|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
|
|
Vliv variability klimatu na klíčení a uchycování druhů
Duongová, Thuy Lien ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Klimatické změny ovlivňují rostliny již od jejich přechodu na souš. Rostliny se novým podmínkám vždy nějakou cestou přizpůsobily. Jedna z vlastností, kterou byly nuceny také přizpůsobit, aby přežily, je klíčení semen a uchycení semenáčků. S nynějším oteplováním klimatu se míra klíčivosti semen, časování klíčení, rychlost klíčení a uchycení se semenáčků za posledních 150 let mění. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o tom, jaký vliv mají klimatické změny na klíčení rostlin a uchycování semenáčků. Dále jsou v práci představeny používané metody studia této problematiky. Nejčastěji se sleduje klíčivost semen, rychlost klíčení a časování klíčení. Některé druhy z těchto změn profitují a můžeme pozorovat rychlejší klíčení a větší míru klíčivosti. U jiných druhů dochází k redukci klíčení a tím snížení fitness. Počet studií, které se zaměřují na mezidruhovou variabilitu, je více oproti studiím vnitrodruhovým. Ve své další práci bych se proto chtěla zaměřit na vliv klimatických změn na vnitrodruhovou variabilitu v klíčení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam regenerace ze semen pro změny druhového složení v důsledku pastvy
Kladivová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Pastva domácích zvířat má v naší republice dlouholetou tradici. Přesto od 50. let minulého století z krajiny pomalu mizí. Ústup hospodaření je zejména markantní na méně úživných stanovištích, která jsou často cenná a proto chráněná - především fragmentované svažité stráně a stepi. V případě, že je pro účely ochrany zaveden pastevní management, často nevíme jak přesně budou společenstva na zvolený typ pastvy reagovat. Neznáme ani procesy, kterými pastva na vegetaci působí. V roce 2005 byl pro účely ochrany suchomilných stepních trávníků v CHKO Český Kras zaveden pastevní management. V rámci tohoto projektu jsem studovala příspěvek generativního rozmnožování ke změnám ve vegetaci. Cílem práce bylo zjistit: a) jak pastva ovlivňuje klíčení a přežívání semenáčků, b) jakým limitacím generativní rozmnožování podléhá a c) jak ke změnám vegetace přispívá půdní semenná banka. Proto jsem od roku 2005 sledovala klíčení a přežívání přirozených semenáčků, opakovaně jsem založila výsevový pokus a určila jsem složení perzistentní půdní semenné banky. Pastva měla kladný vliv na klíčení semenáčků, a to jak na jejich množství tak na druhové složení. Na následné přežívání semenáčků už pastva neměla průkazný vliv. Semenáčky na pasených plochách měly rychlejší obrat než semenáčky na kontrolních plochách. Generativní...
|
host ::
RSS.