|
|
Dynamika společenstva makrozoobentosu podhorského toku s početnou populací raka signálního.
ŠŤASTNÁ, Hana
Zhodnocení stavu makrozoobentosu na lokalitě Křesanovského potaka nad městem Vimperk, ve kterém se vyskytuje početná populace v evropě nepůvodního raka signálního. Vzorkování probíhalo v roce 2020. Byl proveden odběru makrozoobentosu. Následně v laboratoři byla provedena jeho determinace a zjišťování početnosti a biomasy. Ze získaných dat se následné vytvořily statistické analýzy pomocí hydrobiologických indexů. V analýzách se vzájemně porovnávaly dva úseky toku, které se lišily v některých parametrech
|
|
|
Diverzita makrozoobentosu v toku ovlivněném vyústěním vyčištěné odpadní vody z ČOV
SOUKUPOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit diverzitu makrozoobentosu na podélném profilu Živného potoka, který protéká městem Prachatice a je do něj vyústěn výtok z městské ČOV. Byly prováděny odběry na 4 profilech- C, U, E a R, každý v pěti různých datech během roku 2015. Na základě determinace a stanovení početnosti a biomasy byl spočten saprobní index a Shannon-Wienerův index diverzity. Biomasa ani početnost společenstva makrozoobentosu se statisticky významně nelišila mezi jednotlivými odběrovými profily. Naopak hodnoty saprobního indexu a indexu diverzity se mezi lokalitami statisticky významně lišily (p < 0,05). Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti a biomasy makrozoobentosu bylo dosaženo nad výtokem z ČOV v profilu U (2068 ? 1712 ind.m-2), naopak nejnižší průměrné hodnoty početnosti byly zjištěny v profilu E pod výtokem z ČOV (925 ? 781 ind.m-2), biomasa společenstva makrozoobentosu byla nejnižší v profilu R (4,25 g.m-2). Saprobní index se pohyboval v hodnotách 1,55 - 2,32 odpovídajících betamezosaprobitě, což nám o toku vyjadřuje, že se jedná o mírně až středně organicky znečištěnou vodu. Index diverzity byl nejvyšší v kontrolním profilu C (H´= 2,59), naopak v následujícím profilu U, který se nacházel ve městě nad ČOV, byl nejnižší (H´= 1,52).
|
|
|
Monitoring plůdkových společenstev ve vybraných tocích na Moravě
GEBAUER, Radek
Monitoring plůdkových společenstev probíhal v letech 2012 a 2013 na 35 profilech na 25 vybraných moravských tocích ve spolupráci s pracovníky Povodí Moravy s. p. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zdejší plůdková společenstva a vyhodnotit základní charakteristiky těchto ichtyocenóz (druhová pestrost, biodiverzita, ekvitabilita, abundance a dominance). Vedlejším cílem bylo vyhodnocení hydromorfologické kvality a jakosti vody na základě dat poskytnutých Povodím Moravy s. p. Při monitoringu bylo využito přenosného elektrického agregátu typu FEG 1500 a jako strategie byl zvolen kontinuální odlov, vždy se postupovalo proti proudu. Jednotlivé profily byly předem vybrány zkušenými pracovníky Povodí Moravy s. p. Ulovené ryby jsme neprodleně determinovali a šetrně vrátili zpět do toku. Celkem bylo uloveno 28 druhů rybího plůdku, z nichž se nejčastěji vyskytoval jelec tloušť (Leuciscus cephalus, 23 lokalit), hrouzek obecný (Gobio gobio, 19 lokalit) a plotice obecná (Rutilus rutilus, 19 lokalit). Na 13 lokalitách se vyskytoval plůdek parmy obecné (Barbus barbus), což je vzhledem k její citlivosti vůči znečištění pozitivním zjištěním. Naopak nepříjemným překvapením byl masový výskyt invazivního hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) na některých lokalitách. Na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný plůdek. Byl vypozorován zvyšující se trend diverzity v závislosti na zlepšujícím se hydromorfologickém charakteru toku, zatímco abundance nevykazovala takřka žádné rozdíly. Saprobní index plůdkového společenstva vzrůstal se zhoršující se jakostí vod, což může značit, že plůdek je relativně spolehlivým ukazatelem kvality vody. Výsledky této práce budou využity k celoplošnému zdokumentování moravských toků a při srovnání s opakovanými odlovy na stejných lokalitách.
|
host ::
RSS.