|
|
Reprodukce a management chovu vybraných plemen masného skotu
NÁVAROVÁ, Eliška
Literární přehled bakalářské práce se zabývá managementem chovu skotu, popi sem plemen aberdeen angus, limousine a charolais. V následující kapitole práce je popsáno ekologické zemědělství, jelikož do práce jsou zařazeny podniky, které chovají skot v ekologickém zemědělství. Nadcházející kapitola bakalářské práce se věnuje re produkci masných plemen skotu. Cílem práce bylo vyhodnocení úrovně reprodukce a managementu po celoroční průběžné analýze. Praktická část práce je zaměřena na hodnocení průběhu porodu, výsledky diagnos tiky březosti, hmotnosti (telat při porodu a při odstavu) a na výsledky vyšetření sper matu. Výsledky pro tuto práci byly zjišťovány v šesti podnicích z průvodních listů skotu, evidence zootechnika a spermiogramů býků. V závěru práce jsou výsledky shr nuty a zhodnoceny. Podniky zaměřené na chov plemene limousine a charolais zařazují býka do stáda na dobu přibližně dvou měsíců. Podnik věnující se chovu plemene aberdeen angus má býka zařazeného ve stádě většinu roku. Častější výskyt obtížných porodů byl u plemene limousine zaznamenán v podniku Rolnická Skalná a jejich počet značně přesahoval průměr výskytu komplikovaných porodů u tohoto plemene. U plemene charolais byl vyšší výskyt obtížných porodů ana lyzován v podniku SPO-ZEM Nový Kostel. Počet obtížných porodů zaznamenaných u podniku zaměřeného na chov plemene aberdeen angus mírně převyšoval průměr ple mene. Nejvyšší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna u podniků SPO-ZEM Nový Kostel, Farmy Třebeň a Anonymu. Neuspokojivé úrovně zabřeznutí dosáhl podnik Naturland. Podniky chovající plemeno limousine dosahovaly nižších porodních hmotností, ale i přes to byly hodnoty uspokojivé. Odstavové hmotnosti telat byly v těchto podni cích vyhovující. Podniky zaměřené na chov plemene charolais dosahovaly nevyhovu jících hodnot v průměrné porodní hmotnost, ale výborných hodnot v odstavové hmot nosti. U plemene aberdeen angus byla u jalovic dosažena vyhovující průměrná hmot nost při odstavu, kdežto u býků byla hmotnost nižší, než je u plemene běžné. Z celkového počtu 12 sledovaných býků byli všichni plemeníci na začátku při pouštěcího období plodní. Na konci připouštěcího období byla u tří býků diagnostiko vána neplodnost a u jednoho býka bylo analyzováno vysoké množství nepohyblivých spermií. U těchto býků byla nasazena léčba, která se po třetím odběru ukázala jako účinná pouze u dvou plemeníků. Býci, u kterých léčba nezabrala, byli vyřazeni z chovu.
|
|
|
Vliv délky ekvilibrace na motilitu spermií býků po rozmrazení
KRÁTILOVÁ, Karolína
Cílem práce bylo sledovat změnu motility spermií býků po rozmrazení v závislosti na době ekvilibrace před mrazením inseminačních dávek. Dále byl stanoven procentuální podíl progresivní aktivity spermií po rozmrazení z průměrné progresivní aktivity spermií po odběru. Hodnocení probíhalo u 6 býků, přibližně stejného věku, chovaných za stejných podmínek na inseminační stanici. Odebráno bylo 15 ejakulátů od každého býka a následně zpracováno do inseminačních dávek, které byly rozděleny do čtyř skupin podle délky ekvilibrace: 1, 3, 8 a 24 hodin. Ekvilibrace probíhala v chladničce při teplotě 5 °C. Poté byly dávky zmrazeny a po týdnu skladování v tekutém dusíku hodnoceny. Průměrné hodnoty vstupních parametrů byly: progresivní motilita při odběrech měla hodnotu 74,63?9,07 %, množství ejakulátu 10,08 g a hustota 0,91 x 106 ml-1 spermií. Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií při delší době ekvilibrace (8 a 24 hodin) na rozdíl od dob kratších (1 a 3 hodiny) (p <0,01). Nejlepší procentuální progresivní motilita byla zaznamenána při době ekvilibrace 8 hodin, kdy měla 58,74?13,92 % z počáteční hodnoty (43,84 % skutečné progresivní aktivity). Při hodnocení progresivní motility spermií býků po rozmrazení byly mezi býky zaznamenány statistické rozdíly (p <0,05), které se projevily u býka č. 4 v době ekvilibrace 24 hodin. Stanovení progresivní motility spermií býků je významné z hlediska hodnocení fertility býků. Doba ekvilibrace je pouze jedním z mnoha faktorů působících na kvalitu vyrobených inseminačních dávek.
|
|
|
Výživa plemenných býků
KOUBA, Jindřich
Cílem práce bylo prostudovat dostupné literární zdroje zabývající se výživou plemenných býků, analyzovat krmnou dávku a vyhodnotit vliv přídavku extrudovaného lnu (EL) do krmné dávky na množství a kvalitu ejakulátu. Objektem hodnocení bylo 200 vzorků ejakulátu od 8 plemenných býků plemene český strakatý skot. Byl hodnocen vliv EL na aktivitu a koncentraci spermií a množství ejakulátu za dané časové období. Byl zjištěn pozitivní vliv EL na všechny sledované ukazatele. U pokusné skupiny byl zaznamenán nárůst množství ejakulátu oproti skupině kontrolní, statistické šetření prokázalo významný rozdíl v působení faktoru času (vliv přídavku extrudovaného lnu) na množství ejakulátu pokusné a kontrolní skupiny. U pokusné skupiny došlo ke zvýšení koncentrace spermií v 1 mm3 ejakulátu oproti skupině kontrolní, rozdíl však nebyl statisticky významný. Bylo zaznamenáno zlepšení aktivity spermii u pokusné skupiny oproti skupině kontrolní, faktor času byl zde statisticky významný. Na základě výsledků práce lze extrudovaný len doporučit jako vhodný krmný doplněk pro plemenné býky.
|
|
|
Uplatnění inseminace v chovu koní v České republice
BARTOŇOVÁ, Bohdana
Uplatnění moderní biotechnologické metody, tedy umělé inseminace, je velmi významné pro kontrolu dědičnosti koní. Jedině s využitím inseminace je možné zajistit dostatečný počet potomků po jednom hřebci pro objektivní vyhodnocení výsledku dědičnosti jednotlivých vlastností. Cílem této práce bylo shromáždění informací o současném stavu a výsledcích inseminace v chovu koní v České republice. Reprodukční ukazatele byly hodnoceny v rámci plemene ČT za sledované období 2010 2015. Údaje byly získány z jednotlivých ročenek Svazu chovatelů Českého teplokrevníka, vyhodnoceny a porovnány s výsledky reprodukce u vybraných druhů hospodářských zvířat (skot, ovce), získaných z příslušných ročenek, evidovaných Českomoravskou společností chovatelů, a. s. Z dostupných údajů bylo zjištěno, že ve sledovaném období 2010 až 2015 bylo v rámci plemenitby ČT provedeno 4 320 umělých inseminací a 2 759 připuštění přirozenou plemenitbou. Počet narozených hříbat (období 2010 2014) po umělé inseminaci byl 1 745, po přirozené plemenitbě 1 359. Průměrná plodnost po přirozené plemenitbě se pohybovala na úrovni 56,10 %, po umělé inseminaci 49,34 %. Při porovnání reprodukčních ukazatelů s vybranými druhy hospodářských zvířat (krávy, ovce) bylo zjištěno, že v chovu koní je posuzování plodnosti klisen z hlediska ukazatelů plodnosti výrazně jednodušší než u ostatních zvířat, protože je sledováno podstatně méně reprodukčních ukazatelů a že u koní se nevyhodnocují stejné reprodukční ukazatele jako v chovu skotu a v chovu ovcí. Důvodem může být to, že chov koní je více zaměřen na sportovní výkonnost, než na ukazatele reprodukce, které nejsou veřejnosti k dispozici.
|
|
|
Pracovní plodnost mlíčáků jesetera malého v provozních podmínkách českých chovů
SCHACHERLOVÁ, Jiřina
V současné době jsou studie plodnosti ryb většinou zaměřeny na plodnost jikernaček. Studie, které by vypovídaly o plodnosti mlíčáků kteréhokoli druhu, ve velké míře chybí. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké pracovní plodnosti dosahují mlíčáci jesetera malého (Acipenser ruthenus) v provozních podmínkách českých chovů. Porovnáváni byli mlíčáci z chovu ve Vodňanech, kde chovaná populace pochází z Ruska a u mlíčáků z chovu v Pohořelicích, kde chovaná populace pochází z Dunaje. Celkem bylo mezi sebou porovnáno 49 kusů ryb. Po umělém výtěru, kdy bylo mlíčákům odebráno sperma, byla ze vzorku 1 ml-1 spermatu vypočítána koncentrace spermií (.109.ml-1). Následně byl vypočítán počet spermií na 1 kg-1 mlíčáka (.109.ml-1), objem spermatu na 1 kg-1 mlíčáka (ml-1) a celkový počet spermií od mlíčáka (.109). Nejvyšších hodnot hmotnosti, které byly u mlíčáků zjištěny, byly naměřeny na rybí líhni v Pohořelicích. Nejnižších hodnot hmotnosti dosáhli mlíčáci jesetera malého na rybí líhni ve Vodňanech. Nejvyšší i nejnižší objemové hodnoty odebraného spermatu na 1 kg-1 mlíčáka byly zjištěny ve Vodňanech. Průměrné objemové hodnoty obou chovů se ale významně nelišily. Porovnáním bylo zjištěno, že objem odebraného spermatu není závislý na hmotnosti dané ryby. Relativní pracovní plodnost se významně lišila i mezi mlíčáky stejné populace. Nejvyšší i nejnižší hodnoty počtu spermií na 1 kg-1 mlíčáka byly vypočítány u jesetera malého ve Vodňanech. Průměrné minimální i maximální hodnoty počtu spermií na 1 kg-1 mlíčáka se velice lišily, z čehož je patrné, že je důležité při výtěru použít větší množství mlíčáků, aby byla zajištěna dostatečná oplozenost jiker. Průměrné hodnoty celkové pracovní plodnosti obou chovů jsou velice podobné a liší se především u konkrétních jedinců jak v chovech, tak i mezi těmito chovy. Z výsledků bylo zjištěno, že celkový počet spermií ve spermatu je závislý na objemu odebraného spermatu. Dále bylo zjištěno, že pracovní plodnost jesetera malého nezávisí na velikosti (hmotnosti) ryby.
|
host ::
RSS.