|
| |
|
| |
|
|
Výskyt sebevražedného chování u drogově závislých
SKOŘEPOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma: Výskyt sebevražedného chování u drogově závislých se v teoretické části zabývá vývojem drogové scény v České republice, protidrogovou politikou v České republice, vybranými studiemi zabývající se užíváním omamných a psychotropních látek, zdravotními a sociálními důsledky užívání omamných a psychotropních látek. Dále se zabývá sebevražedným chováním, jeho formami, druhy, způsoby a příčinami, motivací sebevražedného jednání, vývojem sběru dat a léčbou sebevražedného chování. Soubor tvořili pacienti Psychiatrické léčebny Červený Dvůr (dále jen PL ČD). Cílem práce bylo zjistit nejčastější důvody a způsoby sebevražedného chování u drogově závislých jedinců v PL ČD. Dalším cílem bylo zjistit, zda klienti PL ČD podstoupili nějakou léčbu po sebevražedném pokusu. Jako výzkumná metoda byl zvolen semistrukturovaný rozhovor s klienty PL ČD. Před vlastním výzkumem proběhlo v PL ČD dotazníkové šetření týkající se sebevražedného chování pro týmový projekt GA JU č. 103/2013/S "Vliv systematické psychoterapie na míru incidence úmyslného sebepoškozujícího jednání". Na základě údajů z dotazníkového šetření byli vybrání klienti pro vlastní diplomovou práci. Rozhovory byly provedeny s 8 respondenty.
|
|
|
Analýza sebevražedného jednání realizovaného užitím střelné zbraně na území České republiky v období let 2004 až 2008 s ohledem na vybrané demografické charakteristiky.
BAMBAS, Vladislav
Bakalářská práce se zabývá tématem dokonaných sebevražd spáchaných střelnou zbraní v období let 2004 až 2008. Prvá část shrnuje dosavadní poznání, popisuje definice sebevražd, krátce představuje historii sebevražednosti, motivaci a způsoby provedení sebevražd. Blíže se věnuje sebevraždě zastřelením. Druhá část je věnována realizovanému výzkumu, zabývá se analýzou současného stavu dokonaných sebevražd zastřelením. Cílem bylo zjistit, zda dochází k nárůstu sebevražd zastřelením. Byla provedena analýza sebevražedného jednání osob v letech 2004 až 2008 podle věku, pohlaví, motivu spáchání, příslušnosti k sociální skupině, vzdělání a způsobu držení střelné zbraně. Cílem bylo ověřit, zda policejní evidence sebevražd je dostačující vzhledem k důvodům pro její zavedení. K výzkumným cílům byla použita metoda sekundární analýzy dat, výchozí data byla získána z interních databází Policie ČR. Analýzou dat bylo zjištěno, že k nárůstu sebevražd zastřelením nedošlo, více sebevražd zastřelením páchají muži než ženy, ve většině případů je k sebevraždě užita legálně držená střelná zbraň. Sebevraždy střelnou zbraní realizují častěji lidé ve věku dospělosti a senioři, adolescenti minimálně. U největší skupiny sebevrahů motiv jednání nebyl zjištěn, zjištěným nejčastějším motivem je fyzická nemoc. Nejvíce ohroženou sociální skupinou jsou lidé bez pracovního poměru a nejvíce sebevražd páchají osoby se středoškolským vzděláním. Policejní evidenci sebevražd využívá odbor prevence MV ČR, pro analytickou, statistickou a kontrolní činnost, sledované ukazovatele jsou dostačující.
|
|
|
Specifika sebevražd u mužů a žen
MISAŘ, Vladimír
Problému sebevražednosti se věnuje ve většině států světa stále větši pozornost, protože jde o závažný negativní společenský jev se vzestupnou tendencí. Sebevražda je problémem o to závažnějším, že se týká všech věkových kategorií společnosti a celkový nárůst výskytu tohoto jevu je zřejmý. V bakalářské práci byla dle stanovených cílů zmapována a komplexněji rozpracována problematika sebevražd u mužů a žen na území Jihočeského kraje v kontextu sebevražednosti na území České republiky ve zvoleném období let 2004 - 2007. V první části, která je teoretickou, je popsán určitý pohledu na problém sebevražednosti v České republice. Je zde popsán současný stav, zachycení podstaty sebevražedného jednání, druhy, faktory a příčiny vzniku sebevražedné aktivity. Důležitou součástí jsou také rizikové faktory či vývojové aspekty sebevražedného jednání. Poslední kapitola byla zaměřena na prevenci a odbornou pomoc, která je v tomto případě nezanedbatelná. V další části praktické, byl za účelem dosažení cílů a verifikaci hypotéz, realizován kvantitativní výzkum. K ověření předpokládané hypotézy byla použita metoda sekundární analýza dat z evidencí Policie České republiky a Ministerstva vnitra České republiky a také analýza dokonaných sebevražd - kasuistiky vybraných dokonaných sebevražd.
|
|
|
Pacient po suicidálním pokusu na psychiatrickém oddělení
JÁCHYMOVÁ, Romana
Sebevražda, jedna z poruch sebezáchovy, je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Sebevražedné jednání může představovat extrémní způsob řešení krize. Je výrazem hlubokého zoufalství člověka, který neumí, nemůže nebo už nechce hledat jiné řešení své situace, který už nevidí jinou možnost, jiné východisko. Sebevražedně jednající člověk je mnohdy považován za slabého, neschopného, nebezpečného, duševně nemocného. Nejlepší zbraní proti této stigmatizaci je plná informovanost zdravotnického personálu i laické společnosti o povaze, průběhu a důsledcích tohoto jednání. Role sestry v ošetřovatelském procesu u takto jednajícího člověka je velmi důležitá a pokud danému problému rozumí, má dostatek informací a je schopna pacienta pochopit, daleko lépe je také schopna kvalitně pomoci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se změní život člověka, který se rozhodl pro sebevražedný pokus, jaký je jeho pohled na tento čin, zjistit, jak se změní postoj k životu a také postoj a pohled jeho nejbližších na jeho čin. Cíle byly splněny. V práci byl použit kvalitativní výzkum, zpracován byl pomocí deseti případových studií, komplexních kasuistik a následnou analýzou zjištěných dat. Informace byly získány za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli dospělí pacienti na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., kteří byli hospitalizováni z důvodu sebevražedného jednání. Využití v praxi této bakalářské práce spočívá především ve zprostředkování zjištěných údajů ostatním zdravotnickým pracovníkům na oddělení, ale také v prezentacích na odborných seminářích.
|
host ::
RSS.