|
|
Rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Český Krumlov
MAXA, Ondřej
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení lidského a demografického kapitálu periferních a dalších typů sídel v okrese Český Krumlov. V prvním kroku byla vymezena sídelní střediska s různou hierarchií (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a významnější vesnice) na základě ukazatelů jako je počet obyvatel, vybavenost službami pro obyvatele, počet dojíždějících za prací a studiem, počet dopravních spojů v pracovní den (autobus a vlak). V druhém kroku byla v mapě ohraničena periferní sídla na základě 30 minutové izochrony autobusové a vlakové dopravy do mikroregionálních měst (a také ultraperiferní sídla za 60 minutovou izochronu) a ještě sídla suburbánní (na základě znaků suburbanizace) a semiperiferní (zbylá sídla). Ve třetím kroku byl vyhodnocován lidský a demografický kapitál v odlehlostních typech sídel (různě dlouhý populační vývoj, věková skladba, vzdělanost, míra podnikání, výstavba bytů a věk zastupitelů obcí). Ve zkoumaném území okresu Český Krumlov se nachází 2 mikroregionální města (Český Krumlov, Kaplice), 3 velmi malá města, 3 městyse, 10 střediskových vesnic a 10 významnějších vesnic. Přibližně 41 % území okresu a 19 % obyvatel okresu přísluší k periferním a ultraperiferním sídlům. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují kupodivu semiperiferní sídla, u některých indikátorů dokonce i ultraperiferní sídla a sídla bez spojů. Relativně příznivé hodnoty mají také periferní sídla. Tato zjištění značně nabourávají zažitou představu nerozvinutosti periferních území.
|
|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
host ::
RSS.