální stimulace do ošetřovatelské péče a dokážou samy vhodně volit techniky bazální stimulace. U psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma už tak překvapivé výsledky nebyly. V této problematice mají respondentky málo informací i zkušeností. Z výzkumu je dále patné, že respondentky dobře odebírají biografickou anamnézu a umějí s ní pracovat. Všechny respondentky se shodly, že odebrání biografické anamnézy je jedna z nejdůležitějších věcí z biografie.Z výzkumného setření vyplývá, že respondentky mají všeobecné znalosti o bazální stimulaci a o biografické anamnéze Na druhou stranu respondentky mají nedostatek zkušeností s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma. Vzhledem k nedostatku informací o psycho-biografickém modelu bude výstupem z bakalářské práce brožura o psycho-biografickém modelu péče Erwina Böhma.
|
|
|
Spirituální služby v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci
HOUSEROVÁ, Lucie
Spirituální péče ve všech domovech pro seniory, je vnímána jako součást celkové péče o klienty. Současné holistické pojetí rozlišuje biologickou, psychickou, sociální a spirituální dimenzi lidské osoby. Všechny tyto sféry tvoří celek, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o klienta jsou charakterizovány nejen jako péče o biologické potřeby, ale také jako pomoc v řešení sociálních potřeb, psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby má každý člověk, bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Míra uspokojování těchto potřeb se v průběhu života klienta mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba duchovna se ve stáří a v nemoci zvyšuje. Klienti mohou spirituální péči vyhledat, když potřebují povzbuzení v náročném období života, chtějí si pohovořit o duchovních nebo existenciálních tématech, anebo když mají zájem o informace o církvích. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává svého duchovního nebo přímo nemocničního kaplana. V naší republice se v současné době také začíná diskutovat o zavedení funkce nemocničního kaplana, dokonce některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci, zda zde jsou tyto služby seniory využívány a jaké nejčastější spirituální služby klienti využívají. Práce zjistila, o jaké spirituální služby mají zájem a jaké množství klientů tyto služby využívá. Také ze strany duchovního, kněze, ukázala, jaké duchovní služby nabízí klientům a ze strany sociální pracovnice zjistila, že většina klientů, kteří přicházejí do zařízení, se setká s informací, že tam fungují duchovní služby, a může je využívat. Hypotézy byly ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb byla použita metoda řízeného rozhovoru, totéž i v případě rozhovoru s duchovním a sociální pracovnicí.
|
host ::
RSS.