|
Sledování kvality pšenice pro potravinářské účely.
Slavíčková, Radka ; Hýsková, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat kvalitu pšenice obecné (Triticum aestivum), dovážené do laboratoře společnosti MORAGRO ihned po sklizni osmi různými dodavateli, a zhodnotit hlavní jakostní parametry rozhodující o finálním využití této obilné plodiny. Úvod teoretické části byl věnován seznámení se s hospodářským a zemědělským významem pšenice a popisu morfologických a fyziologických vlastností pšeničného zrna. Jádro teoretické části práce bylo zaměřeno na popis a objasnění fyzikálních a chemických vlastností pšeničného zrna, které ve velké míře ovlivňují výslednou jakost pšeničného výrobku. Rovněž zde byly komentovány vnější faktory, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a výnosy pšenice. Experimentální část byla založena na měření hlavních jakostních parametrů pšenice (vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah lepku a dusíkatých látek, sedimentační hodnota, obsah příměsí a nečistot). Měření bylo prováděno ve většině případů pomocí automatických přístrojů a na základě získaných výsledků byla stanovena kvalita pšenice, jež umožnila rozhodnout, zda bude možné příslušnou pšenici použít pro potravinářské účely.
|
|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
Sledování kvality pšenice pro potravinářské účely.
Slavíčková, Radka ; Hýsková, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat kvalitu pšenice obecné (Triticum aestivum), dovážené do laboratoře společnosti MORAGRO ihned po sklizni osmi různými dodavateli, a zhodnotit hlavní jakostní parametry rozhodující o finálním využití této obilné plodiny. Úvod teoretické části byl věnován seznámení se s hospodářským a zemědělským významem pšenice a popisu morfologických a fyziologických vlastností pšeničného zrna. Jádro teoretické části práce bylo zaměřeno na popis a objasnění fyzikálních a chemických vlastností pšeničného zrna, které ve velké míře ovlivňují výslednou jakost pšeničného výrobku. Rovněž zde byly komentovány vnější faktory, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a výnosy pšenice. Experimentální část byla založena na měření hlavních jakostních parametrů pšenice (vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah lepku a dusíkatých látek, sedimentační hodnota, obsah příměsí a nečistot). Měření bylo prováděno ve většině případů pomocí automatických přístrojů a na základě získaných výsledků byla stanovena kvalita pšenice, jež umožnila rozhodnout, zda bude možné příslušnou pšenici použít pro potravinářské účely.
|