|
|
Karcinom prsu - informovanost žen o možnostech sekundární prevence
Košáková, Dominika ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Laštůvka, Zdeněk (oponent)
Tématem bakalářské práce je karcinom prsu, který se řadí mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen v České republice. Tato práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Teoretická část byla zaměřena na popis problematiky týkající se karcinomu prsu. Zprvu čtenáře provádí anatomií a vývojem ženského prsu. Následují kapitoly, které čtenáře seznamují s různými druhy onemocnění prsu, a to buď onemocnění benigní nebo maligní. Dále tu jsou popsány rizikové faktory, příznaky onemocnění a současné metody diagnostiky a léčby karcinomu prsu. V poslední kapitole je vypracována primární, sekundární i terciální prevence karcinomu prsu. V praktické části byly stanovené dva hlavní cíle. Prvním bylo zjistit jaká je informovanost žen o sekundární prevenci a druhým bylo zjistit, zda se ženy prevenci aktivně věnují. Tyto dva cíle byly dále zkoumány pomocí devíti dílčích cílů. Výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí anonymního, kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Sběr dat na klinice probíhal od 1.11.2022 do 31.3.2023 a uskutečnil se pomocí dotazníku, který byl zcela anonymní a obsahoval 25 otázek. Zkoumaný vzorek utvořilo 200 žen, které v průběhu sběru dat navštěvovaly výše zmíněnou kliniku. Data plynoucí z odpovědí respondentek byla...
|
|
|
Karcinom prsu u žen
STAŇKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se věnuje tématu karcinomu prsu u žen. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části práce je popsána nejprve anatomie celého prsu, symptomy a příčiny vzniku karcinomu prsu. Podrobně je popsána nejen diagnostika samotného nádoru, ale i léčba karcinomu prsu. Důležitým bodem této části je edukace žen porodní asistentkou o karcinomu prsu, a to zejména v prevenci tohoto onemocnění. V praktické části je popsáno kvantitativní výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit informovanost žen o karcinomu prsu. Dalším cílem bylo zjistit, z jakých zdrojů ženy zjišťují informace o karcinomu prsu a prevenci tohoto onemocnění. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla: Starší ženy mají více znalostí týkající se karcinomu prsu než mladší ženy. Tato hypotéza se nepotvrdila. Druhá hypotéza byla stanovena: Ženy s vyšším vzděláním provádí samovyšetřování prsu oproti ženám s nižším vzděláním. Tato hypotéza se také nepotvrdila. Sběr dat se uskutečnil pomocí online dotazníku, který byl zcela anonymní. Dotazník byl složen z otevřených, uzavřených i polootevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo 300 žen aktivních na sociální síti Facebook a jiných internetových serverech ve věku od 15 - 75 let. Nejvíce žen odpovídalo v rozmezí 15 - 24 let. Data byla zpracována spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením díky programu Microsoft Excel 2007. Dále byla data statisticky vyhodnocena za pomoci chí-kvadrát testu a Studentova T-testu. Z výsledných odpovědí byly vypracovány grafy a tabulky, které zobrazují odpovědi respondentek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že jsou ženy o karcinomu prsu informovány. Nejčastějším zdrojem informací týkajících se karcinomu prsu byl internet, který byl uveden 163krát. Respondentky byly rozděleny do dvou skupin dle jejich věku, na mladší a starší skupinu, kdy mladší skupinu tvořily ženy od 15 - 44 let a starší skupinu tvořily ženy od 45 - 75 let věku. Ačkoliv mladších žen bylo dohromady 248 (82,7 %) a starších žen bylo 52 (17,3 %), ukázalo se, že věk nemá vliv na znalosti týkající se tohoto onemocnění, proto tato hypotéza 1 statistickým testem nebyla potvrzena. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že 196 (67,4 %) respondentek si provádí samovyšetření prsů. Z toho je 84 (42,86 %) žen ve věku od 15 - 24 let. Samovyšetření prsu naopak neprovádí 95 (32,6 %) respondentek, z toho je 56 (58, 95 %) žen také ve věku od 15 -24 let. Pojem samovyšetření prsu zná 291 (97 %) žen z 300 (100 %) žen a 1x měsíčně si toto samovyšetření prsu provádí 89 (45 %) žen. Celkem 180 (91,84 %) žen má dojem, že toto vyšetření provádí správně. Například 291 (97 %) žen vědělo, že mamografické vyšetření je rentgenologická metoda určená k zobrazení prsu a 213 (71 %) žen znalo, že je toto vyšetření hrazené pojišťovnou od 45 let věku. Výsledky bakalářské práce bude možné publikovat na odborných přednáškách či seminářích.
|
|
|
Mamodiagnostika - postoj a informovanost
HRBKOVÁ, Jana
Ročně je diagnostikováno přes 7000 případů karcinomu prsu, což z tohoto onemocnění dělá nejčastější zhoubné onemocnění u žen v České republice. I přes trvale rostoucí incidenci, mortalita stagnuje a v poslední době má i tendenci mírného poklesu. Mezi nejčastější zobrazovací metody prsů patří mamografie a ultrazvuk. V roce 2002 byl v České republice zaveden celoplošný mamografický screening, který napomáhá zachytit karcinom již v časném klinickém stádiu. Toto preventivní vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění všem ženám od 45 let věku v intervalu 1x za 2 roky. V sekundární prevenci hraje velkou roli i samovyšetření prsů. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat prevenci karcinomu prsu a informovanost o mamodiagnostice u žen od 18 let. Data potřebná pro svoji práci jsem získala z dotazníkového šetření. Elektronický dotazník, který jsem vytvořila na internetové stránce www.vyplnto.cz, vyplnilo celkem 533 respondentek. Výsledky dotazníku jsem zpracovala do výsečových grafů. U otázek č. 10-23, které byly zaměřené na informovanost, jsem také do sloupcových grafů zpracovala procentuální zastoupení správných odpovědí podle věkové kategorie. Díky získaným datům jsem mohla odpovědět na výzkumné otázky. V první jsem se tázala, která věková skupina má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice; a v druhé, zda si více jak 50 % dotazovaných žen provádí samovyšetření prsů. Vyhodnotila jsem, že nejstarší věková skupina, tj. respondentky ve věku 65 a více let, má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice. Z dotazníku také vyplynulo, že více jak 50 % dotazovaných žen si provádí samovyšetření prsů.
|
|
|
Zvyšování gramotnosti dívek a žen v prevenci rakoviny prsu
JEDLIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje prevenci rakoviny prsu. Je zaměřena především na primární a sekundární prevenci této choroby. Cílem této práce bylo zmapovat gramotnost žen a dívek v oblasti prevence rakoviny prsu a následně jejich povědomí o této prevenci zvýšit. K dosažení těchto cílů byla empirická část této bakalářské práce zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pro který byla zvolena technika hloubkového rozhovoru se ženami a dívkami od 15 do 55 let. Získané informace byly analyzovány, následně kategorizovány. Výzkumné šetření ukázalo, jaké jsou znalosti žen a dívek o primární a sekundární prevenci. Ženy a dívky považují za nejdůležitější rizikové faktory pro vznik nádorového bujení v mléčné žláze genetickou predispozici a stres. Příčinou, kdy se dotazované ženy a dívky zajímají o zdravý životní styl, není prevence onemocnění, ale spíše fyzický vzhled. Dalším zjištěním bylo, že samovyšetření prsu dle správného postupu provádí jen jedna žena. Ženy a dívky často udávaly, že je lékař či sestra o správném postupu nepoučili. Kromě toho, mnoho dotazovaných ani nevědělo, že mají možnost genetického vyšetření na mutaci genu BRCA1 a BRCA2, nebo že jsou poskytovány příspěvky na sekundární prevenci rakoviny prsu. Součástí výzkumného šetření byla metoda pravého experimentu, kdy byly ženám a dívkám předávány informace ohledně prevence rakoviny prsu i s názornou ukázkou samovyšetření. Z výsledků rozhovorů po tomto experimentů vyplynulo že více než polovina dotazovaných svůj postoj nezměnila, což může být zapříčiněno například věkem, kdy mladé ženy a dívky o tuto problematiku nejeví větší zájem. Je třeba širokou veřejnost informovat či edukovat správným postupem a mít pedagogické i odborné vědomosti z oblasti dané problematiky a také přistupovat k veřejnosti s přátelskou atmosférou. Je důležité zmínit, že informovanost veřejnosti o možných metodách prevence rakoviny prsu vychází především z ordinací gynekologů a praktických lékařů. Je to právě sestra či lékař, kteří jsou v úzkém kontaktu s veřejností, a proto mohou ovlivnit jejich zdraví.
|
|
|
Informovanost žen o prevenci karcinomu prsu
Červinková, Barbora ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Prevence karcinomu prsu formou mammografického screeningu je jedním z nejdůležitějších faktorů podílejících se na včasné diagnostice a snižování úmrtnosti na tento karcinom, který je u žen v České republice nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem. Cílem práce bylo prozkoumat předchozí využívání plošných screeningových a preventivních opatření ženami, které posléze onemocněly karcinomem prsu. Šetření probíhalo pomocí dobrovolného anonymního dotazníkového výzkumu na 163 náhodně vybraných pacientkách, které docházely do ambulancí kliniky zabývající se péčí o pacientky s karcinomem prsu. Hlavní hypotézy bakalářské práce: 1) Více než 50% žen testovaného souboru bylo informováno o doporučení pravidelné účasti na vyšetření prováděných v rámci screeningového vyšetření karcinomu prsu (mammografické vyšetření). 2) Více než 50% žen testovaného souboru se pravidelně (opakovaně) účastnilo vyšetření prováděných v rámci screeningového vyšetření karcinomu prsu (mammografické vyšetření). 3) Více než 50% žen testovaného souboru podstoupilo vyšetření prsu mimo rámec screeningové vyšetření karcinomu prsu (sonografické vyšetření). 4) Více než 50% žen testovaného souboru pravidelně provádělo samovyšetření prsu (palpační vyšetření). Stanovené hypotézy potvrzeny nebyly. Nicméně výsledkem je zjištění, že zdrojem...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu s karcinomem prsu
MOJŽÍŠOVÁ, Šárka
Karcinom prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním žen a hlavní příčinou úmrtí u nás. Ve většině případů postihuje ženy v produktivním věku. Ročně onemocní v České republice až šest tisíc žen touto zákeřnou nemocí. Nejčastější metodou včasného záchytu karcinomu je samovyšetření prsu, mamografické vyšetření prsu a preventivní prohlídky u gynekologa. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti žen o karcinomu prsu, dále zjistit jaké dostaly informace při propuštění do domácí péče a zjistit, jak se jim změnil život po operaci prsu. K cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Jaké měly ženy znalosti před onemocněním o karcinomu prsu? V jakých oblastech sestry informují ženy při propuštění do domácí péče? Co ženám toto onemocnění dalo a vzalo? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru s pacientkami, které prodělali karcinom prsu. Z výsledků výzkumu se ukázalo, že znalosti žen o karcinomu prsu před onemocněním jsou minimální, přesto každá z pacientek o onemocnění věděla, že existuje a je nebezpečné. Ale většina žen se přiznala, že se o toto onemocnění více nezajímala a nepřipouštěla si, že by mohli onemocnět. Dále bylo zjištěno že informace při propuštění do domácí péče jsou velmi různorodé a ve většině případech pacientky neobdrželi všechny podstatné informace, co by měly. Dále bylo zjištěno, že po operaci prsu zaznamenaly změny ve svém životě všechny pacientky, převážně ve stravování a zvýšené únavě na čemž se shodli téměř všechny. Výstupem bakalářské práce je návrh na přednášku (Příloha 4) zaměřený na důležitost samovyšetření prsou a správnou techniku, který by mohl být nabídnut podpůrným skupinám.
|
|
|
Úroveň prevence karcinomu prsu v okrese Strakonice
NEDVĚDOVÁ, Jana
Počet nově diagnostikovaných karcinomů prsu se v České republice blíží sedmi tisícům případů ročně, což znamená dlouhodobý mírný růst incidence onemocnění. Příčiny vzniku onemocnění nejsou zcela jasné. Známé jsou rizikové faktory. Primární prevence se zaměřuje na potlačení až eliminaci rizikových faktorů. Sekundární prevence si klade za cíl zachytit nádorové onemocnění v časných klinických stádiích, což umožní jeho efektivnější léčbu. V České republice byl od roku 2002 zaveden preventivní mamografický screening, což je preventivní vyšetření prsních žláz mamografem hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro všechny ženy starší 45 let v intervalu jedenkrát za dva roky. Stav úrovně prevence karcinomu prsu v okrese Strakonice byl zjišťován formou dotazníkového šetření, kdy dotazníky byly rozdány v ordinacích praktických lékařů ve vybraných městech a obcích okresu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy v okrese Strakonice jsou informovány o rizikových faktorech onemocnění. Dalším zkoumaným tématem bylo samovyšetřování prsů. Ženy mladší 45 let jsou z hlediska sekundární prevence hrazené z veřejného zdravotního pojištění odkázány pouze na pravidelné samovyšetřování. Bylo zjištěno, že ženy příliš často samovyšetření neprovádí a jistě by bylo přínosem, aby ženy byly s touto technikou více seznámeny například cestou informování ze strany praktických lékařů, gynekologů či sdělovacích prostředků. Vyšetření by se mělo stát běžnou součástí života každé ženy od 20. roku života. Dalším cílem práce bylo zjistit zkušenosti žen s vyšetřeními pomocí zobrazovacích metod v mamologii. Především pak bylo zkoumáno, zda ženy starší 45 let pravidelně podstupují preventivní mamografický screening a jejich názory na dostupnost tohoto vyšetření v okrese Strakonice. V Jihočeském kraji jsou v současnosti pouze tři mamografická centra, žádné v okrese Strakonice. Bylo zjištěno, že 82 % respondentek starších 45 let se screeningového programu účastní a zřízení mamografického centra ve městě Strakonice by bylo přínosem pro 78 % z nich.
|
|
| |
|
|
Role sestry při zvládání techniky samovyšetření prsu
ŠOJSLOVÁ, Dana
Cílem této práce bylo zjistit, jak zvládají techniku samovyšetřování prsu sestry a ženy nezdravotnice a rozsah edukačních činností sester v problematice samovyšetřování prsu. Určeny byly čtyři hypotézy, pomocí kterých byly zjišťovány jak znalosti o samotném karcinomu prsu, tak i znalosti o technice samovyšetřování prsu a edukaci sester z různých pracovišť. Bylo použito kvantitativní šetření pomocí dotazníků. První dotazník s 21 otázkami, pro ženy nezdravotnice, které byly převážně z Českých Budějovic, a to z úřadů, studentky škol, příbuzní a známí. Druhý dotazník pro sestry s 20 otázkami. Sestry, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu, jsou zaměstnankyně různých oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, Táboře, Českém Krumlově, Strakonicích a ordinací praktických lékařů. V teoretické části této práce je připomenuta důležitost tématu {\clqq}onemocnění prsu`` vzhledem k tomu, že v naší republice je nejčastějším zhoubným nádorem žen - rakovina prsu. Alarmující je stoupající počet nově zjištěných karcinomů prsu za rok na celém světě. Samovyšetřování prsu má pomoci hlavně ženám do 45 let věku v odhalování patologií prsu. Každá žena by se měla seznámit s prevencí a rizikovými faktory, které přispívají k onemocnění prsu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že ženy nezdravotnice prokázaly dostatečné znalosti v otázkách, co je samovyšetřování prsu, časové intervaly samovyšetřování a jakou polohu zvolí při samovyšetřování. Pouze polovina všech dotazovaných žen věděla, v kterém období menstruačního cyklu je vhodné vyšetření provádět a překvapivě byla nedostatečná znalost v otázce {\clqq}Při jakých obtížích navštívíte lékaře``. Šetřením bylo prokázáno, že většina žen, nebyla nikdy vyzvána lékařem k samovyšetřování prsu. Dotazníkové šetření pro sestry ukázalo, že onemocnění prsu je pro ně stále aktuální téma, a jejich znalosti o samovyšetřování prsu byly dostačující. Většina z dotázaných sester nikdy pacientku needukovala ani nenavštívila v posledních pěti letech seminář týkající se samovyšetřování a onemocnění prsu.
|
host ::
RSS.