|
|
Nerovnomoměrný rozvoj světové ekonomiky
Bílý, Boris ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nerovnoměrnostmi v ekonomickém rozvoji světa. Pro správné zhodnocení vývoje ekonomiky je vývoj pojat v kontextu teorie světových systémů. Ta klade důraz na propojení světové ekonomiky. Otázka, zda dochází ke konvergenci či divergenci mezi zeměmi a jejich skupinami je důležitou otázkou současného studia globalizace. Zatímco zastánci modernizační teorie se přiklání k názoru, že země se sbližují, proponenti teorie světového systému mají spíše opačný názor. Další příspěvek práce je v hodnocení ekonomického rozvoje nejen na základě produkční schopnosti a růstu, ale přístupem komplexnějším zahrnujícím rozvoj celé společnosti. Proto byl pro hodnocení použit Index lidského rozvoje a zkoumané období bylo díky dostupnosti dat stanoveno na 1980- 2014. Práce přitom zkoumá nejen nerovnoměrnost mezi jednotlivými skupinami světového systému, ale částečně i uvnitř těchto skupin. Teoretická část sestává z diskuze vývoje studia světového systému a ekonomického rozvoje spolu s vysvětlením nutných termínů a souvislostí. Praktická část spočívá ve vlastní regionalizaci světa do tří částí světového systému (jádra, semiperiferie a periferie) dle kritérií zvolených v kontextu teorie světového systému. Samotný výzkum je především analýzou vývoje Indexu lidského rozvoje v těchto skupinách zemí....
|
|
|
Periferní sídla okresu Jindřichův Hradec a jejich lidský a demografický kapitál
NOVÁK, Štěpán
Bakalářská práce má za cíl vymezit periferní sídla a periferní oblasti okresu Jindřichův Hradec a vyhodnotit jejich lidský a demografický kapitál. Nejprve jsou vymezována sídelní střediska s rozdílnou hierarchií na základě populační velikosti, zastoupení služeb, dojížďky za prací a do škol, a počtu spojů veřejné dopravy v pracovní den. Klíčovými sídelními středisky jsou mikroregionální města, protože vůči nim jsou vymezována periferní a ultraperiferní sídla. Nižšími sídelními středisky jsou velmi malá města, městyse, střediskové, významnější a větší vesnice. Periferní sídla jsou ohraničena půlhodinovou izochronou spojů veřejné dopravy, ultraperiferní sídla hodinovou izochronou této dopravy. Suburbánní sídla mají velké zastoupení suburbánních domů, mezi suburbánními a periferními sídly leží semiperiferní sídla. Navíc jsou vymezena sídla bez spojů veřejné dopravy. Následně byly ohraničeny periferní oblasti skládající se z periferních a ultraperiferních sídel a ze sídel bez spojů. V dalším kroku byl sledován lidský a demografický kapitál periferních a dalších typů sídel, také periferních oblastí a jejich typů, a to pomocí 12 indikátorů. Indikátory analyzují populační vývoj sídel, jejich bilanci obyvatel, věkovou a vzdělaností strukturu obyvatel v sídlech, a ještě další charakteristiky sídel. Hodnoty, které leží v posledních kvartilech, jsou považovány za problematické. Mikroregionálními městy řešeného okresu se staly Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. V půlhodinové vzdálenosti od nich se rozprostírají rozsáhlé plochy s periferními a ultraperiferními sídly, případně se sídly bez spojů (zejména na území České Kanady, Studenska, Dešenska, Staňkovska a Českovelenicka), které vytvářejí periferní oblasti. Velmi malými městy se staly České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená a Kardašova Řečice. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla kolem Jindřichova Hradce, periferní sídla mají průměrné hodnoty. Z periferních oblastí na tom byly lépe periferní oblasti mezi mikroregionálními městy okresu, nejhůře periferní oblasti podél státní hranice s Rakouskem.
|
|
|
Nerovnomoměrný rozvoj světové ekonomiky
Bílý, Boris ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nerovnoměrnostmi v ekonomickém rozvoji světa. Pro správné zhodnocení vývoje ekonomiky je vývoj pojat v kontextu teorie světových systémů. Ta klade důraz na propojení světové ekonomiky. Otázka, zda dochází ke konvergenci či divergenci mezi zeměmi a jejich skupinami je důležitou otázkou současného studia globalizace. Zatímco zastánci modernizační teorie se přiklání k názoru, že země se sbližují, proponenti teorie světového systému mají spíše opačný názor. Další příspěvek práce je v hodnocení ekonomického rozvoje nejen na základě produkční schopnosti a růstu, ale přístupem komplexnějším zahrnujícím rozvoj celé společnosti. Proto byl pro hodnocení použit Index lidského rozvoje a zkoumané období bylo díky dostupnosti dat stanoveno na 1980- 2014. Práce přitom zkoumá nejen nerovnoměrnost mezi jednotlivými skupinami světového systému, ale částečně i uvnitř těchto skupin. Teoretická část sestává z diskuze vývoje studia světového systému a ekonomického rozvoje spolu s vysvětlením nutných termínů a souvislostí. Praktická část spočívá ve vlastní regionalizaci světa do tří částí světového systému (jádra, semiperiferie a periferie) dle kritérií zvolených v kontextu teorie světového systému. Samotný výzkum je především analýzou vývoje Indexu lidského rozvoje v těchto skupinách zemí....
|
host ::
RSS.