|
|
Tři moteta z 18. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově
GONDEKOVÁ, Tereza
Hlavním tématem bakalářské práce jsou tři skladby z druhé poloviny 18. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově. Jedná se o vokálně instrumentální duchovní hudbu určenou pro provozování během svátečních bohoslužeb, většinou v rámci mešního propria na místě části ofertorium. Všechny tři skladby patří k žánru moteta. Autorem dvou motet je Jan Lohelius Oehlschägel (1724-1788), skladatel spjatý většinu svého života se strahovským klášterem v Praze. Autorem třetího je Carl Ditters z Dittersdorfu (1739-1799), významný skladatel vídeňského původu, který také značnou část svého života prožil v našich zemích. Skladby jsou zpřístupněny v digitalizované edici, jejíž součástí je kritický aparát. Skladby jsou zasazeny do kontextu života a díla svých autorů a do souvislostí chrámové hudby v 18. století v Čechách a konkrétně v Českém Krumlově.
|
|
| |
|
|
Duchovní písně a jejich vliv na křesťanskou výchovu v církevních mateřských školách
Veselá, Jana ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duchovní hudbou v církevních mateřských školách. Na začátku teoretické části je zmiňovaná historie předškolních institucí a historie hudby v církevním školství. V bakalářské práci se objevuje také zmínka o české beletrii, v níž se promítá vztah dítěte k hudbě v církevních vzdělávacích institucích. Jedna z kapitol se věnuje obecným informacím o současných církevních mateřských školách, část je věnovaná využití duchovních písní v CMŠ. Poslední kapitola teoretické části pojednává o pedagogice Franze Ketta. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět výzkumné otázky, které se zabývají využitím duchovních písní v současných církevních MŠ, rozšířením pedagogiky Franze Ketta a komparací s obhájenou bakalářskou prací Lucie Drahokoupilové. Výzkum probíhal metodou dotazníkového šetření. Díky odpovědím z dotazníků mohly být zodpovězeny výzkumné otázky, jež jsou shrnuty v poslední kapitole. KLÍČOVÁ SLOVA Duchovní hudba, církevní mateřské školy, děti, pedagogika Franze Ketta, duchovní dětské zpěvníky
|
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jan František Novák (?-1771) a jeho mešní tvorba
Polášek, Vojtěch ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dochovanou mešní tvorbou Jana Františka Nováka (+1771), kapelníka v katedrále sv. Víta v Praze v letech 1737-1758. Tyto mše a jejich opisy jsou podrobeny kritice a následně souhrnně i případově analyzovány. V souvislosti se zdejším Novákovým působením se v práci pojednávají také některé aspekty hudebního provozu a sbírky hudebnin metropolitní kapituly.
|
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
| |
|
|
Užití moderní duchovní hudby v liturgii katolické církve v českých zemích
POLÍVKOVÁ, Milada
Práce se zabývá použitím moderní hudby při liturgickém slavení. První kapitola se zabývá biblickými zmínkami o hudbě, druhá a třetí se zabývá církevními dokumenty o hudbě v liturgii. Čtvrtá kapitola popisuje hudební nástroje a jejich využití. Pátá kapitola přibližuje počátky moderní duchovní hudby v českých zemích až do současnosti. Šestá kapitola popisuje jednotlivé žánry moderní duchovní hudby. Výčet žánrů začíná od počátečních spirituálů a gospel songů. To jsou tradiční duchovní zpěvy, které původem pocházejí z Afriky a Ameriky. Dále pokračuje křesťanským jazzem a rockem. To jsou žánry, které z těchto tradičních zpěvů vycházejí. Pokračuje křesťanským folkem, na něj navazují písně z Taizé. Šestá kapitola končí elektroakustickou duchovní hudbou. Sedmá kapitola popisuje zpěvníky. Zabývá se obdobím od totalitního režimu do současnosti. Práci uzavírá osmá kapitola, která má název Prognózy do budoucna a snaží se nastínit, kudy by se moderní duchovní hudba mohla ubírat.
|
host ::
RSS.